Maďaři házejí ručník do ringu, více zemního plynu chtějí získávat západní cestou, vydělá na tom Česko. Budapešti došla trpělivost s doufáním, že se obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu, zastavené letos na samém začátku roku. Uzavírá proto kontrakt se společností Shell na dodávky plynu v objemu dvou miliard metrů krychlových během deseti let.
Češi se musí připravit na zdražení elektroniky. Důvodem jsou chystané nové daně a regulace Evropské unie. Jde zejména o novou daň z elektroodpadu a částečně také o opatření zaručující právo na opravu.
Míra inflace v Česku činila v srpnu v meziročním vyjádření 2,5 procenta, vyplývá z předběžného údaje, který ČSÚ zveřejnil dnes. Růst hladiny spotřebitelských cen se tak shoduje s odhadem analytiků, zaostává však za předpokladem České národní banky. Ta ve své aktuální prognózy počítala se srpnovou inflací 2,7 procenta.
Vývoj mezd v České republice byl v letošním druhém čtvrtletí výrazně příznivější, než experti čekali. V reálném vyjádření totiž průměrná hrubá měsíční mzda přidala meziročně hned 5,3 procenta, nejvíce od loňského prvního čtvrtletí. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů čekali, že to bude o celý procentní bod méně, tedy 4,3 procenta. Nejoptimističtější odhad zněl na 4,8 procenta, nejpesimističtější ovšem jen na 3,9 procenta.
Nová daň z pohonných hmot a vytápění, kterou budou brzy i Češi platit, včera na burze ICE v Londýně stoupla na nový rekord. Termínový kontrakt na takzvanou emisní povolenku pro domácnosti s termínem vypořádání v prosinci 2027 se totiž vyhoupl na cenu 87,2 eura (viz graf burzy ICE níže). Taková cena by znamenala, že si Češi od roku 2027 připlatí třeba za pohonné hmoty, naftu a benzín, průměrně 6,20 Kč/l.
Ministerstvo financí na příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu čítající 286 miliard korun. Je to o šest miliard hlubší schodek, než jaký ministr financí avizoval už od letošního června. Přesto znamená, že státní rozpočet by měl i v příštím roce hospodařit s elementární zastabilizovanými veřejnými financemi.
Americké akciové trhy v noci na dnešek středoevropského času, po ukončení řádného burzovního obchodování v USA, nereagovaly jakkoli výrazněji na včerejší předpůlnoční verdikt odvolacího soudu v USA o neplatnosti většiny cel letos uvalených administrativou prezidenta Donalda Trumpa prakticky na všechny země světa. Tím jako by předznamenaly, že ani pondělní řádné obchodování nebude verdiktem soudu zásadněji ovlivněno.
Pohonné hmoty v Česku dál zlevňují. Průměrná cena za litr benzinu klesla za poslední týden o 13 haléřů na 33,79 koruny. O 27 haléřů na litru zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,38 koruny. Řidiči platili za paliva méně naposledy v polovině června.
Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.
Smrt francouzského streamera Raphaëla Gravena během přímého přenosu znovu otevřela otázku extrémních internetových výzev. Graven podstupoval spánkovou deprivaci, násilí i ponižování – a to vše dobrovolně, jen kvůli sledovanosti a příjmům. Jeho případ není ničím výjimečným, jde o důsledek online kultury, která odměňuje bolest. Rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, co jejich děti na internetu sledují.
Českou politiku může po podzimních volbách čekat zásadní otřes. Průzkumy ukazují, že ANO, SPD a Stačilo mohou získat ústavní většinu, což by otevřelo cestu k přepisování ústavy, oslabení institucí i ovládnutí klíčových ministerstev. V ohrožení by nebyla jen bezpečnost občanů, ale i samotné demokratické zřízení. Historie varuje, že takové změny přicházejí plíživě a návrat zpět bývá velmi těžký.
Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.
