Lukáš Kovanda - redakce

Domov Komentář

Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.

Domov Komentář

Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.

Domov Komentář

Mléko za 5,90 koruny za litr vypadá jako sen každého zákazníka. Je levnější než řada balených vod a při dnešních cenách potravin člověk pochopitelně sáhne po nejlevnější krabici. Má to ale háček. Tak levné mléko totiž nevyrábíme. A prakticky jej za tuto cenu nevyrábí ani zbytek Evropy. Kdo tedy extrémně nízkou cenu zaplatí ze svého?

Domov Komentář

Nafta v Česku zdražuje, přestože ropa ve světě výrazně zdražuje. Jak je to možné? Došlo k tomu, čeho se mnozí obávali, a sice že čerpadláři se budou po ukončení vládní regulace cen „hojit“ a kompenzovat si nižší marže z doby regulace? Nelze to vyloučit. Současně ovšem nelze přehlížet mimořádně tísnivou situaci na světovém trhu s naftou.

Domov Komentář

Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.

Komentář

Evropské země se dnes jednomyslně rozhodly bojkotovat všechny soutěže pořádané mezinárodní fotbalovou asociací FIFA, pokud ta neupustí od záměru prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže. Byť záměr dává z čistě finančního hlediska smysl, z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci skýtá značná rizika. Evropské fotbalové asociaci UEFA může navíc potenciálně výrazně ztenčit finanční příjmy. Právě členské země UEFA dnes na mimořádně svolaném jednání rozhodly případně akce FIFA bojkotovat.

Komentář

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.

Domov Komentář

Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.

Komentář

Výdaje za alkoholické nápoje, tabák a drogy dosáhly v Česku v roce 2024 celkem 260,9 miliardy korun. V průměru tak šlo o více než 700 milionů korun denně.

Komentář

Česko má necelých jedenáct milionů obyvatel, přesto se ve finále nejprestižnějšího tenisového turnaje světa střetly dvě Češky. Linda Nosková porazila Karolínu Muchovou a české tenistky tak získaly třetí wimbledonský titul během čtyř let. Před Noskovou zvítězila v roce 2023 Markéta Vondroušová a o rok později Barbora Krejčíková.

Domov Komentář

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.

Komentář

Ještě donedávna byla letní vlna veder vnímána především jako nepříjemná epizoda, která po několika dnech odezní. Letošní červen však ukazuje, že takový pohled přestává stačit. Extrémní teploty už nepředstavují pouze zdravotní nebo meteorologický problém. Stále výrazněji zasahují také ekonomiku. Ovlivňují produktivitu práce, ceny potravin, spotřebu energie i veřejné rozpočty.

Komentář

Klimatizace se v Česku postupně mění z luxusního doplňku v běžnou součást letního přežití. Silné vedro už není jen nepříjemnost, ale ekonomický náklad. Domácnosti platí za chlazení, firmy za nižší produktivitu práce a stát nepřímo za vyšší zdravotní rizika, výpadky dopravy či tlak na energetickou síť. To, co bylo ještě před několika lety v českém bytě spíše výjimkou, se bude stávat běžnou položkou rodinného rozpočtu.

Komentář

Britský král Karel III. učinil krok, který je v prostředí evropských monarchií mimořádný. Poprvé zveřejnil, kolik zaplatil na osobních daních. Nejde však o plné daňové přiznání, jak je zná běžný poplatník, nýbrž o zveřejnění celkové daňové povinnosti. Právě z ní lze ale alespoň přibližně odhadnout, jak velké příjmy král má – a nepřímo i to, zda jeho osobní majetek odpovídá spíše odhadu kolem 19 miliard korun, nebo širšímu odhadu kolem 50 miliard korun.

Komentář

Sport se v Česku postupně stává dražší záležitostí. Zatímco ještě před několika lety označovalo finance za hlavní překážku zdravého životního stylu pouze šest procent lidí, dnes je to již třináct procent. Podle průzkumu MultiSport navíc více než třetina Čechů přiznává, že kvůli rostoucím cenám omezuje návštěvy sportovišť. Nejde přitom pouze o subjektivní pocit. Podle dat Eurostatu zdražily služby spojené s aktivním provozováním sportu v roce 2025 o 4,3 procenta, zatímco celková inflace činila 2,5 procenta. Sportovní služby tak zdražovaly podstatně rychleji než běžné ceny v ekonomice.

Komentář

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. 

Svět Komentář

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.

Domov Komentář

Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících. 

Domov Komentář

Mimořádně laciné nakupování na čínských e-shopech končí. Právě nyní odeznívá éra bezstarostného klikání na asijských megatržištích typu Temu, Shein nebo AliExpress, kdy si i četné tuzemské domácnosti zvykly objednávat trička za stovku, plastové organizéry do kuchyně za padesátikorunu či levnou elektroniku s nulovým celním zatížením. Evropská unie se rozhodla pro zásadní řez a od 1. července 2026 ruší dosavadní bezcelní limit 150 eur pro drobné zásilky ze třetích zemí (což je prakticky výhradně Čína). Namísto něj zavádí paušální clo ve výši tří eur za každou jednotlivou položku v balíčku.

Domov Komentář

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).