Češi po letech změnili chování a pomohli ekonomice. Ekonom to vysvětluje

30. září 2025 15:15 Komentář

Ilustrační fotografie.
Foto: Marie Cvrčková, EuroZprávy.cz

Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj dnes potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.

Ta sílí nejen proto, že rostou reálné mzdy, jejichž průměrná hrubá úroveň dosáhne hladiny roku 2019 v roce příštím; v čistém vyjádření ji již překonala, díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy, platném od roku 2021. Spotřeba domácností sílí ovšem i proto, že Češi ze své čisté mzdy uspořili letos v prvním pololetí méně než ve všech předchozích pololetích počínaje tím druhým právě roku 2022.

Míra úspor českých domácnosti totiž letos v prvním pololetí činila v sezónním očištění 18,1 procenta, v samotném druhém letošním čtvrtletí 18,4 procenta. Přitom od druhého pololetí 2022 se v pololetním vyjádření pohybovala vždy kolem hodnoty 20, resp. 21 procent. I tak však zůstává vysoko, o takřka 60 procent výše, nad průměrnou úrovní let 2010 až 2019, která činí 11,4 procenta.

Slabší míra úspor Čechů v porovnání s uplynulými lety podporuje spotřebu domácností, která pak letos táhne vzhůru celou ekonomiku.

Pokud by Češi spořili ještě méně, třeba tak jako ve zmíněných letech 2010 až 2019, rostla by tudíž celá ekonomika ještě znatelněji.

Spořivějšímu jednání však Čechy naučil nejprve covid, kdy kvůli tehdejším restrikcím mnohdy utrácet ani nemohli, a později inflační a energetická krize, kdy si museli kvůli obavě třeba právě z dalšího zdražování energií odkládat stranou více. Přitom jim jejich běžné či spořící účty zajišťovaly výraznější zhodnocení úspor, což jim zjevně též bylo samo o sobě alespoň zčásti též pohnutkou ke spořivějšímu chování. Poměrně vysoké úročení úspor – v porovnání se situací v minulém desetiletí – zůstává realitou stále i dnes, což může bránit výraznějšímu poklesu míry úspor. Zároveň zmíněné zrušení superhrubé mzdy zvedlo čistý příjem zejména vysokopříjmovým skupinám obyvatelstva, které mají obecně nižší sklon ke spotřebě a vyšší klon k úsporám.