komentář

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ani po třech letech od vypuknutí tzv. migrační krize se v Česku výrazněji neprosadil proud, který by migraci pojímal racionálně a se zvážením všech důsledků i příčin. To potvrdila i poslední vyjádření teologa a kněze s nálepkou „sluníčkáře“, Tomáše Halíka. Ani on bohužel nemluví o skutečném nebezpečí a dalekosáhlých důsledcích migrace, které dříve či později mohou přijít. Nadějí, že mezi českými elitami jsou i ty se „zdravým rozumem“, může být vědomá či nevědomá tendence médií poukazovat pouze na dva zcela odlišné a vyhraněné názory na danou problematiku.

Domov Komentář

Komentář Miroslava Horkého – Po delší odmlce je to opět tady. Angažovaní umělci upozorňují na politické nešvary v naší zemi. Našlapují však na tenký led, česká společnost odjakživa kritizuje zástupce kulturní sféry, kteří si vůbec „dovolí“ o politice mluvit. Bohužel pro ni. Tentokrát písničkář Tomáš Klus a postupně i další upozorňují na něco, co může být skutečnou hrozbou pro stát. Hrozba je to o to větší, že se neprojevuje, je plíživá, nenápadná a může nás dovést v krajním případě k autoritářskému režimu vládnutí.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Absurdita procesu vyslovení důvěry druhému kabinetu Andreje Babiše opřeného o podporu komunistů. Absurdní není pouze to, že se komunisté poprvé od roku 1989 nepřímo podílejí na moci, ani pouze to, že vládu vede trestně stíhaný premiér. Absurdní jsou dalekosáhlé projevy politiků napříč spektrem, od několikahodinového monologu premiéra až po projevy zástupců opozičních stran, kteří se snaží křečovitě zviditelnit. Celou atmosféru dokreslují protesty, které se od odpoledne konají na Malostranském náměstí i přímo ve Sněmovní ulici.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Po měsících přešlapování to vypadá, že Česko bude mít vládu. Vládu koaliční, „bolševickou“, konstruktivní, prezidentskou – jak je komu libo. Jedno je však jisté. Premiér Andrej Babiš společně s prezidentem Milošem Zemanem dosáhli maxima možného. A zřejmě jde o pouhou předehru. Ulehčují jim to občané, politická opozice, ale i koaliční ČSSD. Prezident Zeman dosáhl za několik málo let toho, co se podařilo málo komu – političtí rivalové se takřka bojí mu oponovat, vinu raději svalují na premiéra.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ministerstvo zahraničních věcí pro Miroslava Pocheho? Touto otázkou se možná nakonec prezident Miloš Zeman nebude muset zabývat. Projevem na Žofínském fóru dal jasně najevo, která varianta mu je nejbližší. Fandí vládě jedné strany Andreje Babiše, který momentálně sbírá podněty od komunistů a SPD, kdo by měl sedět na jednotlivých rezortech.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ministryně obrany Karla Šlechtová se znelíbila koaličním partnerům, tak ji Andrej Babiš musí „nechat odejít“. Mediální tlak, kterému nyní Šlechtová čelí, je na ni vyvíjen překvapivě silně právě z médií, která patří do svěřeneckého fondu, který Babiš musel zřídit. Možná však, že to takové překvapení ve skutečnosti není... A židle se kýve pod dalšími. Nedá se očekávat, že by dopis Šlechtové zaslaný Babišovi (v němž se snaží hájit) něco změnil. Šéf už dávno rozhodl.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Odmítnutí kandidatury Jana Rumla do Senátu ze strany Pirátů je zatím posledním případem, kdy starý politický matador chtěl zrecyklovat sám sebe. Na rozdíl od ostatních partají však Piráti správně spočítali, že návrat starých tváří do politiky se nevyplácí. Snad jedinou světlou výjimkou zůstává prezident Miloš Zeman, který svůj politický comeback dotáhl do úspěšného konce.

Domov Komentář

Komentář Miroslava Horkého – Podle nejnovějšího volebního průzkumu spadli sociální demokraté na pomyslné dno. A může být i hůře. Nejstarší česká politická strana učinila v poslední době několik zásadních chyb, které ji v konečném důsledku mohou zcela vymazat z české politické mapy. Trpělivost s ČSSD neztrácejí pouze voliči, ale i řadoví členové.

