Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU nemůže nutit zemím azylovou politiku, řekl v Praze chorvatský ministr zahraničí

Chorvatská vlajka
Chorvatská vlajka
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - V Evropě není možné vnucovat řešení bez ohledu na národní specifika, řekl dnes chorvatský ministr zahraničí Miro Kovač o návrhu Evropské komise na reformu azylové politiky, který počítá i s povinnými kvótami pro dělení uprchlíků. Šéf chorvatské diplomacie tak komentoval návrh EK na tiskové konferenci k jednání s českým protějškem Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Česko, stejně jako další státy střední Evropy sdružené ve visegrádské skupině (V4), odmítlo kvóty již ve středu.

"Není možné vnucovat řešení, která by nebrala v úvahu národní specifika a citlivost některých otázek," uvedl Kovač. "V rámci konsensu v evropském duchu nemůže existovat vnucování," dodal.

Návrh Evropské komise je podle jeho slov nutné důkladně projednat. Své k němu musí říct všechny členské země, jejich ministři i premiéři. "Já se budu zasazovat o to, aby se vedla opravdová diskuse," podotkl Kovač.

Návrh komise spočívá v doplnění současného pravidla, že žádost o azyl má na starost první země, kam uchazeč vstoupí, krizovým mechanismem přerozdělování do dalších států EU. Spouštěn by byl automaticky při vysokém počtu žadatelů v některé členské zemi. Ze systému bude možné se dočasně vyplatit částkou 250.000 eur (6,75 milionu Kč) za jednoho odmítnutého žadatele.

Ihned ve středu se proti tomuto záměru postavily na pražské schůzce všechny země V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ve čtvrtek návrh odmítly také Lotyšsko a Estonsko. Země odmítající kvóty se stávají terčem kritiky kvůli tomu, že nejsou solidární vůči těm státům, na jejichž území se během migrační krize dostaly i stovky tisíc lidí. Odpůrci kvót upozorňují na to, že uprchlíci obvykle vědí, do kterých zemí míří a není možné je násilím nutit, aby zůstali v jiném státě.

K řešení migrační krize i další tématům evropské politiky se Zaorálek s Kovačem vrátí v druhé půlce svého jednání. Dosud se podle českého ministra zahraničí shodli na tom, že celý region západního Balkánu je pro Evropskou unii strategickou oblastí a zejména v době, kdy Evropa čelí migračnímu tlaku, je nutné ho udržet stabilní. "Obě země se shodujeme v tom, jak je významné podporovat politiku rozšíření v oblasti západního Balkánu," podotkl Zaorálek.

Chorvatský ministr Kovač se již ve čtvrtek večer setkal s předsedou Senátu Milanem Štěchem (ČSSD). Dnes jednal také s předsedou české vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Témata:  Lubomír Zaorálek Chorvatsko EU

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 15:19

První svátek vánoční: Proč je Boží hod důležitější než Štědrý den?

První svátek vánoční, známý také jako Boží hod vánoční, připadá na 25. prosince a v křesťanské tradici představuje jeden z nejdůležitějších okamžiků celého roku. Zatímco Štědrý den vnímáme jako vrchol příprav a očekávání, tento den je zasvěcen oslavě narození Ježíše Krista. Pro věřící jde o slavnostní den, kdy se připomíná příchod Spasitele na svět, což se odráží i v bohaté liturgii a slavnostních bohoslužbách v kostelích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Miloš Zeman

Zeman si v poselství rýpl do Fialy či Stanjury. Pavla se zastal ohledně Turka

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla.