Mzdy v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí stoupaly rychleji, než se čekalo. Nominálně přidaly meziročně 7,4 procenta, zatímco analytici v souhrnu přepokládali růst jen sedmiprocentní a Česká národní banka 7,1procentní. Poprvé v historii tak průměrná mzda přesáhla psychologickou hranici 50 000 Kč, když loni v posledních třech měsících roku dosáhla 52 283 Kč.
V Česku bylo loni zadrženo 9 036 nepravých bankovek a mincí, tedy o téměř 55 procent více než v loňském roce. Informovala o tom Česká národní banka (ČNB). Nejčastěji šlo o napodobeniny různých měn. Zadrženo bylo také 429 padělaných českých bankovek a 208 padělaných mincí.
Koruna reaguje na zneplatnění Trumpových cel zpevněním. Verdikt Nejvyššího soudu USA, který značí největší porážku amerického prezidenta Donalda Trumpa jeho druhého prezidentského období, je tedy pro Česko spíše dobrou zprávou. Není divu, Česko je poměrně malou, otevřenou, exportně orientovanou ekonomikou. Trump však bude hledat jiné cesty, jak cla udržet poměrně vysoká. Všechny další cesty už jsou ale komplikovanější než ta, kterou mu dnes soudci zatrhli.
Od 1. ledna 2026 dojde k dalšímu zvýšení minimální mzdy v České republice, která stoupne o 1 600 korun na celkových 22 400 korun měsíčně. Tomu odpovídající hodinová sazba, vypočítaná při standardní týdenní pracovní době 40 hodin, bude činit 134,40 Kč. Toto navýšení je důsledkem nového, transparentního a předvídatelného valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v roce 2024.
Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.
Vývoj mezd v České republice byl v letošním druhém čtvrtletí výrazně příznivější, než experti čekali. V reálném vyjádření totiž průměrná hrubá měsíční mzda přidala meziročně hned 5,3 procenta, nejvíce od loňského prvního čtvrtletí. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali, že to bude o celý procentní bod méně, tedy 4,3 procenta. Nejoptimističtější odhad zněl na 4,8 procenta, nejpesimističtější ovšem jen na 3,9 procenta.
Nová daň z pohonných hmot a vytápění, kterou budou brzy i Češi platit, včera na burze ICE v Londýně stoupla na nový rekord. Termínový kontrakt na takzvanou emisní povolenku pro domácnosti s termínem vypořádání v prosinci 2027 se totiž vyhoupl na cenu 87,2 eura (viz graf burzy ICE níže). Taková cena by znamenala, že si Češi od roku 2027 připlatí třeba za pohonné hmoty, naftu a benzín, průměrně 6,20 Kč/l.
Vládní strany si před volbami těžko mohly přát lepší zprávu. Důvěra v českou ekonomiku se letos v květnu dostala nad svůj dlouhodobý, více než dvacetiletý průměr. A to poprvé za tři roky, od května 2022. Znatelně narůstá jak důvěra podnikatelů a firem, tak spotřebitelů.
Vláda České republiky schválila zvýšení platů pro většinu státních zaměstnanců, což zahrnuje výrazné úpravy mezd napříč různými sektory. Toto rozhodnutí má za cíl zlepšit finanční situaci pracovníků ve veřejném sektoru a zároveň posílit jeho atraktivitu na trhu práce. Zvýšení platů se dotkne jak pedagogických pracovníků, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejných služeb, tak i příslušníků bezpečnostních složek.
Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Od letošního roku čekají zaměstnance, podnikatele i další daňové poplatníky v České republice zásadní změny. Tyto změny se týkají výpočtu daní, odvodů na sociální a zdravotní pojištění, ale i dalších oblastí, jako jsou nepeněžní benefity, daň z nemovitosti či spotřební daně. Zde je přehled nejdůležitějších úprav, které vstoupily v platnost v roce 2025.
S příchodem nového roku nás čeká řada důležitých změn, které ovlivní každodenní život většiny obyvatel České republiky. Některé změny budou znamenat vyšší náklady pro občany, jiné přinesou nové možnosti a ulehčení v určitých oblastech. Podívejte se na klíčové novinky, které nás od 1. ledna 2025 čekají.
Rok 2025 slibuje turbulentní změny v oblasti financí, především kvůli vlivu planet Jupiteru a Uranu, které přinášejí příležitosti, ale i nutnost být obezřetný. Níže naleznete, co jednotlivá znamení čeká v oblasti peněz, investic a majetku.
Vláda České republiky schválila zvýšení platů pro většinu státních zaměstnanců, což zahrnuje výrazné úpravy mezd napříč různými sektory. Toto rozhodnutí má za cíl zlepšit finanční situaci pracovníků ve veřejném sektoru a zároveň posílit jeho atraktivitu na trhu práce. Zvýšení platů se dotkne jak pedagogických pracovníků, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejných služeb, tak i příslušníků bezpečnostních složek.
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
Platy v Česku zamíří vzhůru. Už příští rok by průměrná mzda mohla atakovat magickou hranici 50 tisíc korun, a do roku 2027 dokonce přesáhnout 54 tisíc. Ukazují to aktuální odhady ministerstva financí.
Trump vyhrál, koruna padá, Stanjura může přepisovat rozpočet na příští rok, hrozí schodek přes 300 miliard. S Trumpem v Bílém domě může český rozpočet čelit ještě o desítky miliard vyššímu manku.
Od poloviny příštího roku budou všichni žadatelé a příjemci státních dávek na bydlení, živobytí a děti povinni dokládat nejen svůj příjem, ale také majetek. Tento krok je součástí rozsáhlé revize dávek, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.
Ministr práce Marian Jurečka plánuje od září zvýšit platové tarify pro nejhůře placené tabulkové profese, což vyvolalo spory mezi zaměstnavateli a odbory. Odbory nesouhlasí s tím, že zvýšení se týká jen části zaměstnanců, a požadují, aby se přidalo i zdravotníkům, sociálním pracovníkům a pečovatelům. Ministerstvo však tyto požadavky zamítá.
Vláda letos chválila nařízení, kterým dochází ke změně minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručené mzdy a výše příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Většina obyvatel České republiky nemá přesné povědomí o míře inflace, a téměř polovina z nich si myslí, že inflace je vyšší než v září loňského roku. Podle zářijových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace zpomaluje již osmý měsíc v řadě a zářijová míra 6,9 procenta byla nejnižší od prosince 2021.
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti srpnu klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu.
21. března 2026 21:54
21. března 2026 20:36
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce se zástupci administrativy amerického protějška Donalda Trumpa jednat o několika zásadních témat. Především chce vědět, kdy proběhne slibovaná schůzka, které se zúčastní i Rusové.
Zdroj: Lucie Podzimková
Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News.
