Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Letošní bilance: Při nehodách zemřelo 507 lidí

Autonehoda
Autonehoda
Foto: Pixabay

Praha - Při dopravních nehodách v Česku letos podle předběžných policejních údajů zemřelo 507 lidí. Pokud se toto číslo potvrdí, bude to nejpříznivější výsledek od roku 1961, kdy policie zavedla ucelenou statistiku.

Vyplývá to z informací ředitele dopravní policie Tomáše Lercha. Loni bylo obětí nehod v Česku 545. Definitivní statistiku a detailní analýzu nehodovosti za rok 2017 policie zveřejní 5. ledna.

Nejtragičtějším měsícem končícího roku byl červen, kdy na českých silnicích vyhaslo 63 životů. Naopak nejpříznivější bilanci měl únor s 26 oběťmi.

Nejhorším dnem končícího roku na českých silnicích byl 24. červen, kdy při nehodách přišlo o život devět osob. Následoval 16. červenec se sedmi oběťmi.

V prosinci zatím policisté zaznamenali následkem nehod 43 úmrtí, loni bylo usmrcených v posledním měsíci roku o osm více. Bilanci ještě můžou zhoršit dnešní silvestrovské odpoledne a večer.

Před rokem 2008 se počet obětí havárií v Česku pohyboval nad jedním tisícem. Nejvíce lidí zemřelo na silnicích v roce 1969, kdy si nehody vyžádaly 1758 obětí. V porevoluční historii země byl nejhorší rok 1994, kdy nehody ukončily život 1473 lidí.

Témata:  dopravní nehody nehody aut nehodovost

Aktuálně se děje

12. srpna 2026 14:11

Konec letních prázdnin, jak je známe? Česko by na reformě mohlo vydělat

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Léto

Komentář

Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.