Zežloutlá pole budí v posledních letech velké emoce. Šíří se názory, že řepka je škodlivá rostlina, že může za letošní pylovou kalamitu, nebo že za množstvím fosforeskujících polí stojí Andrej Babiš. Proč zemědělci pěstují tuto plodinu tak hojně?
Řepka olejná se pěstuje na 17 % orné půdy. Nejedná se o novou rostlinu, zdomácněla u nás už v předminulém století. Odbyt řepky se však výrazně zvýšil po vstupu do EU. Unie totiž zavázala členské státy používat do roku 2020 10 % biopaliv z celkové spotřeby pohonných hmot.
V Česku je pro tyto účely nejvhodnější právě řepka. Žluté lány se tedy rozšířily nikoliv kvůli potravinářským, ale kvůli technickým účelům. Podle přírodovědce Hrušky k masovému pěstování řepky olejné nikdo nenutí. „Jim to prostě vyhovuje. Zemědělci jsou pragmatici a to, co se snadno pěstuje a někdo to od nich koupí za dobré ceny prostě budou pěstovat,“ řekl Hruška v rozhovoru pro DVTV.
Ve skutečnosti ale není používání řepky olejné jako biopaliva nijak zvlášť ekologické. Povinnost, kterou ukládá EU, plní Česká republika pouze tím, že se přimíchává methylester řepkového oleje do nafty a bioethanol do benzínu. Zároveň jsou řepková pole náročná na chemikálie a hnojiva, což vyčerpává a znečišťuje zemědělskou půdu.
Při pěstování rostliny se tedy vyprodukuje více skleníkových plynů než při následném spalování bionafty. Pro potravinářské účely se ale pěstuje ani ne polovina této plodiny, takže si zemědělci s množstvím chemie hlavu nelámou. Někteří zemědělci se ale brání. Tvrdí, že například na chmel či vinou révu se spotřebuje mnohem více pesticidů než na řepku.
Brusel si uvědomil, že povinné používání biopaliv bohužel nemá na životní prostředí tak pozitivní dopad, jak se předpokládalo, a tak povinný podíl biosložky postupně snižuje. V roce 2015 Unie přehodnotila podíl obnovitelných zdrojů v palivech na 7 % a plánuje další snížení.
Technická řepka se nepěstuje jen na bionaftu. Vyrábí se z ní taky mazací a hydraulické oleje, fermeže, prací prostředky, krmiva pro hospodářská zvířata nebo pelety do kotlů na biomasu. Řepkové pelety mají dokonce větší výhřevnost než dřevo a patří k nejlevnějším způsobům vytápění. Zato pořízení kotle na pelety je poměrně nákladné. Při spalování řepkové biomasy nevznikají žádné emise skleníkových plynů. To ale opět „vyrovnají“ ty, které se uvolní při samotném pěstování této plodiny.
Témata: zemědělci, řepka olejka, biopaliva
Související
4. září 2024 19:02
17. srpna 2024 16:59
7. března 2024 16:52
19. února 2024 11:45
18. února 2024 13:33
18. února 2024 11:55
