Bez silného Německa to nepůjde. Evropa si potřebuje zajistit bezpečnost

Merz čelí mimořádně obtížným výzvám, které budou formovat nejen budoucnost Německa, ale i celého evropského prostoru. Německá ekonomika, kdysi považovaná za motor Evropy, se nachází v dlouhodobé krizi, sužovaná zpomalujícím růstem, stárnoucí populací a rostoucí globální konkurencí.

Současně je německá armáda v chronickém stavu „dramatické nepřipravenosti“. Nedostatek munice, náhradních dílů, moderního vybavení a techniky zásadně omezuje její operační schopnosti. Bundeswehr, který by měl být páteří evropské obrany, není schopen efektivně plnit své závazky ani v rámci NATO, ani vůči vlastním bezpečnostním potřebám.

Pokud chce Merz uspět, bude muset nejen revitalizovat ekonomiku a zvýšit konkurenceschopnost Německa, ale také zajistit, aby se ozbrojené síly staly skutečně funkčním pilířem evropské bezpečnosti. Zda se mu to podaří, bude klíčové nejen pro Německo.

Všechno začíná u geografie

Každá země má svou jedinečnou geografii, bez níž nemůže vytvořit ucelenou koncepci své bezpečnosti. Geografie je klíčovým faktorem, který po tisíciletí formuje osudy států i impérií. Německo díky své strategické poloze získalo enormní vliv v Evropě. Přístup k Baltskému a Severnímu moři mu umožnil vybudovat nejsilnější ekonomiku kontinentu, zatímco nížinatý charakter Evropy vytvořil ideální podmínky pro rozvoj pozemního obchodu a infrastruktury.

Německo, přestože se po většinu historie nacházelo poměrně daleko od Ruska, vždy představovalo pro Moskvu zásadní bezpečnostní obavu. Důvod je prostý – Východoevropská rovina, rozsáhlý pás území táhnoucí se od Polska až po Ural, který je snem i noční můrou každého vojenského stratéga. Na tuto nížinu navazuje Středoevropská nížina, sahající od Polska až po Nizozemsko a Dánsko, a vytváří tak přirozenou linii, po které je možné bezpečně dojít z Berlína až do Moskvy.

Právě tyto geografické podmínky umožnily francouzskému císaři Napoleonovi I. i německému diktátorovi Adolfu Hitlerovi vést proti Rusku do značné míry úspěšná tažení. Zatímco pro ruské generály byla vždy hlavní obavou otevřená nížina, pro invazní síly se klíčovou výzvou stala nelítostná ruská zima. K tomu se přidává i jarní tání, kdy se rozsáhlé pláně mění v rozmoklé moře bahna, komplikující přesuny armád a zásobování.

Německo se za poslední století výrazně proměnilo. Geografické faktory, které mu kdysi umožňovaly vést dobyvačná tažení a porážet i ty nejsilnější armády, se nyní staly branou, kterou musí chránit – a k tomu potřebuje sílu. Stejně jako se cizí armády mohly po nížině valit směrem na východ, může se ta ruská stejnou cestou hnát do srdce Evropy.

Nesrovnatelná ekonomická síla

Německo v ekonomické síle hravě překonává i nejvýznamnější evropské hráče, včetně Francie, Velké Británie a Itálie. Tento náskok je dán tradičním německým důrazem na hospodářský rozvoj a zároveň faktem, že Německo je nejlidnatější zemí Evropy. S přibližně 85 miliony obyvatel tvoří téměř pětinu populace celé Evropské unie, což mu poskytuje nejen obrovský vnitřní trh, ale i dominantní postavení v evropské ekonomice.

Takto rozsáhlý trh je navíc úzce propojen s největšími ekonomikami světa. Německo patří mezi klíčové obchodní partnery jak Spojených států, tak Čínské lidové republiky. Udržuje pevné hospodářské vazby s Japonskem, Jižní Koreou a dynamicky rostoucími ekonomikami jihovýchodní Asie. Německé zboží (samozřejmě v čele s automobily) je ve světě mimořádně ceněné díky své kvalitě, inovacím a preciznímu zpracování.

