Slováci v Česku vydělávají více než Češi. Samotný pas však rozdíly nevysvětluje

Neznamená to však, že zaměstnavatelé platí za stejnou práci různým národnostem různé částky. Statistika mnohem více vypovídá o tom, kdo do Česka přichází, jaké má vzdělání, kde žije a v jaké profesi či odvětví nakonec pracuje.

Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s českým občanstvím dosáhl v roce 2025 celkem 43 632 korun. U Slováků činil 51 012 korun, tedy o 7 380 korun neboli 16,9 procenta více. Ukrajinci měli medián pouze 34 437 korun. Za Čechy tak zaostávali o 9 195 korun neboli 21,1 procenta.

Rozdíl mezi slovenským a ukrajinským mediánem dosáhl 16 575 korun měsíčně. To už není statistická drobnost, ale výrazný rozdíl v postavení obou skupin na českém trhu práce.

Poláci a Rumuni se pohybovali poblíž české úrovně. Medián Poláků činil 43 346 korun a Rumunů 43 098 korun. Zaměstnanci s bulharským občanstvím měli medián 40 610 korun.

Téma se přitom týká značné části české ekonomiky. Podle dat MPSV bylo ke konci března 2026 evidováno 957 tisíc zaměstnaných cizích státních příslušníků. Z toho bylo 374 tisíc Ukrajinců a 230 tisíc Slováků. Tyto dvě skupiny tak představovaly více než 63 procent zahraniční zaměstnanosti v Česku.

Pro správné čtení výsledků je klíčový rozdíl mezi průměrem a mediánem. Medián označuje mzdu člověka uprostřed mzdového rozdělení. Polovina zaměstnanců vydělává méně a polovina více. Průměr naproti tomu vytahují vzhůru lidé s mimořádně vysokými příjmy.

U českých zaměstnanců činila průměrná mzda 52 235 korun, tedy o 8 603 korun více než medián. U Slováků dosáhl průměr 65 040 korun a medián převyšoval o 14 028 korun. U Ukrajinců byl rozdíl podstatně menší. Jejich průměrná mzda činila 38 050 korun, zatímco medián 34 437 korun.

Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun. Horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká.

Slovenský náskok pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace. Do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí, například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.

Část rozdílu může souviset také s regionálním rozmístěním. Cizinci se výrazně soustřeďují v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, tedy v regionech s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí. Samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší.

Pro českou ekonomiku proto není rozhodující jen to, kolik cizinců zaměstná, ale především jakou práci jim dokáže nabídnout.

Témata:  mzdy / platy,  CZK (česká koruna)