Halloween se v Česku mění ve stále významnější obchodní událost. Přestože Dušičky připomíná podstatně více lidí, nákupní dynamika letos přeje právě Halloweenu. Oba svátky dohromady představují pro českou ekonomiku miliardový sezónní impuls. Zatímco obchodníci na nich vydělávají, města a obce musí počítat s dodatečnými výdaji na provoz hřbitovů, svoz odpadu a údržbu veřejných prostranství.
Souboj Halloweenu a Dušiček je letos zase o něco vyrovnanější. Halloween slaví podle průzkumu agentury Ipsos pro řetězec Billa 24 procent Čechů, zatímco Památku zesnulých plánuje uctít 56 procent. Přesto obchodníci hlásí výrazně rychlejší růst zájmu o halloweenské zboží. Poptávka po dekoracích na internetovém supermarketu Košík meziročně vzrostla až o 170 procent, prodej halloweenských sladkostí na Rohlíku o 30 procent.
Halloween tak ukazuje, že ekonomická síla svátku nezávisí pouze na počtu lidí, kteří jej slaví. Rozhodující je také jejich ochota utrácet. Zatímco Dušičky jsou spojeny především s nákupem svíček, věnců a květin, Halloween vytváří poptávku po podstatně širším sortimentu. Vydělávají na něm prodejci kostýmů, cukrovinek, dekorací, dýní, ale také restaurace, pořadatelé večírků či zábavní podniky.
Z ekonomického hlediska má Halloween ještě jednu přednost. Jeho komerční potenciál se každoročně obnovuje. Děti vyrůstají z kostýmů, mění se módní motivy a dekorace podléhají trendům. Obchodníci tak mohou vytvářet nové nákupní příležitosti. Dušičky naproti tomu představují stabilnější, tradičnější poptávku, jejíž růstový potenciál je omezenější.
Podle orientačního propočtu mohou české domácnosti za oba svátky dohromady vydat dvě až tři miliardy korun. Jde o orientační propočet. Například část nákupů dýní, květin nebo cukrovinek totiž nelze automaticky přičítat pouze těmto svátkům.
Dušičky přitom letos mohou některé domácnosti vyjít dráže než loni. Ceny živých květin, věnců a dalších hřbitovních dekorací ovlivňují náklady na práci, dopravu, obaly a sezónní poptávka. U dovážených květin se navíc projevují zahraniční pěstitelské a logistické náklady. Svíčky a kahany zase ovlivňují ceny vosků, skla, plastů a energií.
Ekonomika Dušiček má navíc jednu zvláštnost, která u Halloweenu v takové míře chybí. Významnou část souvisejících nákladů totiž nenesou samotné domácnosti, nýbrž města a obce.
Sváteční návštěvnost hřbitovů znamená vyšší výdaje za svoz odpadu, úklid, údržbu cest, provoz osvětlení a někde také za dopravní opatření. Zvláště nákladná může být likvidace použitých věnců, umělých květin, plastových obalů a skleněných kahanů. Jejich kombinace navíc komplikuje třídění odpadu.
Rostoucí náklady na komunální služby přitom mohou znamenat, že i při nezměněném počtu návštěvníků bude péče o hřbitovy v delším období dražší. Část výdajů obce pokrývají z poplatků a plateb spojených s užíváním hrobových míst, část z veřejných rozpočtů.
Zajímavý je rovněž dopad na tuzemské zemědělství. Rostoucí popularita Halloweenu podporuje sezónní poptávku po dýních. Pro pěstitele může jít o příležitost k odbytu produkce s vyšší přidanou hodnotou, zejména pokud prodávají přímo spotřebitelům. Na tradici navazují také dýňové farmy, samosběry a podzimní zážitkové akce.
Halloween a Dušičky přitom nejsou z ekonomického hlediska nutně konkurenty. Domácnost může nakoupit halloweenské dekorace a sladkosti a současně pořídit květiny a svíčky na hroby. Růst popularity Halloweenu tak může celkové sezónní výdaje zvyšovat, nikoliv pouze přesouvat peníze od jedné tradice ke druhé.
Zatímco tedy Dušičky představují dlouhodobě zakořeněnou spotřební tradici, Halloween vytváří nové nákupní příležitosti, které v české ekonomice dříve prakticky neexistovaly.
Témata: Halloween, "svátek zesnulých ""dušičky"""
Související
3. prosince 2025 15:28
30. října 2022 9:42
23. října 2021 9:37
1. listopadu 2020 18:11
30. října 2020 13:12