Německá ekonomika, tradičně považovaná za motor Evropy, ale čelí v poslední době vážným problémům, včetně zpomalení hospodářského růstu, stárnoucí populace a narůstající konkurence na globálním trhu. Informoval o tom například americký list New York Times.

Zpomalení hospodářského růstu je z velké části důsledkem klesající poptávky po německém exportu, zejména v automobilovém průmyslu, který po desetiletí tvořil páteř německé ekonomiky. Sektor se nyní potýká s poklesem prodejů a tlakem na přechod k elektromobilitě, což nutí výrobce přehodnocovat své strategie a investice.

Další významnou výzvou je stárnoucí populace. S rostoucím počtem důchodců a ubývající pracovní silou se zvyšuje tlak na sociální systémy a trh práce. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků může oslabit produktivitu a inovace, čímž by se dále prohloubilo zpomalení hospodářského růstu.

K tomu všemu se přidává rostoucí globální konkurence, především ze strany Číny a dalších asijských ekonomik. Tyto země nabízejí nejen levnější pracovní sílu, ale také rychlejší a flexibilnější výrobní procesy. Aby si Německo udrželo svou pozici ekonomické velmoci, bude muset podle NY Times čelit těmto výzvám inovacemi, digitalizací a strategickými investicemi.

Vojenská (ne)síla

Německo nečelí výzvám pouze v oblasti ekonomiky – vážné problémy sužují i jeho armádu. To představuje jeden z klíčových úkolů, které bude muset Friedrich Merz řešit. Německé ozbrojené síly jsou často vnímány jako možný budoucí garant evropské bezpečnosti, avšak v současném stavu nejsou na tuto roli ani zdaleka připraveny.

Problémy německé armády nejsou nic nového. Už v roce 2022 svolala tehdejší ministryně obrany Christine Lambrechtová mimořádnou schůzku s generály kvůli závažnému problému – porouchaným tankům. To však byla jen „třešnička na dortu“ dlouhodobých potíží. Německo již předtím čelilo kritice ze strany Severoatlantické aliance za chronicky zastaralé a nekvalitní vybavení armády, jak tehdy informoval server Politico.

Toho roku vznikl v Německu zvláštní modernizační fond, aby se podařilo Bundeswehru nabrat více personálu a obnovit vybavení. „Armáda má příliš málo všeho,“ varovala podle serveru DW komisařka Eva Höglová v březnu loňského roku, téměř dva roky po zjištění, že jsou tanky „kaput“.

„Co se týče vybavení, Bundeswehr ještě není plně funkční. Chybí munice, náhradní díly, rádiová zařízení, chybí tanky, lodě i letadla,“ zdůraznila. Přestože němečtí zákonodárci v roce 2023 schválili obranné závazky ve výši 47,7 miliardy eur, situace zůstává kritická. „Je nutné v tom pokračovat pod vysokým tlakem a celý proces urychlit,“ dodala.

Kritický stav německé armády není jen problémem posledních let. Už v roce 2018 varoval Hans-Peter Bartels, tehdejší parlamentní zmocněnec pro ozbrojené síly, že bojová připravenost Bundeswehru je „dramaticky snížená“, jak upozornila britská stanice BBC. Tato dlouhodobá krize ukazuje, že nedostatečné financování a zanedbaná modernizace ohrožují schopnost Německa plnit své bezpečnostní závazky.

„Připravenost armády k nasazení se v posledních letech nezlepšila, ale naopak se ještě zhoršila. Na konci roku nebylo šest ze šesti ponorek v provozu. Občas nemohl vzlétnout ani jeden ze 14 Airbusů A-400M,“ varoval Bartels.

Témata:  Německo,  Bundeswehr