Cena ropy se může vyšplhat až k psychologické úrovni 200 dolarů za barel, pokud válka v Íránu potrvá do letošního června. Prognózuje to největší australská investiční banka Macquarie, která zároveň představuje světově největšího správce majetku v oblasti infrastruktury.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Český spotřebitel si letos o Velikonocích opět připlatí a tradiční koleda mu tak pořádně zhořkne. Pokud mají letošní Velikonoce jednu hlavní ekonomickou zprávu, pak zní: vejce zdražují rychleji než všechno ostatní.
Letní tábory patří v Česku k tradicím, které přetrvaly generace. Každý rok na ně vyráží zhruba čtvrt milionu dětí a zájem rodičů o ně zůstává vysoký. Organizátoři táborů začali přijímat přihlášky už na začátku roku a některé turnusy jsou v řadě míst už téměř vyprodané.
Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise. V přepočtu do korun dle aktuálního kursu činil k 16. březnu 2026 zhruba 5,20 Kč/l.
Výrazně rostoucí cena pohonných hmot v Česku je sice tématem těchto dní, v historickém ohlédnutí však bývaly i mnohem „dražší“, tedy alespoň v reálném vyjádření, které je však rozhodující z hlediska dopadu na peněženky domácností a rozpočty firem.
Jaro klepe na dveře a zahrada se po zimním spánku probouzí. Pro miliony Čechů to znamená jediné: čas vyrazit ven a pustit se do práce. A také čas nákupů. Český trh se sortimentem pro zahradu včetně bazénů má podle odhadů společnosti Mountfield hodnotu přibližně 40 miliard korun ročně.
Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Ropa Brent hned při samém začátku dnešního obchodování překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel a zamířila dále vzhůru. Je takto drahá poprvé od roku 2022. Řidiči musí v tomto týdnu počítat se zdražením pohonných hmot o 3 až 5 Kč/l.
Mzdy v Česku loni ve čtvrtém čtvrtletí stoupaly rychleji, než se čekalo. Nominálně přidaly meziročně 7,4 procenta, zatímco analytici v souhrnu přepokládali růst jen sedmiprocentní a Česká národní banka 7,1procentní. Poprvé v historii tak průměrná mzda přesáhla psychologickou hranici 50 000 Kč, když loni v posledních třech měsících roku dosáhla 52 283 Kč.
Ceny pohonných hmot v Česku zpravidla reagují na výraznější pohyby ve světových cenách ropy i na cenové pohyby na komoditní burze v Rotterdamu se zpožděním. Oproti vývoji na rotterdamské burze činí zpoždění obvykle jeden až dva týdny, což odpovídá cyklu obměny zásob a časové náročnosti související logistiky. V tomto týdnu však ceny na totemech tuzemských čerpacích stanic zareagovaly mimořádně rychle. Konflikt v Íránu se v nich projevil totiž už v úterý, pouhý jeden den poté, co začaly v jeho důsledku výrazněji narůstat velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu.
Rozšiřující se konflikt na Blízkém východě nehrozí pouze dočasným zvýšením cen na benzinkách. Ve hře jsou i vyšší ceny elektřiny, s tím rostoucí inflace či zamrzlé hypotéky.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu začaly růst. Benzín od minulého úterý do úterý tohoto týdne zdražil o šestnáct haléřů na litr, na 33,34 Kč/l, zatímco cena nafty vzrostla ve stejném období o patnáct haléřů na litr, na 32,90 Kč/l.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Koruna reaguje na zneplatnění Trumpových cel zpevněním. Verdikt Nejvyššího soudu USA, který značí největší porážku amerického prezidenta Donalda Trumpa jeho druhého prezidentského období, je tedy pro Česko spíše dobrou zprávou. Není divu, Česko je poměrně malou, otevřenou, exportně orientovanou ekonomikou. Trump však bude hledat jiné cesty, jak cla udržet poměrně vysoká. Všechny další cesty už jsou ale komplikovanější než ta, kterou mu dnes soudci zatrhli.
Navrhovaná reforma zdanění spropitného v české gastronomii otevírá cestu k legálnímu a jednoduššímu nakládání s penězi pro personál, ale zároveň v sobě skrývá rizika pro státní pokladnu i sociální systém.
26. března 2026 21:59
26. března 2026 20:43
Exministr Vít Rakušan (STAN) ve středu nebyl ani napočtvrté zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, ačkoliv podle dohod ještě náleží opozici jedno místo ve vedení dolní komory parlamentu. Rakušan připustil, že se o funkci ucházel naposledy.
Zdroj: Jan Hrabě
