VZP navrhuje, aby se na léčbě podíleli výrobci léků

Podle náměstka ředitele Petra Hoňka by pojišťovna mohla platit až v případě, že se prokáže účinnost nových léků. S několika firmami si pojišťovna tento postup už dohodla. Nyní zdravotní pojišťovny tuto péči platí na výjimku v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. VZP na ni loni dala přes miliardu korun. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka systém sdílení rizika v Česku už funguje.

Zdravotní pojišťovny dostaly loni přes 21.500 žádostí o proplacení nehrazené léčby. Schválily asi 90 procent z nich. Podle Hoňka to u VZP v ostatních případech zákon neumožňoval. "Lékaři žádají pojišťovny, aby jejich pacientům uhradily léčbu, která podle zákona hradit nelze," vysvětlil.

Které léky a procedury budou hrazené, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na základě žádosti výrobce a posouzení jejich účinků. Některé firmy ale SÚKL ani nepožádají, přesto lékaři o proplacení jejich léků žádají.

Podle Dvořáčka farmaceutické firmy nejsou do řízení nijak zapojeny. "Farmaceutická společnost se mohla rozhodnout do České republiky s přípravkem nevstoupit kvůli zdejším nízkým cenám, případně kvůli složitosti, zdlouhavosti a nákladnosti schvalovacího procesu. Anebo o vstup do systému požádala, ale o žádosti ještě regulátor nerozhodl," vysvětlil ředitel asociace.

Pokud úhrada přiznaná není, mohou lidé ve výjimečných případech požádat prostřednictvím lékaře pojišťovnu o výjimečné uhrazení podle paragrafu 16 v zákoně o veřejném zdravotním pojištění. Uvádí, že zdravotní pojišťovna hradí nehrazené služby "ve výjimečných případech, je-li poskytnutí jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce".

Za pět let podle Hoňka žádostí přibylo o 180 procent, náklady stouply z 347 milionů korun v roce 2013 na loňskou více než miliardu. Situace je podle Hoňka dál neudržitelná, situaci musí vyřešit změna zákona.

Témata:  VZP,  léky,  farmaceutické firmy