Němci chtějí další desítky tisíc vojáků, aby splnili požadavky NATO

Německo se již delší dobu snaží sladit svou obrannou politiku s vojenskými plány NATO na posílení kolektivní obrany, především s ohledem na strategické posilování východního křídla aliance. „Předpokládáme, ale je to pouze hrubý odhad, abychom byli jasní, že budeme potřebovat asi o 50 000 až 60 000 vojáků v ozbrojených silách více, než máme dnes,“ uvedl Pistorius.

Ministr přiznal problémy při zavádění dobrovolného systému náboru, který měl původně pomoci překonat stávající nedostatky v personálním obsazení armády. „Plány na zavedení proaktivnějšího dobrovolného systému náboru nemusí stačit k překlenutí tohoto rozdílu, zatímco se Německo přizpůsobuje válečnému stavu,“ upozornil.

Pistorius zároveň neodmítl ani možnost budoucího zavedení branné povinnosti, i když ji považuje za krajní řešení. „V současné době je zcela zbytečná, protože nemáme kapacitu v kasárnách ani ve výcviku. Proto se tyto kapacity musí zvýšit. Do té doby platí dobrovolná účast,“ zdůraznil.

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) ponechal Pistoriuse, člena Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), ve funkci spolkového ministra obrany, kterou zastával již za předchozí vlády Olafa Scholze (SPD). Pistorius nadále prosazuje model armády založené na dobrovolné službě, který však zároveň ponechává prostor pro případný přechod na povinnou vojenskou službu, pokud by to vyžadovala bezpečnostní situace.

Na základě připravované legislativy by všichni osmnáctiletí občané Spolkové republiky Německo měli obdržet dotazník zaměřený na jejich zájem o službu v ozbrojených silách a jejich fyzickou kondici. Vyplnění tohoto dotazníku by bylo pro muže povinné, zatímco pro ženy by mělo zůstat dobrovolné. Tento krok odpovídá snaze německé vlády lépe připravit stát na případnou potřebu rychlé mobilizace v době bezpečnostní krize a současně posílit obrannou připravenost země.

Navzdory Pistoriově opakovanému zdůrazňování potřeby modernizace a profesionalizace Bundeswehru, kritici poukazují na dlouhodobé strukturální problémy německé armády, například v oblasti nedostatečné infrastruktury, zastaralé výzbroje a nízké morálky personálu. Navíc stále není jasné, jak by dobrovolný náborový systém mohl realisticky pokrýt potřebu desítek tisíc nových vojáků bez nutnosti přechodu na brannou povinnost. 

Německo se zároveň snaží v kontextu rostoucí hrozby ze strany Ruska a narůstající nestability v Evropě obnovit svou pozici vojenské mocnosti. Jedná se o strategický, který má nejen posílit postavení Německa v rámci Severoatlantické aliance, ale také zajistit Berlínu větší vliv na formování evropské bezpečnostní politiky.

Spolková republika již oznámila rozsáhlé investice do modernizace armády, včetně nákupu nových tanků Leopard 2A8, bojových letounů F-35 a systémů protivzdušné obrany Patriot. Německo rovněž plánuje výrazné zvýšení výdajů na obranu, aby splnilo dvouprocentní závazek NATO, což v minulosti opakovaně nedokázalo. Tento krok má nejen zajistit větší schopnost reagovat na hrozby v Evropě, ale také znovu potvrdit vedoucí roli Německa na kontinentu.

Témata:  Bundeswehr,  Německo,  NATO