Platy v Česku zamíří vzhůru. Už příští rok by průměrná mzda mohla atakovat magickou hranici 50 tisíc korun, a do roku 2027 dokonce přesáhnout 54 tisíc. Ukazují to aktuální odhady ministerstva financí.
Trump vyhrál, koruna padá, Stanjura může přepisovat rozpočet na příští rok, hrozí schodek přes 300 miliard. S Trumpem v Bílém domě může český rozpočet čelit ještě o desítky miliard vyššímu manku.
Od poloviny příštího roku budou všichni žadatelé a příjemci státních dávek na bydlení, živobytí a děti povinni dokládat nejen svůj příjem, ale také majetek. Tento krok je součástí rozsáhlé revize dávek, kterou představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na tiskové konferenci.
Ministr práce Marian Jurečka plánuje od září zvýšit platové tarify pro nejhůře placené tabulkové profese, což vyvolalo spory mezi zaměstnavateli a odbory. Odbory nesouhlasí s tím, že zvýšení se týká jen části zaměstnanců, a požadují, aby se přidalo i zdravotníkům, sociálním pracovníkům a pečovatelům. Ministerstvo však tyto požadavky zamítá.
Vláda letos chválila nařízení, kterým dochází ke změně minimální mzdy, nejnižších úrovní zaručené mzdy a výše příplatků ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Většina obyvatel České republiky nemá přesné povědomí o míře inflace, a téměř polovina z nich si myslí, že inflace je vyšší než v září loňského roku. Podle zářijových dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) inflace zpomaluje již osmý měsíc v řadě a zářijová míra 6,9 procenta byla nejnižší od prosince 2021.
Inflace v Česku meziměsíčně poklesla, v meziročním srovnání naopak vzrostla. Spotřebitelské ceny v září oproti srpnu klesly o sedm desetin procenta. Oproti loňsku byly vyšší o 6,9 procenta, což ale bylo o 1,6 procentního bodu méně než v srpnu.
Ekonomickou situaci v Česku vnímá jako špatnou 57 procent lidí, zatímco jen 16 procent respondentů ji považuje za dobrou. Navzdory tomu označují skoro tři pětiny Čechů životní úroveň svých domácností za dobrou. Nálady se od jarního šetření výrazně nezměnily.
Meziroční inflace v červenci opět zpomalila. Spotřebitelské ceny vzrostly o 8,8 procenta, což bylo o 0,9 procentního budu méně než v červnu. Meziměsíčně ceny rostly o půl procenta, především kvůli vyšším cenám v oddíle rekreace a kultura. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika prochází recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sice ve druhém čtvrtletí oproti tomu prvnímu o desetinu procenta vzrostl, ale v meziročním srovnání klesl o 0,6 procenta.
Deficit veřejných financí v loňském roce klesl na 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 5,1 procenta. Celkový vládní dluh stoupl ze 42 procent na 44,1 procenta HDP. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje jsou součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Eurostatu každá členská země EU.
Obce a kraje v Česku loni hospodařily s přebytkem 32,8 miliardy korun. Uvedla to dnes Česká televize (ČT) na základě údajů ministerstva financí. I v předchozích letech bylo hospodaření samospráv v plusu. Meziročně ale loni přebytek klesl, předloni totiž činil 41,4 miliardy. Přesto je podle ČT výsledek za rok 2022 třetím nejlepším od vzniku samostatné České republiky.
Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká koruna za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu oslabila k rublu o téměř 12 procent na 29,90 Kč za 100 rublů. Naopak k ukrajinské hřivně česká měna posílila o 19 procent na 0,6 koruny za hřivnu. ČTK to dnes řekl analytik makléřské společnosti XTB Štěpán Hájek. Ve světě zpevňoval americký dolar.
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.
Téměř třetina Čechů letos musela omezit výdaje nebo sáhnout do úspor. Více než polovina lidí v končícím roce řešila nedostatek peněz šetřením na běžných výdajích, zejména při nákupu potravin či oblečení. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
Zahraniční dluh Česka ke konci letošního června dosáhl 4,567 bilionu korun. Ve druhém čtvrtletí klesl o 64 miliard korun, v meziročním srovnání je ale o 338 miliard korun vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 74,3 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
10:18
Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální balistické rakety (ICBM). Útok zahrnoval také balistickou raketu X-47M2 Kinzhal a sedm řízených střel.
Zdroj: Libor Novák
Tragický rodinný konflikt vyšetřuje plzeňská kriminálka od pondělního večera. V bytě v Plzni napadl muž svého bratra, který útok nepřežil, a také otce, jehož záchranáři převezli s vážným zraněním do nemocnice. Podezřelý je momentálně v nemocnici.
