Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V českých lesích zůstávají polomy po říjnové vichřici

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Jihlava - Polomy v lesích Vysočiny způsobené před čtvrt rokem vichřicí Herwart se podařilo někde lesníkům zpracovat z 30 procent, jinde je jejich těžba za polovinou.

Některé úředně vydané zákazy vstupu do lesů pro veřejnost sice přestanou brzo platit, lidé by ale stále měli počítat s pohybem těžké techniky. Po říjnové vichřici spadlo některým vlastníkům a správcům lesů víc stromů než jich běžně vytěží za rok. Z lesa je potřebují dostat do jarního rojení kůrovce.

Zima s malým množstvím sněhu práce nebrzdí. Intenzivní těžbou ale trpí lesní cesty a podmáčené pozemky, protože moc nemrzne.

Mezi vichrem nejpostiženější patřilo Lesní družstvo obcí sídlící v Přibyslavi s rozsahem polomů zhruba 50.000 metrů krychlových. Zpracovány jsou asi z 60 procent, řekl ředitel Jiří Svoboda. Práce v místech s velkým množstvím popadaných stromů urychlilo nasazení tří výkonných strojů, harvestorů, které dokážou strom pokácet, odvětvit i rozřezat. Déle potrvá těžba vývratů roztroušených v lesích. "To půjde pomaleji, protože ten zbytek budou dělat lidé s pilami rukama," uvedl ředitel.

Družstvo spravuje 5700 hektarů lesů na Havlíčkobrodsku a Žďársku. Do některých má veřejnost zakázáno vstupovat do konce ledna, do jiných do 10. února. "Nepočítáme s prodlužováním," řekl Svoboda k zákazům. Lidé ale budou i dál v lesích potkávat auta s mnohatunovým nákladem. "Odvážíme obrovské množství dřeva po cestách, které jsou uklouzané," uvedl ředitel. Pracoviště s velkou těžbou označují páskami.

Témata:  Vysočina lesy vichřice Herwart

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).