Česko vězní nejvíc lidí v Evropě, jejich počet je srovnatelný s Tureckem a bývalými zeměmi SSSR

Vyplývá to ze studie SPACE z roku 2016, zveřejněné Radou Evropy (RE), kterou provedl Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne.

Na každých sto tisíc obyvatel v roce 2016 v Česku připadalo 213 vězňů. Nad 200 vězněných lidí mají už jen Albánie (205), Turecko (245), pobaltské státy (203 až 244) a zbytek bývalých sovětských republik. Tradičně nejvíce se vymyká Rusko (448) před druhou Gruzií (256). Západoevropské státy se pohybují většinou pod stovkou vězňů, východoevropské pak mezi 150 až 200. Slovensko jich mělo 188.

Třináct evropských zemí mělo v roce 2016 více vězňů, než kolik oficiálně umožňovaly kapacity jejich věznic. Na každých 100 míst v českých věznicích jich bylo ve skutečnosti obsazeno 108. V průměru má ČR v jedné cele 4,3 vězně, což patří také k nejvyšším průměrům.

Podle údajů české Vězeňské služby z loňského prosince se země potýká s přeplněností od roku 2015, přičemž za rok 2017 dosahovala 106 procent. Stejné problémy měla ČR i před rokem 2013, kdy vyhlásil širokou amnestii bývalý prezident Václav Klaus, který končil ve funkci.

Nárůst počtu vězňů mezi roky 2015 a 2016 byl nejvyšší v Bulharsku (10,8 procenta). Následovalo Turecko (9,5 procenta), Česko (7,6 procenta), Srbsko (6,6 procenta) a Dánsko (5,5 procenta). Naopak nejvíce kleslo množství uvězněných osob na Islandu (15,9 procenta), v Severním Irsku (11,8 procenta), v Litvě (11,1 procenta), v Belgii (10,1 procenta) a v Gruzii (6,7 procenta).

Více než 11 procent vězněných tvoří v průměru v jednotlivých členských zemích cizinci. Nejvíce lidí ve vězení bylo za krádeže (skoro 19 procent), za drogovou kriminalitu jich bylo 17,5 procenta, za loupežné přepadení 12,6 procenta a za vraždu přes 12 procent. Poprvé se ve studii evidují vězni odsouzení z trestných činů v rámci dopravních přestupků - v roce 2016 jich bylo 2,6 procenta.

Témata:  věznice,  Česká republika,  Rada Evropy