Svět Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – V Česku ne zrovna populární předseda Evropské Komise Jean-Claude Juncker ztratil poslední příznivce v naší zemi. Ač sám sebe vnímá jako lidovce, podporou umístění sochy zakladatele komunistické myšlenky Karla Marxe v německém Trevíru a velebením jeho práce se spíš zařadil do škatulky bezskrupulózního pragmatika, homo politica par excellence. I když jeho poslední krok naštval především občany z postkomunistických zemí, pozor by si měli dát všichni unijní obyvatelé. Nejde tu ani tak o Marxe, ale spíše o Čínu.

Svět Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Společnost vítá, když se politici chovají jako „obyčejní lidé“. Voličům se líbí, když americký prezident Donald Trump líbá toho francouzského. Jihokorejci jsou dojati, když Kim Čong-un překročí hranici demarkační linie. Mnohdy už bohužel nezkoumají, jaká reálná řešení byla za těmito gesty domluvena. Politika se tak v jistém slova smyslu skutečně jeví jako reality-show. S tím rozdílem, že o skutečných záměrech soutěžících se toho mnoho nedozvíme.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Prezident Miloš Zeman dnes klesl na pomyslné morální dno. Zatímco se odehrávala mše za komunisty perzekvovaného kardinála Josefa Berana, Zeman řečnil na komunistickém sjezdu. K dobru mu lze přičíst, že jeho projev byl velmi kritický a chvílemi to dokonce působilo, že ponížené soudruhy přijela kárat nejvyšší autorita země. Jako malý kluk vypadal i znovuzvolený předseda KSČM Vojtěch Filip. Zeman tak naštval (i přes bouřlivý potlesk) nejednoho účastníka sjezdu. Naštval ale i svého někdejšího spojence kardinála Dominika Duku. Zeman byl prvním prezidentem samostatné České republiky, který na sjezd zavítal.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Babišovo hnutí nepřistoupilo na podmínky ČSSD pro účast ve společné vládě a teď se na něj snáší kritika ze všech stran. Je tato kritika oprávněná? Do značné míry ano, strany se nicméně samospádem opět dostaly do režimu „antiBabiš“, který sráží jejich volební zisky na hranici volitelnosti. Komu však není rady, tomu není pomoci. To platí na téměř celou opozici snad s výjimkou Pirátů. Babiš má teď tři základní cesty, kterými se může vydat.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina má několik různých interpretací a každá potencionální strana má v něčem pravdu. Jisté ovšem je, že vydání Nikulina do Spojených států v podstatě staví Hrad a okolí prezidenta Miloše Zemana na druhou kolej. Jeho věrní se s tím pochopitelně nechtějí jen tak smířit, jejich manévrování je však poněkud nemotorné.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Vládní hnutí ANO Andreje Babiše je ve skvělé pozici. Ač se navenek tváří jako subjekt, který utlačují opoziční strany a nechtějí se s ním domluvit, situace mu vyhovuje. A pravděpodobně může vyústit do dvou scénářů. Prvním je sestavení nějaké formy vlády, kdy hnutí spolkne své menší partnery, tím druhým jsou předčasné volby. Kampaň k nim už Babiš v podstatě započal. Průzkumy mu fandí, dárečky v podobě jízdného zdarma mu možná nějaké to procento ještě přihodí.

Svět Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – O bezprecedentním porušení mezinárodního práva ze strany Turecka se v mainstreamových médiích po celém světě takřka mlčí. V situaci na severozápadě Turecka se střetává koktejl zájmů mocností a najednou se ukazuje, že tamní Kurdové, proti kterým vede Erdoganovo Turecko invazi, nemají žádného zastánce. Sami tak zůstali nejen na geopolitické mapě, ale i na té mediální.

Domov Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Oznámení expremiéra Bohuslava Sobotky o tom, že končí v politice a ve Sněmovně je pomyslným výstřelem ke startu nových politických pořádků v zemi. Pověstné „Sobotkovo“ křídlo v ČSSD představovalo vážnou překážku ve vyjednávání o důvěře budoucího kabinetu premiéra Andreje Babiše, který v jistém smyslu představuje skutečný zlom v politickém vývoji po roce 1989.

Svět Komentář

KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORKÉHO – Ruský prezident Vladimir Putin aspiruje na pozici lídra, jež povede největší zemi světa nejdelší dějinné období. Ačkoliv působí Rusko z pohledu světové scény jako potácející se kolos na dřevěných kolech, Putin pro ruské občany zajistil zcela jiný pohled. Rusko je v jejich očích vojenskou velmocí, která si uchovává lety prověřený tradiční a konzervativní politický systém s jistotou silného autoritativního vůdce. Je tento pohled oprávněný? Zkusíme-li se na chvíli vcítit do ruské duše, zjistíme, že ano.