Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Senát zamítl právo nosit zbraň pro zajištění bezpečnosti

Senát ČR
Senát ČR
Foto: Senat.cz **www.senat.cz**

Praha - Legální držitelé zbraní nedostanou právo zasáhnout k zajištění bezpečnosti státu. Změnu měla přinést novela ústavního zákona o bezpečnosti.

Ústavní novelu předložila Sněmovna ještě v předchozím složení před říjnovými volbami. Snaha o doplnění ústavního pořádku byla reakcí na směrnici Evropské unie, která zpřísňuje podmínky držení zbraní. Novela by ale podle jejích kritiků nezabránila nutnosti převzít směrnici do českého práva. "Senát by ze sebe šašky v případě ústavy dělat neměl," uvedl v této souvislosti senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.

Unijní směrnice má od září příštího roku zpřísnit regulaci zbraní a některé z nich pod záminkou boje proti terorismu zakázat. Opatření se bude týkat i sběratelů zbraní, mysliveckých sdružení nebo sportovních střelců.

Pro novelu, která by zavedla právo nabývat, držet a nosit zbraně pro zajišťování bezpečnosti státu, hlasovalo 28 z 59 přítomných senátorů. Pro schválení ale byla potřeba třípětinová většina, tedy 36 hlasů. Pro zamítnutí novely hlasovaly dvě desítky senátorů. Úpravy novely nikdo nenavrhoval vzhledem k tomu, že nová Sněmovna by o nich nemohla rozhodnout.

Novelu před senátory obhajoval poslanec KSČM Zdeněk Ondráček, který v listopadu 1989 jako policista zasahoval proti demonstrantům v Praze. Poukázal na to mimo jiné předseda senátorů STAN Jan Horník. Část senátorů při Ondráčkově vystoupení na protest opustila jednací sál.

Témata:  Senát Parlamentu České republiky zbraně

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 17:26

Nestabilní počasí posledních dní má vysvětlení. Meteorologové řekli, co se děje

Nevyzpytatelné je počasí v posledních dnech, kdy se střídají slunečné dny s deštivými. Podle meteorologů se situace zlepší až o víkendu, kdy se očekává oteplení. Na některých místech se teploty přiblíží třicítce, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).