Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Platy státních zaměstnanců: Bezpečnostní složky a učitelé je mají jisté, zbytek čeká na novou vládu

Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně
Marian Jurečka v Poslanecké sněmovně
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Středeční jednání vlády s odboráři nepřineslo shodu v otázce růstu platů ve veřejné sféře pro nadcházející rok. Proto prozatím zůstávají v platnosti pouze dřívější ujednání týkající se platů učitelů a bezpečnostních složek. Očekává se, že končící kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) tato dříve dohodnutá navýšení potvrdí už příští týden. Další rozhodování o platech ale spadne do kompetence nové vlády, která vzejde z proběhlých voleb.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání s odborovými předáky uvedl, že v rozpočtu chybí zhruba pět miliard korun na pokrytí požadavků. Podle něj by nebylo ideální schvalovat dohodu, jejíž pokrytí by nebylo zajištěné, zvláště s ohledem na to, že budoucí vláda zřejmě počítá s rozpočtovým provizoriem. Ministr nicméně dodal, že stávající kabinet ještě projedná možnost paušálního přidání 2000 korun všem zaměstnancům.

Jurečka zdůraznil, že dohody o zvýšení platů pro pedagogy a bezpečnostní sbory už zajišťují jistotu pro významnou část zaměstnanců. Dosažení dalších požadavků odborů by znamenalo buď snížit odměny, nebo navýšit celkový objem peněz určených na platy ve veřejném sektoru.

Dříve dohodnuté navýšení pro učitele počítá se sedmiprocentním růstem tarifů od ledna, asistentům by se plat zvýšil o 2000 korun. Příslušníci bezpečnostních složek by si měli polepšit o pět procent.

Odboroví předáci neustupují ze svých původních cílů a budou po vítězi voleb, hnutí ANO, požadovat totéž co po stávající vládě. Konkrétně jde o devítiprocentní růst tarifů pro hůře placené profese a šestiprocentní zvýšení pro ostatní.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek potvrdil, že plošný návrh na zvýšení o 2000 korun je pro odbory nepřijatelný. Podle odborů by totiž takové řešení neumožnilo vyšší růst platů pro zaměstnance s nejnižšími příjmy, o což jim primárně jde.

V loňském roce činil průměrný hrubý plat ve veřejném sektoru něco málo přes 49 tisíc korun, přičemž meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarifní plat představoval 61 procent příjmu, zbytek tvořily odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo celkem 675 100 lidí, zejména ve školství, zdravotnictví, sociální péči a veřejné správě. Například polovina zaměstnanců v kultuře měla hrubý příjem nižší než 38 225 korun. 

Témata:  mzdy / platy Marian Jurečka

Související

Aktuálně se děje

7. června 2026 10:24

Budovaná důvěra je pryč. Charitu ovládly sociální sítě a influenceři, stěžuje si Vendula Pizingerová

Podoba české dobročinnosti prochází zásadní proměnou. Dlouhá léta stála charita na renomovaných nadacích, které si systematicky budovaly důvěru dárců, pevnou logistiku a dlouhodobé programy. V současnosti se však těžiště pomoci přesouvá na sociální sítě, crowdfundingové platformy a profily známých influencerů. Tento dynamický nástup nového stylu výběru peněz vyvolává napětí u představitelů tradičních organizací, mezi které patří i čtyřiapadesátiletá Vendula Pizingerová.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Nejvyšší čas na nákupy z Číny. Od července bude všechno jinak

Mimořádně laciné nakupování na čínských e-shopech končí. Právě nyní odeznívá éra bezstarostného klikání na asijských megatržištích typu Temu, Shein nebo AliExpress, kdy si i četné tuzemské domácnosti zvykly objednávat trička za stovku, plastové organizéry do kuchyně za padesátikorunu či levnou elektroniku s nulovým celním zatížením. Evropská unie se rozhodla pro zásadní řez a od 1. července 2026 ruší dosavadní bezcelní limit 150 eur pro drobné zásilky ze třetích zemí (což je prakticky výhradně Čína). Namísto něj zavádí paušální clo ve výši tří eur za každou jednotlivou položku v balíčku.