Důchody, nemocenská i přídavky. Co vše se od příštího roku změní?

Zvýšení důchodů

Valorizace důchodů bude od ledna příštího roku výrazně vyšší, než tomu bývalo v minulých letech. Do zvýšení se totiž poprvé promítne polovina růstu reálných mezd v roce 2016, zatímco doposud byl růst mezd zohledněn pouze jednou třetinou. Důchody se tak zvýší v průměru o 475 korun.

Celkové zvýšení důchodu je stanoveno ze dvou indexů. Plně se zohledňuje meziroční růst cen mezi červny 2016 a 2017, který činil 2,3 %. Druhým indexem je růst reálných mezd v loňském roce. Ten činil 3,3 % a pro zvýšení důchodů je použita polovina tohoto růstu, což po zaokrouhlení představuje 1,7 %. Přehled vývoje valorizace důchodů v letech 2008 až 2018 je znázorněn v uvedené tabulce.

Novela zákona, která přinesla nový zvýhodněný mechanismus valorizace důchodů, je účinná od 1. srpna. Podle této novely je také zohledňován růst indexu životních nákladů domácností důchodců, který ale loni dosáhl pouze 2,1 %, a proto se ve valorizaci od ledna 2018 použije obecný index spotřebitelských cen ve výši 2,3 %. V případě, že by byl započítáván růst reálných mezd pouze z jedné třetiny, jako tomu bylo doposud, pak by důchody vzrostly o 3,4 %, což by u průměrného starobního důchodu činilo 410 korun.Zemřela legenda českého humoru, Vladimír Renčín

Na základě údajů ČSÚ se základní výměra důchodu k 1. lednu 2018 zvýší o 150 Kč na 2 700 Kč. Ke stejnému datu bude zvýšena i procentní výměra důchodů, a to o 3,5 %.

Zvýšení minimální mzdy

Vláda schválila návrh předložený ministryní práce Michaelou Marksovou, kterým se od 1. ledna 2018 zvýší minimální měsíční mzda ze současných 11 000 korun na 12 200 korun a minimální hodinová mzda z 66 Kč na 73,20 korun. 

Konkrétně dochází s účinností od 1. ledna 2018 k navýšení sazby minimální mzdy při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin na 12 200 korun měsíčně ze současných 11 000 korun měsíčně. V návaznosti na to se valorizují i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, kteří dostávají plat. Jsou diferencovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.

Zvýšení příspěvku na zdravotně postižené zaměstnance

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů.

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75% skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 9 500 Kč. Jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou, činí maximální výše příspěvku 5 000 Kč.

V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde od 1. ledna 2018 ke zvýšení příspěvku o 800 Kč.

Změny u rodičovského příspěvku a přídavku na dítě 

Senát schválil novelu zákona o státní sociální podpoře, která zavádí řadu změn. Rodičovský příspěvek bude možné čerpat výrazně rychleji. Zvýší se přídavky na děti i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. Vyšší bude i daňová sleva na první dítě.

Dosud mohli rodiče čerpat maximálně 11 500 korun měsíčně, nově by mohlo jít až o cca 32 tisíc korun u pracujících rodin s vyššími příjmy. Novela tak pomůže rodičům, kteří se chtějí vrátit co nejdříve do práce. Rodiče se tedy budou moci rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou příspěvek čerpat. Celou částku rodičovského příspěvku ve výši 220 000 korun si budou moci rodiče vyčerpat za kratší dobu než v současnosti - v případě nejvyšší možné měsíční výše příspěvku již v šesti měsících.

Zavádí se i možnost volit výši čerpání dávky i pro rodiče, jimž nelze stanovit denní vyměřovací základ, jedná se především o studenty, osoby samostatně výdělečně činné, které si nehradí nemocenské pojištění a také nezaměstnané. Ti si budou moci nově volit čerpání rodičovského příspěvku až do výše 7 600 korun a zkrátit si tak dobu čerpání na tři roky. Na přídavek na dítě dosáhne více rodin, zvyšuje se koeficient rozhodného příjmu z 2,4 na 2,7násobku životního minima. Rodinám, kde rodiče pracují, či čerpají dávky nemocenského pojištění nebo podporu v nezaměstnanosti, se zvýší přídavky o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Rodiče vícerčat budou moci čerpat vyšší rodičovský příspěvek, namísto současných 220 000 korun (celková částka příspěvku) půjde nově o 330 000 korun. Zvyšuje se rovněž daňové zvýhodnění na první dítě o 150 korun měsíčně na 15 204 korun ročně. Změny u rodičovského příspěvku budou účinné od 1. 1. 2018. Možnost změny volby příspěvku se bude týkat všech rodičů, tedy i těch, kterým se dítě narodilo před účinností novely zákona, a to samozřejmě za předpokladu, že budou splňovat podmínky nároku na příspěvek (pokud např. limit na příspěvek nevyčerpají ještě před účinností novely zákona atd.).

