Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo zavádí vojenskou službu v novém kabátu. Očekávají se protesty

Bundeswehr, ilustrační fotografie
Bundeswehr, ilustrační fotografie
Foto: Bundeswehr

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

Podle nově platné legislativy budou od ledna příštího roku všichni čerstvě dospělí lidé v Německu dostávat dotazník, jehož prostřednictvím si chce stát udělat přehled o tom, kdo má zájem a ochotu připojit se k armádě. Pro muže bude povinností ho vyplnit, ženy si mohou vybrat. 

Studenti škol napříč zemí avizovali, že se v případě schválení změny zapojí hned v pátek do protestů, které se mají uskutečnit v desítkách německých měst. "Nechceme trávit půlrok zavření v kasárnách, tréninkem drilu a poslušnosti a učením se, jak zabíjet. Válka nenabízí žádnou budoucnost a ničí naše životy," uvedli organizátoři. 

Vláda tvrdí, že samotná vojenská služba bude dobrovolná, co nejdéle to bude možné. Od července 2027 se ale všichni osmnáctiletí muži mají povinně podrobovat zdravotním prohlídkám. Ministr obrany Boris Pistorius řekl, že v případě útoku na Německo už nebude čas zjišťovat, kdo je schopný bránit zemi. 

Německo ukončilo povinnou vojenskou službu v roce 2011. Bundeswehr má momentálně přes 180 tisíc vojáků a chce početní stav navýšit o 20 tisíc příslušníků v příštím roce. Dlouhodobým cílem Berlína je mít 260 tisíc profesionálních vojáků a přibližně 200 tisíc rezervistů. 

Němci aktuálním rozhodnutím parlamentu následují sousední Francouze, kteří v listopadu odsouhlasili desetiměsíční dobrovolný vojenský trénink pro osmnácti a devatenáctileté muže. 

Témata:  Bundeswehr Německo demonstrace v Německu

Související

Aktuálně se děje

14. dubna 2026 14:22

Pět, anebo dvacet let. Írán a USA licitují o obohacování uranu

Íránci zatím nechtějí přistoupit na americké požadavky ohledně obohacování uranu. Teherán sice připustil, že by na nějaký čas přestal s touto praktikou, ale Washington požaduje, aby se jednalo o mnohem delší období. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy

Péter Magyar (TISZA)

Magyar nastínil, zda proběhnou rozhovory s Putinem a Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal.