Kolik by Česko stálo pokračování extrémních veder? Produktivita lidí klesá

Současně roste spotřeba energie. Při teplotách kolem 35 stupňů je další stupeň spojen přibližně s 1,2procentním zvýšením spotřeby energie na obyvatele. Firmy tak vysoké teploty zasahují z obou stran. Zaměstnanci jsou méně produktivní právě ve chvíli, kdy rostou náklady na chlazení. Evropa je navíc na vysoké teploty stále poměrně málo přizpůsobena. Rozšířenost klimatizace zde dosahuje v průměru kolem 19 procent.

Náklady se přitom do celé ekonomiky nepřenesou okamžitě. Mzdy reagují na pokles produktivity se zpožděním, takže zpočátku se větší část ztráty projeví v ziskovosti firem. Postupem času se ale nižší produktivita promítá také do reálných mezd, kupní síly domácností a spotřeby.

Vedra navíc nepostihují jen zemědělce, dělníky a další lidi pracující venku. Teplé noci zhoršují délku i kvalitu spánku, což se následující den promítá do kognitivního výkonu a rozhodování. Dopad vysokých teplot se tak týká i lidí, kteří tráví pracovní den v kanceláři.

Jak velké mohou být celkové hospodářské škody, ukazuje model Allianz, v němž se mezi lety 2026 a 2030 v jednotlivých zemích postupně zopakuje pět let s nejvýraznějšími vedry zaznamenanými v období 2014 až 2024. Nejde o předpověď počasí, ale o výpočet toho, co by s ekonomikami udělalo pět po sobě jdoucích let extrémních teplot, které už v minulosti skutečně zažily.

Největší ztráty by utrpěly Francie, Japonsko, Slovensko, Španělsko a Itálie, kde by kumulovaný propad HDP proti základnímu scénáři dosahoval pěti až sedmi procent. Česko by dopadlo podstatně lépe, přesto by jeho kumulovaná ztráta HDP činila zhruba 1,6 procenta.

Vedra by navíc v Česku přinesla nepříjemnou kombinaci slabšího růstu a vyšších cen. Model ukazuje, že proti základnímu scénáři by se česká cenová hladina kumulovaně zvýšila přibližně o 0,8 procenta a míra nezaměstnanosti asi o 0,3 procentního bodu.

Ještě výraznější je v českém případě dopad na investice. Soukromá spotřeba by proti základnímu scénáři kumulovaně klesla přibližně o 1,9 procenta, zatímco tvorba fixního kapitálu zhruba o 3,1 procenta. To je důležité i pro další roky. Nižší investice totiž znamenají menší budoucí výrobní kapacitu, takže důsledky několika horkých let nemusí zmizet spolu s návratem nižších teplot.

Letošní vývoj v Evropě zároveň ukazuje, jak rychle se škody přelévají mezi jednotlivými odvětvími. Červnová vlna veder připravila evropskou sklizeň obilovin přibližně o devět milionů tun a související ztráta příjmů zemědělců byla odhadnuta na dvě miliardy eur. Nízká hladina Rýna omezuje lodní dopravu a prodražuje zásobování průmyslu, zatímco nedostatek vody v Dunaji komplikuje chlazení jaderných elektráren a omezuje výrobu elektřiny.

Účet nakonec dopadá také na veřejné finance. Slabší ekonomika snižuje daňové příjmy, zatímco stát vydává více na zdravotní a sociální systém, energie, mimořádnou pomoc a obnovu infrastruktury. V evropském průměru by tak vysoké teploty mohly zhoršovat saldo veřejných financí přibližně o půl procenta HDP ročně.

Česko přitom už dnes patří mezi země s relativně vysokými výdaji souvisejícími s vedry. V roce 2023 odpovídaly podle srovnání Allianz přibližně 1,7 procenta HDP, což byla mezi zeměmi zachycenými v grafu jedna z nejvyšších hodnot, zatímco investice spojené s vedry dosahovaly zhruba 0,5 procenta HDP.

V modelu pro roky 2026 až 2030 by vedra vytvářela v případě Česka dodatečný fiskální tlak kolem 0,6 procenta HDP ročně. Samotná hodnota není v evropském srovnání nejvyšší. Problémem je její spojení s už napjatými veřejnými financemi. Projekce použitá ve studii počítá s českým rozpočtovým deficitem těsně pod tříprocentní hranicí HDP. Dodatečný tlak související s vedry by tak mohl Česko posunout za tříprocentní maastrichtskou hranici pro rozpočtový deficit.

Témata:  počasí,  práce,  zaměstnání