Trump zavádí clo na země obchodující s Íránem. Může ale narazit

Trump nepodal detailnější informace ke svému nejnovějšímu celnímu výnosu, takže není zřejmé, zda by se opatření týkalo také České republiky. Obrat česko-íránského obchodu loni v období od ledna do listopadu činil takřka 949 milionů korun, meziročně o 22,8 procenta více, plyne z dat ČSÚ. To ale zřejmě i tak bude suma, jež skončí pod rozlišovací schopností Trumpovy administrativy. Opatření by spíše mělo zasáhnout země, jako je Indie, Turecko či Čína, které patří k největším obchodním partnerům Íránu.

Jestliže by klíčoví obchodní partneři od obchodu s Íránem kvůli hrozbě nových cel z podstatné části ustoupili, ocitne se íránská měna, rial, pod ještě výraznějším výprodejním tlakem. Přitom podle dat Bloombergu mezi letošním a loňským 10. lednem oslabila vůči dolaru o více než 80 procent a nachází se na historicky rekordně nejslabší úrovni. Je tak slabá, že i základní potraviny a zboží typu mouky, jedlých olejů či farmaceutických přípravků přestávají být pro podstatnou část íránské populace dostupné. Íránské obyvatelstvo, pokud může, převádí své úspory například do zlata.  

Inflace v Íránu loni činila zhruba 42 procent, takže zrychlila z 33procentní úrovně roku 2024, plyne z dat Mezinárodního měnového fondu. Pět let suchého počasí s málem srážek zásadně poškozuje místní produkci potravin, takže je Írán musí o to víc dovážet, což se kvůli prudce oslabující měně stále citelněji, až neúnosně prodražuje. Přitom už roku 2022, před vzedmutím popsané inflační vlny a pádem měny, konzumovala polovina íránské populace méně než standardních 2100 kalorií denně, uvádí agentura Bloomberg. 

Proto právě obchodníci, provozovatelé obchodů a jejich dodavatelé byli mezi prvními, kteří už koncem loňska vyšli do ulic. Viní íránský režim z nekompetentního řízení ekonomiky. Postupně jejich frustrace a protesty přerostly v celonárodní hnutí, jehož cílem není pouze zlepšení životní úrovně, ale též konec teokratického režimu ajjatoláha Alího Chámeneího.

Při bouřích byly zabity stovky lidí a zraněny tisíce, přičemž Trump nevyloučil zásah, jestliže íránský režim uplatní vůči protestujícím násilí. Zatím má tedy zásah podobu právě takzvaného sekundárního cla. To obecně není přímo namířeno proti zemi, kterou má přimět ke změně jednání, nýbrž na její obchodní partnery, kteří – jak se předpokládá – sami obchodování s ní omezí, což ji ke změně jednání nakonec přiměje. Loni Trumpova administrativa uplatnila sekundární clo, 50procentní, na dovoz do USA z Indie, a to kvůli jejím rozsáhlým nákupům ruské ropy. Někteří menší odběratelé ruské ropy, například Maďarsko či zprostředkovaně Slovensko, si vyjednali dočasnou výjimkou a ruskou ropu odebírají v prakticky neztenčené míře i nadále. 

Sekundární clo na Írán má tedy potenciál dále oslabit jeho měnu. Ta fatálně znehodnocuje kvůli léta trvajícím, prohlubujícím se západním sankcím, poprvé uplatněným už bezprostředně v důsledku tamní revoluce roku 1979 a sesazení šáha. Sankce postupně rozleptávají íránské hospodářství. Nicméně jej rozleptává též systémová korupce, která podvazuje důvěru v ekonomiku, či zmíněná rozsáhlá neúroda uplynulých let, která Írán nutí navyšovat dovoz z jiných zemí. 

Íránskou měnu rovněž zásadně oslabují klesající ceny ropy, jejíž světová cena se loni propadla o zhruba pětinu. Ropa Brent se nyní obchoduje za 64 dolarů za barel, přičemž Írán by potřeboval, aby stála alespoň 165 dolarů za barel, pokud by měl dosáhnout vyrovnání svého rozpočtu, plyne z loňského výpočtu Mezinárodního měnového fondu. Kvůli sankcím ale musí naopak ještě s cenou dolů pod uvedenou světovou cenu, a to v rozsahu až takřka deseti dolarů barel (s takovou slevou se íránská ropa prodávala koncem loňska).

Většinu íránské ropy podloudně odebírají čínské rafinérie. Právě v oblasti vývozu ropy do Číny mohou Teherán nová Trumpova cla zabolet nejcitelněji, pokud se jich tedy Čína zalekne a svůj dovoz íránské ropy omezí. Peking však loni koncem listopadu naopak navýšil dovozní kvóty domácím soukromým rafinériím, takže alespoň některé z nich svůj import íránské ropy navýšily.

Íránský režim či čínské rafinérie však může před novými Trumpovými sankcemi alespoň na čas uchránit Nejvyšší soud USA. Ten už zítra může svým napjatě očekávaným verdiktem zrušit Trumpova takzvaná reciproční cla, uvalovaná hlavně loni. Vzal by mu tudíž též možnost uvalovat cla sekundární, zneplatnil by tedy i nyní oznámená sekundární cla na Írán. Trumpova administrativa by pak musela hledat jiné, vesměs komplikovanější způsoby, jak cla zavádět. 

Témata:  komentář,  Donald Trump,  USA,  Írán,  clo,  Nejvyšší soud USA