Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Úředníci dostanou zase přidáno. Soukromý sektor protestuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Do zvýšení platů ve veřejné sféře by mělo příští rok putovat průměrně o osm procent peněz víc než letos. Růst mezd ve veřejné sféře je vyšší než v soukromé. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje, upozornila Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Vláda původně počítala s navýšením sumy o šest procent. Platové tarify ale neporostou plošně. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům o dvě procenta. 

"Je potřeba upozornit, že průměrný plat ve veřejném sektoru je už dnes vyšší než v soukromém, přitom ale právě zaměstnanci a podnikatelé v soukromém sektoru musí na tyto platy státních zaměstnanců vydělat," uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Zároveň upozornil, že nikdo nepředložil veřejnosti jakékoli doklady o tom, že by se dramaticky celoplošně zefektivňovala práce zaměstnanců státu a zkvalitňovala práce státních úředníků. "I ve veřejném sektoru je třeba měřit výkon zaměstnanců individuálně. Neschopní zaměstnanci by se neměli vézt na zádech schopnějších kolegů. Nejde o okrajovou záležitost, je to morální hazard pro celou společnost," uvedl.

"Pro nás je klíčové, aby se podpořili učitelé, abychom do vzdělávání lákali a udrželi kvalitní lidi. Vítáme snahu o diversifikaci navyšování. Celkový průměr osm procent však převyšuje růst mezd v soukromé sféře, a to je špatně. S tím nemůžeme souhlasit, když soukromá sféra živí tu státní," uvedla mluvčí svazu Eva Veličková.

Tempo mzdového a platového růstu by podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy měla určovat soukromá sféra. "Pokud toto tempo udává sféra veřejná, nejde o zdravý stav, jelikož většina přidané hodnoty ekonomiky vzniká ve sféře soukromé. Dnešní rozhodnutí vlády je tak třeba považovat za populistický krok," uvedl.

Témata:  platy hospodářská komora svaz průmyslu a dopravy CZK (česká koruna)

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Počasí udělalo čáru přes rozpočet. Koupaliště počítají ztráty, červenec zklamal

Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.