Architekt rázně ke kauze Libeňského mostu

"Takový postup je podle nás špatný. Takto se to dělat nemá. Nejen u takto výjimečné stavby by měl veřejný zadavatel volit architektonickou soutěž. Tu navíc doporučuje i dokument Politika architektury a stavební kultury, který byl přijat vládou ČR v roce 2015," uvedl Hnilička. "Most by měl být jednoznačně zachován a opraven. Jednak je to z praktického hlediska jednodušší, celý proces bude rychlejší při rekonstrukci než při novostavbě," dodal.

Pokud by zastupitelé na čtvrtečním jednání potvrdili rozhodnutí rady, vybraná firma by musela dodržet maximální cenu stavby, kterou by v zakázce stanovilo město, harmonogram stavby a rovněž by dodala jeho podobu. Architektonickou soutěž by Praha nedělala. Hnilička uvedl, že tento postup není neobvyklý. "Známkou vyspělé společnosti ale je, že se architektonické soutěže na významné veřejné zakázky dělají automaticky," uvedl.

Chybný je podle architekta záměr, aby byl nový most širší o jízdní pruh v každém směru. "Most kapacitou dostačuje. Navíc z urbanistického hlediska je potřeba upozornit, že případné jízdní pruhy navíc nemají vyústění. Pokud by se most rozšiřoval, muselo by se bourat v Holešovicích," uvedl.

Proti radou schválenému postupu se postavila například radnice Prahy 7 a nehlasovali pro ni na jednání rady zástupci Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). V úterý vpodvečer se pak na mostě konal happening proti bourání a v minulosti vznikla i petice na záchranu mostu.

Od roku 1928, kdy byl most uveden do provozu, nebyla ani jednou opravena jeho nosná konstrukce. Autory Libeňského mostu jsou architekt Pavel Janák a konstruktér František Mencl.

Témata:  Praha,  architektura,  EuroZprávy.cz