Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Do účtenkové loterie se plánuje zapojit nejméně 15 procent lidí

Placení, tržby, ilustrační foto
Placení, tržby, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Praha - Do účtenkové loterie, kterou v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (EET) chystá od 1. listopadu ministerstvo financí, se určitě zapojí 15 procent lidí.

Vyplývá to z průzkumu dodavatele pokladních systémů Bizerba. Největší zájem v loterii mají lidé o peněžní ceny, naopak o nabízený automobil mají zájem minimální. Kvůli němu by účtenku do soutěže zaregistrovala tři procenta dotázaných.

Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba třetina lidí účast v soutěži úplně odmítá a dalších 35 procent uvažuje o tom, že ji vyzkouší. Nejvíce z cen láká dotázané hotovost 10.000 a 100.000 korun, a to ve čtvrtině případů u každé částky.

"K rozhodnutí nezapojit se do účtenkové loterie mají Češi hned několik důvodů. Někteří myslí na majitele obchodů, do nichž chodí nakupovat a svoji účast odmítají právě kvůli tomu, aby na ně zbytečně neupozorňovali kontrolory. Nejčastěji však nechtějí být součástí něčeho, s čím nesouhlasí nebo nechtějí plnit kontrolní funkci Finanční správy," uvedla společnost.

MF si od účtenkové loterie slibuje větší motivaci zákazníků k přebírání účtenek, a tím zvýšení efektivity EET. Úřad plánuje ročně vyplácet výhry za 65 milionů korun, měsíčně by si soutěžící měli rozdělit zhruba 21.000 výher. V rámci výher se počítá s pěti hlavními výhrami, a to první výhra jeden milion korun, druhá výhra automobil za zhruba 400.000 Kč, třetí výhra 300.000 Kč, čtvrtá výhra 200.000 Kč a pátá výhra 100.000 korun. Dále by lidé měli mít možnost získat 20 výher po 20.000 Kč, 1000 výher po jednom tisíci Kč a 20.000 výher po 100 Kč.

Témata:  elektronická evidence tržeb účtenky

Aktuálně se děje

12. srpna 2026 14:58

Poslední rozloučení s Vladimírem Páralem. Rodina už má jasno

Česko zasáhla jedna smutná zpráva v samém úvodu tohoto týdne. Známý spisovatel Vladimír Páral zemřel v pondělí v den svých 94. narozenin. Ačkoliv by se jistě našlo mnoho lidí, kteří by se s ním přišli rozloučit, zřejmě taková možnost nebude. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Léto

Komentář

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.