Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec slavných jmen? Tihle známí lidé si ve Sněmovně už neškrtnou

Michaela Marksová /ČSSD/, ministryně práce a sociálních věcí
Michaela Marksová /ČSSD/, ministryně práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Nové složení Poslanecké sněmovny je zajímavé hned ze dvou důvodů. Ukazuje, kdo z politiků si střihne svou poslaneckou premiéru, ale také pád několika známých tváří. Pojďme se podívat, které to jsou.

Michaela Marksová-Tominová

Ministryně práce a sociálních věcí je zřejmě nejvýraznější tváří, která ve Sněmovně končí. Zasloužila se o navýšení minimální mzdy i penzí, nyní si ale bude muset hledat nové zaměstnání. Voliči ji do Sněmovny neposlali.

Svou zásluhu na tom má zejména nízký výsledek ČSSD. Místo 50 mandátů dostala strana pouhých 15 a i přesto, že Marksová vévodila kandidátce v Libereckém kraji, strana tam nezískala ani jeden mandát. 

Marksová působila v polovině 90. let jako redaktorka časopisu Cosmopolitan a od roku 1997 byla ředitelkou pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies. Od roku 2004 pak působila ve funkci ředitelky odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a o dva roky později se stala zastupitelkou Městské části Praha 2.

Daniel Herman

Ministr kultury také opustí svůj resort i Sněmovnu. V Praze sice vedl kandidátku lidovců, voliči ale vykroužkovali starostu Prahy 7 Jana Čižinského. Více než jeden mandát ale KDU-ČSL v hlavním městě nezískala.

Herman byl do roku 2005 mluvčím České biskupské konference a poté pracoval na Lince pomoci v krizi při Policejním prezidiu České republiky. Pracoval také pro ministerstvo vnitra a na ministerstvu kultury a jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara. V roce 2010 byl zvolen ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

Leoš Heger

Bývalý ministr zdravotnictví z řad TOP 09 kandidoval v Královéhradeckém kraji, kde strana nezískala žádný mandát. Lékař a vysokoškolský pedagog je nejdéle sloužícím ministrem zdravotnictví v polistopadové éře, do Sněmovny se už ale  také nepodívá.

Heger ve své funkci prosazoval reformní zákony, které reagovaly na aktuální situaci a rostoucí výdaje ve zdravotnictví, a kromě protestní akce lékařů Děkujeme, odcházíme se potýkal také s metanolovou kauzou. Ostatně je také strůjcem tehdejší prohibice. Nadále ale bude působit jako zastupitel Hradec Králové.

Marta Semelová

Výraznou tvář ztratila také KSČM. Byla sice lídryní KSČM v Praze, vlivem preferenčních hlasů ji ale přeskočil Jiří Dolejš. Během své poslanecké kariéry se ale postarala o několik kauz, tou poslední pořadu bylo vystoupení v pořadu Hyde park, kde pronesla několik kontroverzních výroků. Zpochybnila vynucené přiznání Milady Horákové v zinscenovaném procesu, invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa označila za internacionální pomoc a Vasila Biľaka nazvala významným politikem Československa.

Marek Ženíšek

První místopředseda TOP 09 také končí. Strana totiž neuspěla ani v Plzeňském kraji. Bývalý lidovec začal v roce 2007 působit na ministerstvu spravedlnosti a byl také členem Rady vlády pro národnostní menšiny. V roce 2012 byl jmenován prvním náměstkem ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Nyní mu ale nezůstala žádná politická funkce.

Ivan Gabal

KDU-ČSL nedostala ani jeden hlas ve Středočeském kraji a do Sněmovny se tak nevrátí ani sociolog a jeden ze zakladatelů Občanského fóra. Gabal působil také jako vedoucí oddělení politické analýzy Kanceláře prezidenta republiky a byl vedoucím volební kampaně Občanského hnutí.

Milan Urban

ČSSD přišla i o bývalého ministra průmyslu a obchodu. Ten se sice díky preferenčním hlasům ve Středočeském kraji dostal na třetí místo, strana zde ale získala jen dva mandáty.

Témata:  volby Michaela Marksová-Tominová Daniel Herman

Související

Aktuálně se děje

9:02

Ukrajina může poprvé použít ATACMS a Storm Shadow na ruském území. Změní tak průběh války?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vláda ČR

Sport dostane stovky milionů na obnovu po povodních, rozhodla vláda

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.