Od 1. ledna 2026 dojde k dalšímu zvýšení minimální mzdy v České republice, která stoupne o 1 600 korun na celkových 22 400 korun měsíčně. Tomu odpovídající hodinová sazba, vypočítaná při standardní týdenní pracovní době 40 hodin, bude činit 134,40 Kč. Toto navýšení je důsledkem nového, transparentního a předvídatelného valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v roce 2024.
Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.
Vývoj mezd v České republice byl v letošním druhém čtvrtletí výrazně příznivější, než experti čekali. V reálném vyjádření totiž průměrná hrubá měsíční mzda přidala meziročně hned 5,3 procenta, nejvíce od loňského prvního čtvrtletí. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali, že to bude o celý procentní bod méně, tedy 4,3 procenta. Nejoptimističtější odhad zněl na 4,8 procenta, nejpesimističtější ovšem jen na 3,9 procenta.
Nová daň z pohonných hmot a vytápění, kterou budou brzy i Češi platit, včera na burze ICE v Londýně stoupla na nový rekord. Termínový kontrakt na takzvanou emisní povolenku pro domácnosti s termínem vypořádání v prosinci 2027 se totiž vyhoupl na cenu 87,2 eura (viz graf burzy ICE níže). Taková cena by znamenala, že si Češi od roku 2027 připlatí třeba za pohonné hmoty, naftu a benzín, průměrně 6,20 Kč/l.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Vláda České republiky schválila zvýšení platů pro většinu státních zaměstnanců, což zahrnuje výrazné úpravy mezd napříč různými sektory. Toto rozhodnutí má za cíl zlepšit finanční situaci pracovníků ve veřejném sektoru a zároveň posílit jeho atraktivitu na trhu práce. Zvýšení platů se dotkne jak pedagogických pracovníků, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejných služeb, tak i příslušníků bezpečnostních složek.
Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Od letošního roku čekají zaměstnance, podnikatele i další daňové poplatníky v České republice zásadní změny. Tyto změny se týkají výpočtu daní, odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i dalších oblastí, jako jsou nepeněžní benefity, daň z nemovitosti či spotřební daně. Zde je přehled nejdůležitějších úprav, které vstoupily v platnost v roce 2025.
S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.
Rok 2025 slibuje turbulentní změny v oblasti financí, především kvůli vlivu planet Jupiteru a Uranu, které přinášejí příležitosti, ale i nutnost být obezřetný. Níže naleznete, co jednotlivá znamení čeká v oblasti peněz, investic a majetku.
Vláda České republiky schválila zvýšení platů pro většinu státních zaměstnanců, což zahrnuje výrazné úpravy mezd napříč různými sektory. Toto rozhodnutí má za cíl zlepšit finanční situaci pracovníků ve veřejném sektoru a zároveň posílit jeho atraktivitu na trhu práce. Zvýšení platů se dotkne jak pedagogických pracovníků, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejných služeb, tak i příslušníků bezpečnostních složek.
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
Platy v Česku zamíří vzhůru. Už příští rok by průměrná mzda mohla atakovat magickou hranici 50 tisíc korun, a do roku 2027 dokonce přesáhnout 54 tisíc. Ukazují to aktuální odhady ministerstva financí.
Trump vyhrál, koruna padá, Stanjura může přepisovat rozpočet na příští rok, hrozí schodek přes 300 miliard. S Trumpem v Bílém domě může český rozpočet čelit ještě o desítky miliard vyššímu manku.
Od poloviny příštího roku budou všichni žadatelé a příjemci státních dávek na bydlení, živobytí a děti povinni dokládat nejen svůj příjem, ale také majetek. Tento krok je součástí rozsáhlé revize dávek, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.
Ministr práce Marian Jurečka plánuje od září zvýšit platové tarify pro nejhůře placené tabulkové profese, což vyvolalo spory mezi zaměstnavateli a odbory. Odbory nesouhlasí s tím, že zvýšení se týká jen části zaměstnanců, a požadují, aby se přidalo i zdravotníkům, sociálním pracovníkům a pečovatelům. Ministerstvo však tyto požadavky zamítá.
Vláda letos chválila nařízení, kterým dochází ke změně minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručené mzdy a výše příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Většina obyvatel České republiky nemá přesné povědomí o míře inflace, a téměř polovina z nich si myslí, že inflace je vyšší než v září loňského roku. Podle zářijových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace zpomaluje již osmý měsíc v řadě a zářijová míra 6,9 procenta byla nejnižší od prosince 2021.
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti srpnu klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu.
Ekonomickou situaci v Česku vnímá jako špatnou 57 procent lidí, zatímco jen 16 procent respondentů ji považuje za dobrou. Navzdory tomu označují skoro tři pětiny Čechů životní úroveň svých domácností za dobrou. Nálady se od jarního šetření výrazně nezměnily.
Meziroční inflace v červenci opět zpomalila. Spotřebitelské ceny vzrostly o 8,8 procenta, což bylo o 0,9 procentního budu méně než v červnu. Meziměsíčně ceny rostly o půl procenta, především kvůli vyšším cenám v oddíle rekreace a kultura. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika prochází recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sice ve druhém čtvrtletí oproti tomu prvnímu o desetinu procenta vzrostl, ale v meziročním srovnání klesl o 0,6 procenta.
6. listopadu 2025 21:51
6. listopadu 2025 20:26
6. listopadu 2025 19:09
6. listopadu 2025 17:57
6. listopadu 2025 17:05
6. listopadu 2025 16:23
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala odpoledne předal demisi do rukou prezidenta Petra Pavla, který ji přijal.
Zdroj: Jan Hrabě
Pokud by Babišova vláda naplnila všechny své sliby během prvního roku vládnutí, z výpočtu Národní rozpočtové rady plyne, že se český schodek veřejných financí stále vyjde pod 3 % HDP. Německá vláda by v takovém případě měla o 20 % vyšší deficit než ta česká, rakouská o 38 procent a polská dokonce o 124 procent. Ani inflace by neměla být v ČR problémem.