Zatímco ruské rakety zabíjely ukrajinské civilisty a ruská armáda postupovala v Donbasu, americký prezident Donald Trump vítal šéfa Kremlu Vladimira Putina s červeným kobercem a vojenskými poctami. Američané se nyní musejí zpovídat světu. Proč hostili vůdce obviněného z válečných zločinů právě v den, kdy jeho armáda vraždila další civilisty?
Dnešní aljašská schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina s velkou pravděpodobností v příměří nevyústí. Myslí si to alespoň sázkaři celého světa, kteří své štěstí zkouší na online predikční platformě Polymarket.
Letní sezóna 2025 začala slibně. Červen přinesl teplo, plná lehátka a spokojené provozovatele. Pak ale přišel červenec. S průměrnou teplotou 17,9 °C byl sice podle klimatologů „v normě“, ovšem ne v normě naší současné představy o létě. Po letech tropických červenců jsme prostě zvyklí na více. Nízké teploty, zatažená obloha a déšť odradily příležitostné návštěvníky, přičemž podobný trend pokračoval i na začátku srpna.
Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.
Americký prezident Donald Trump včera rozhodl uvalit 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska. Zároveň oznámil celní sazby na dovoz z některých dalších zemí. Nicméně jen málo z nich čelí ještě vyššímu clo než Švýcarsko. Jednou z nich Sýrie, jejíž vývoz do USA Trump zatížil dokonce 41procentním clem – nejvyšším vůbec.
Spojené státy a Evropská unie se dohodly na nové podobě obchodních vztahů. Vývoz EU do USA bude čelit 15procentnímu clu u většiny exportních položek (výjimku mají představovat zejména farmaceutické přípravky a dále ocel a hliník), a to včetně automobilů a autodílů. To je dobrá zpráva pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý, i když zejména nepřímo, hlavně skrze Německo.
Evropská unie se Čechům v příštích letech dramaticky prodraží. Takže vlastně historicky vůbec poprvé vážně vyvstává otázka, jak dlouho ještě členství v EU zůstane pro Česko účetně plusové. Zatím tomu tak ještě je. Vždyť letos v prvním pololetí Česko do bruselské kasy odvedlo o 24 miliard méně, než z ní získalo. Zlomový však může být už tento týden navržený rozpočet EU na období let 2028 až 2034, ale i roky předtím, 2026 a 2027.
Není to Rusko, Írán ani Evropská unie, co dnes budí amerického prezidenta Donalda Trumpa ze spaní. Skutečným geopolitickým soupeřem, který určuje jeho zahraničněpolitickou agendu, je Čína. Peking se v posledních letech stal nejen konkurentem, ale v řadě oblastí již i přímým rivalem, který Spojené státy dohání – a v některých směrech dokonce jasně překonává.
Od ledna příštího začne platit novela trestního zákoníku, která umožní stíhat nejen nacistická, ale i komunistická hnutí, pokud směřují k potlačení práv a svobod člověka. Zatímco nacismus je v Evropě právem považován za zločinný režim, komunismus často uniká obdobnému odsudku, přestože i jeho oběti se počítají na desítky milionů. Česká justice tak po více než třiceti letech dostane příležitost reálně odsoudit totalitní praktiky, které ještě stále nevymizely.
Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo třicetiprocentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
9. září 2025 21:57
9. září 2025 21:05
9. září 2025 19:40
9. září 2025 18:13
9. září 2025 17:21
9. září 2025 16:06
9. září 2025 14:32
9. září 2025 13:48
9. září 2025 13:04
9. září 2025 11:40
9. září 2025 10:59
9. září 2025 10:17
9. září 2025 9:36
9. září 2025 9:03
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Zdroj: Dan Šrámek
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý informoval o spojení Nemocnice Na Homolce a Fakultní nemocnice v Motole do jednoho celku. Dojde k tomu od ledna příštího roku. Úkolem byl pověřen současný ředitel obou institucí Petr Polouček.
