Praha - Mezigenerační soužití bylo v minulosti naprosto běžnou věcí, dnes najít dům či byt, kde pohromadě žijí tři generace lidí, už je ale vzácností. To se projevuje nejen na výchově dětí, ale i na kvalitě života seniorů. Byli by ale Češi se o ně v případě potřeby postarat?
Babička či dědeček, rodiče a děti pod jednou střechou. Pro někoho noční můra, pro někoho naprostá samozřejmost. Té druhé skupiny lidí už dnes moc není a nese to s sebou určité nevýhody.
Mezigenerační soužití odjakživa učilo děti úctě ke starším lidem, rodiče či děti naopak měli možnost se o své prarodiče v důchodovém věku postarat. Dnes tak žije už jen 40 procent lidí, kteří pečují o své starší rodiče, ale zároveň se starají o alespoň jedno nezletilé dítě.
Příčinou vzniku sendvičové generace je podle výzkumné agentury Ipsos pak fakt, že se lidé dožívají vyššího věku a odkládají zakládání rodin. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat organizace Život 90.
Odborníci se ale domnívají, že počet těch, kteří budou pečovat o své stárnoucí rodiče, do budoucna poroste. Dávají to do souvislosti s demografickou situací, kdy bude v roce 2050 každý třetí obyvatel starší 65 let a každý desátý 80 let.
Z výzkumu dále vyplývá, že 47 procent těch, kteří v současnosti o seniory ještě pečovat nemusí, do budoucna zvažují možnost péče doma s odbornou pomocí. 25 procent lidí ale má jasno a rozhodlo se zajistit pro své rodiče domov důchodců. Pouze 18 procent lidí uvedlo, že by se o své blízké postaralo doma bez cizí pomoci.
Pečujícími jsou podle organizace u nás nejčastěji ženy a senior, o kterého nejčastěji pečují, je jejich matka. Za tuto péči ale nejsou nijak ohodnoceny a dochází k ní na úkor jejich volného času, psychického a fyzického stavu, a často také na vrub rodinného a osobního života.
"Velkou hrozbou je také ztráta zaměstnání a nízký důchod. Zatímco péči o děti jsou lidé schopni harmonizovat se svým osobním a pracovním životem, s péčí o stárnoucí rodiče si často neví rady a netuší, kam se obrátit o pomoc. Proto je v tomto směru důležitá osvěta a podpora, a to i ze strany státu a zaměstnavatelů, “ uvedl Jan Lorman, ředitel a zakladatel Života 90.
Mnohdy ale lidé nemají na výběr. Domovy důchodců jsou plné z 96 procent a každoročně musí tato zařízení odmítat desítky tisíc žádostí, a to i přesto, že jich u nás funguje kolem pěti set. Prostředí v domovech pro seniory se navíc v Česku nedaří zlidšťovat a mnohá zařízení připomínají stále spíš nemocnice než domov.
Témata: důchodci
Související
28. července 2026 11:39
25. července 2026 9:25
24. července 2026 10:11
13. července 2026 8:27
1. července 2026 17:17
30. června 2026 11:25