Zvýšení platů ve veřejné sféře

Vláda svým nařízením schválila navýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnanci ve veřejné správě, členové bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči, celníci, příslušníci vězeňské služby, ale i vojáci dostanou od 1. listopadu přidáno o 10 procent. Pedagogičtí zaměstnanci v regionálním školství si polepší o 15 procent. Zvýšení se týká přibližně 628 tisíců lidí, včetně zaměstnanců v sociálních službách, kultuře a různých úrovních úřadů. Zaměstnanci ve zdravotních službách dostanou přidáno o deset procent od 1. ledna 2018.

Průměrný plat loni činil 29 501 Kč, za poslední tři roky se zvedl zhruba o 3 500 Kč. Průměrný výdělek zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu. Tarif se podle profesí pohybuje od skoro poloviny do téměř tří čtvrtin vydělané částky, nejvyšší je u učitelek a učitelů. Průměrná mzda podle údajů ČSÚ činila v druhém čtvrtletí letošního roku 29 346 korun.

Platy policistů, hasičů a dalších členů bezpečnostních sborů se naposledy zvyšovaly o desetinu v červenci letošního roku. Současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky bezpečnostním sborům již přidala 25 procent, což představuje průměrně 5000 korun hrubého na osobu. Policistů je cca 40 tisíc a hasičů necelých 10 tisíc. Průměrný plat v těchto složkách byl před zvýšením kolem 35.000 korun.

Ze systémových důvodů dochází také k 25procentnímu navýšení horní hranice rozpětí pro určení výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a horních hranic rozpětí u skupin prací stanovených pro účely zvláštního příplatku. Mění se rovněž okruh titulů pro poskytování zvláštního příplatku.

Zvýšení nemocenské

Zaměstnanci, kteří jsou dlouhodobě v pracovní neschopnosti, budou mít nárok na vyšší nemocenskou. Poslanecká sněmovna schválila novelu, podle které budou po 31. dni pracovní neschopnosti nemocní dostávat 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Od 61. dne nemoci se dávka zvýší na 72 procent.

V současné době zaměstnanec v prvních třech dnech nemoci nedostává nic, od 4. do 14. dne mu platí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne dostává nemocenskou ve výši 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu, a to bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti. Není tedy rozdíl, jestli je pacient nemocný patnáct dní nebo trpí závažnějším onemocněním, kde si léčení vyžádá často i několik měsíců.

Zavedení dlouhodobého ošetřovného

Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení dlouhodobého ošetřovného schválili senátoři a senátorky. Nová dávka nemocenského pojištění pomůže od poloviny příštího roku rodinám v krizových situacích s péčí o člena rodiny.

Dlouhodobé ošetřovné pomůže v době, bezprostředně po propuštění ošetřovaného z nemocnice, například po vážném úrazu nebo nemoci. V situaci, kdy je potřeba celodenně pečovat o jiného člena rodiny po dobu alespoň 30 dnů, bude možné požádat o dávku na dobu až 90 dnů ode dne propuštění z hospitalizace. Pečovat s nárokem na dávku bude možné o člena rodiny, u kterého došlo náhle k závažné zdravotní komplikaci, která si vyžádala hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů a pokud zároveň nemocnice potvrdila, že jeho zdravotní stav po propuštění do domácího prostředí bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Potřebu péče v následujícím období potvrdí ošetřující lékař.

Rodiny získají čas bez obav uvážit, jak zajistit péči o svého příbuzného, pokud by měla být dlouhodobá (více než 3 měsíce). Novelou zákona se odstraňují hlavní překážky, které v současné době péči v rodině omezují nebo znemožňují. Jedná se zejména o obavu ze ztráty příjmu a obavu z výpovědi z práce při žádosti o neplacené volno. Pečujícímu, ať již zaměstnanci nebo OSVČ, bude po dobu poskytování dlouhodobé péče náležet z nemocenského pojištění náhrada ztráty příjmu z výdělečné činnosti, která musela být přerušena, a to ve stejné výši jako v případě krátkodobého ošetřovného, tj. 60 % denního vyměřovacího základu. V průběhu péče nemůže zaměstnanec dostat výpověď a po ukončení péče mu nová úprava v zákoníku práce dále garantuje původní práci i návrat na stejné pracovní místo.

Změny v v oblasti Lékařské posudkové služby

Jedním z plánovaných opatření, které mají stabilizovat současnou situaci, je vedle organizačních opatření, zapojení nové pozice asistenta posudkového lékaře. Ti by měli zvládnout vyřídit nezbytnou legislativu spojenou s posuzování zdravotního stavu pacientů. Lékaři by podle I. náměstka ministerstva práce a sociálních věcí Roberta Baxy měli mít také samostatnou platovou stupnici v rámci služebního zákona.

Pomoci zjednodušit stávající systém má pomoci také reorganizace v rámci České správy sociálního zabezpečení, kde vznikla zcela nová samostatná sekce LPS. Do budoucna se počítá se zavedením jednoduchého a jednotného tiskopisu, který budou lékaři LPS využívat, ale také s vybudováním nového resortního informačního systému LPS.

Témata:  důchody,  mzdy,  nemocenská