Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.
Zatímco ruské rakety zabíjely ukrajinské civilisty a ruská armáda postupovala v Donbasu, americký prezident Donald Trump vítal šéfa Kremlu Vladimira Putina s červeným kobercem a vojenskými poctami. Američané se nyní musejí zpovídat světu. Proč hostili vůdce obviněného z válečných zločinů právě v den, kdy jeho armáda vraždila další civilisty?
Dnešní aljašská schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina s velkou pravděpodobností v příměří nevyústí. Myslí si to alespoň sázkaři celého světa, kteří své štěstí zkouší na online predikční platformě Polymarket.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.
Americký prezident Donald Trump včera rozhodl uvalit 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska. Zároveň oznámil celní sazby na dovoz z některých dalších zemí. Nicméně jen málo z nich čelí ještě vyššímu clo než Švýcarsko. Jednou z nich Sýrie, jejíž vývoz do USA Trump zatížil dokonce 41procentním clem – nejvyšším vůbec.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Není to Rusko, Írán ani Evropská unie, co dnes budí amerického prezidenta Donalda Trumpa ze spaní. Skutečným geopolitickým soupeřem, který určuje jeho zahraničněpolitickou agendu, je Čína. Peking se v posledních letech stal nejen konkurentem, ale v řadě oblastí již i přímým rivalem, který Spojené státy dohání – a v některých směrech dokonce jasně překonává.
Od ledna příštího začne platit novela trestního zákoníku, která umožní stíhat nejen nacistická, ale i komunistická hnutí, pokud směřují k potlačení práv a svobod člověka. Zatímco nacismus je v Evropě právem považován za zločinný režim, komunismus často uniká obdobnému odsudku, přestože i jeho oběti se počítají na desítky milionů. Česká justice tak po více než třiceti letech dostane příležitost reálně odsoudit totalitní praktiky, které ještě stále nevymizely.
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo třicetiprocentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, Spojené státy zvažují vyškrtnutí syrské HTS ze seznamu teroristů. Dva subjekty s násilnou minulostí tak získávají legitimitu, aniž by se vzdaly své radikální povahy. Svět tím riskuje precedent, že moc uchvácená silou a bez respektu k právům může být cestou k mezinárodnímu uznání. Svět v tuto chvíli nesmí ztratit morální kompas.
Svět, který dnes mladí lidé zdědili, je plný nejistoty – vysoké životní náklady, nedostatek času a partnerů, války i klimatická krize. OSN varuje před krizí porodnosti, protože stovky milionů lidí nemohou mít tolik dětí, kolik by chtěli. Je ale jen a pouze na mladých, aby tento svět změnili. Musí převzít odpovědnost. Nejen volit, ale kandidovat, nejen pracovat od 8 do 17, ale tvořit pracovní příležitosti a inovovat. Nadešel čas převzít otěže od udržovaných padesátníků, ba dokonce osmdesátníků.
Už zítra slavíme Den otců – svátek, který v Česku stále zůstává ve stínu výrazně komercializovanějšího Dne matek. Zatímco Den matek je v naší zemi spojován s květinami, čokoládami, reklamami a slevovými akcemi, Den otců obchodníci téměř ignorují a věnují mu jen zlomek pozornosti. Podle průzkumu ho přitom slaví zhruba každá pátá rodina.
Značka Reebok čelí v Česku vlně kritiky poté, co její oficiální e-shop nabízel vybrané produkty za zlomkové ceny. Tenisky běžně prodávané za více než 1 500 korun se najednou objevily za 60 nebo 90 korun. Zájemci okamžitě začali objednávat, jenže brzy přišlo rozčarování – objednávky jsou jim, mnohdy bez dalšího vysvětlení, rušeny. A vyvstává tak otázka, zda šlo skutečně o chybu v přepočtu měny, jak se uvádí, nebo jen o marketingový tah.
Čínský režim 36 let po masakru na Náměstí nebeského klidu stále bezostyšně ignoruje odpovědnost za zločiny proti lidskosti a tvrdě potlačuje svobodu projevu. Místo vyrovnání se s vlastní minulostí rozprostírá své chapadla ekonomického a politického vlivu do celého světa. Pod rouškou investic a půjček uvádí státy do chudoby. Export autoritářských praktik je varovným signálem pro všechny demokracie – a nejen pro ně. Obětním beránkem čínského vlivu se stává už i Rusko.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se pokouší zalíbit mladým voličům mikinami s nápisy jako „Lowkey Alpha“ či „Sigma“, přestože těmto výrazům ani lidem, které oslovují, očividně nerozumí. Jeho pokus o moderní merch působí nejen marketingově účelově, ale i trapně. Je to další cynický trik politika, který v očích mladých dávno ztratil kredit.
Velká novela trestního zákoníku má postihovat propagaci hnutí, jejichž cílem je potlačovat základní práva a svobody občanů, přičemž nově zahrnuje i komunistická hnutí. Přesto však žádný zákon nedopadne na Komunistickou stranu Čech a Moravy, která nadále zůstává nedílnou součástí politické scény, a dokonce slaví volební úspěchy. Právní stát v České republice tímto krokem nejen selhává ve své úloze ochránce demokratických hodnot, ale také se vysmívá do tváře našim předkům, kteří po desetiletí trpěli, přicházeli o svobodu a umírali v důsledku komunistické diktatury.
Sankce a vojenská podpora Ukrajině ze strany Spojených států mají své hranice. Pokud chce prezident Donald Trump reálně posílit tlak na Moskvu, bude muset přistoupit k rozhodnějším krokům – například k námořní blokádě stínové flotily nebo k cíleným zásahům proti jejímu fungování. Tento mechanismus představuje slabé místo v ruské strategii a jeho omezení by mohlo zásadně narušit základy ruské námořní přítomnosti.
Americký izolacionismus a ruské ambice přiměly Evropskou unii a Spojené království znovu si uvědomit, jak zásadní jsou pro svou vzájemnou bezpečnost a stabilitu. I přes odcizení po brexitu zůstává Británie klíčová pro Evropu a Evropa pro Británii. Spoléhat se na Spojené státy už není možné, a proto obě strany hledají cestu k obnovení praktické spolupráce. Brexit tak nemusí být definitivním rozchodem, ale impulzem k realistickému přehodnocení vztahů. Britové se musí vzdát koloniální mentality a Evropa je musí přijmout takové, jací jsou.
Prezident republiky Petr Pavel dal jasně najevo, co po podzimních volbách nebude akceptovat – a tím jsou ministři, kteří zpochybňují ukotvení České republiky v NATO a Evropské unii. Využívá svůj mandát aktivně, důsledně vymezuje mantinely a obnovuje autoritu úřadu, který v minulosti působil spíše pasivně. Ukazuje, že prezident může být skutečnou oporou ústavnosti i hodnotového zakotvení státu.
14:54
10:31
Prima připravuje novou sérii úspěšné reality show Zrádci a mezi prvními soutěžícími odhalila moderátorku Danielu Brzobohatou. Nyní se potvrdily spekulace, že nabídku přijal i jeden její kolega z novinářské scény.
Zdroj: Jiří Hrubý
Návrat kauzy Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze je zase o krok blíž. Vrchní soud dokončil práci na svém rozhodnutí a vrátil spis podřízenému soudu. Nedá se však očekávat, že by rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou padl před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny.
