Stehlíková ostře o Eurovizi, Ukrajině, Rusku i krymských Tatarech

Stehlíková se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz vrátila k víkendovému vítězství ukrajinské zpěvačky Jamaly. „Silný a krásný hlas zpěvačky strhnul posluchače. Text a hudbu Jamala napsala pod vlivem vyprávění svých prarodičů, kteří byli Stalinovým rozhodnutím společně se stovkami tisíc dalších krymských Tatarů koncem druhé světové války vyhnáni z Krymu. V průběhu několika let po deportaci zemřela přibližně polovina vysídlených Tatarů kvůli nelidským podmínkám během cesty, hladu a nemocem," připomíná někdejší ministryně a členka předsednictva Liberálně ekologické strany (LES).

Vrací se také k okolnostem května 1944, který označuje za černý den historie krymských Tatarů. „Tehdy začala jejich násilná deportace z Krymu. V ten den ozbrojenci z NKVD přijeli do každého domů, dali rodinám necelou půlhodinu na přípravu, naložili do náklaďáků a odvezli na nejbližší nádraží k vlakům. Nemohoucí a vzpurní Tataři byli na místě zastřeleni," píše s tím, že do přeplněného dobytčáku byla nacpána i zpěvaččina prababička, jejíž nejmladší dcera – stejně jako asi dalších 10 tisíc lidí – deportaci nepřežila.

Evropou podle ní v té době obcházelo strašidlo kolektivní viny, které uvolnilo „cestu nenávisti, umožňuje přesidlování celých národů, etnické čistky a genocidu". Celkem podle ní totalitní sovětský režim deportoval z Krymu mimo 200 tisíc krymských Tatarů, přibližně 70 tisíc Řeků, 60 tisíc Němců, 13 tisíc Bulharů a další etnické skupiny. „Záminkou deportace Tatarů z Krymů byla domnělá kolaborace některých národnostních menšin s nacisty," vysvětluje politička.

Vrací se také k tomu, že Rusko se pokusilo zpěvačku Jamalu vyloučit ze soutěže už před finálovým večerem, poukazovalo přitom na politický podtext písně. Píše také o teoriích, které se vynořily ihned po vyhlášení vítězů a které tvrdily, že vítězství Jamaly bylo „protiruským" politickým spiknutím v reakci na anexi Krymu.

„Ruský internetový portál 'Gazeta.ru obvinil ukrajinské elity z využití zpěvačky k nastolení 'krymské otázky'. Nynějšímu ruskému režimu vadí jak zmínka o zločinech stalinismu během 'Velké vlastenecké války', tak i mezinárodní zájem o aktuálním dění na Krymu a na Ukrajině," myslí si Džamila Stehlíková. „Dalším políčkem Rusku je fakt, že příští ročník pěvecké soutěže Eurovize se bude konat na Ukrajině. Mimo obav, zda to nebude pro celou soutěž 'nebezpečné', se v Rusku ozvaly hlasy, jak evropskou soutěž ve stále nepřátelském Kyjevě pořádně 'osladit'. Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin na Facebooku navrhl vyslat na Ukrajinu v příštím roce Sergeje Shnurova, frontmena skupiny Leningrad, který nemusí vyhrát, ale dokáže všechny 'poslat někam'," uvádí politička.

Uvádí, že na Krymu žije asi čtvrt milionu Tatarů, z nichž většina zachovává věrnost Ukrajině. „A podle svých slov zažívají po ruské anexi poloostrova útlak, zastrašování a porušování lidských prav. Nečekané prohlídky úředníků a policie jsou pro Tatary každodenní realitou. Pokud se postaví proti ruské okupaci Krymu, jsou zatčeni. Krymská prokuratura v únoru 2016 postavila mimo zákon medžlis, neformální parlament krymských Tatarů," vysvětluje.

„Pozornost, kterou přitáhla Jamala k osudu své rodiny a svého národa, Moskvě vadí. Ale místo napadání pravidel mezinárodní soutěže Eurovize by Rusko samo mělo dodržovat mezinárodní dohody a úmluvy, nikoliv jen 'zákon silnějšího'. Anexe Krymu byla zločinem proti mezinárodnímu právnímu řádu nesrovnatelně větším, než údajný přestupek poroty hudební soutěže proti pravidlu 'apolitičnosti' Eurovize," dodává ostře Stehlíková.

Témata:  Džamila Stehlíková,  Eurovize,  Rusko