Po uzavření koaliční dohody mezi konzervativní CDU/CSU a sociálními demokraty z SPD se v Berlíně rozjela spekulativní smršť: kdo obsadí nejdůležitější posty v nové vládě kancléře Friedricha Merze?
Německo mění svůj historicky zdrženlivý postoj k armádě a výrazně navyšuje obranné výdaje. Pod tlakem ruské hrozby i nejistoty ohledně USA roste podpora silné obrany. Generál Carsten Breuer varoval, že NATO se musí připravit na možný konflikt s Ruskem už do čtyř let.
Na nového německého kancléře Friedricha Merze čekají po úspěšných volbách náročné úkoly. Od vzkříšení německé ekonomiky, přes vyřešení transatlantických vztahů, po obranu a migraci.
Podle informací zveřejněných německou vládou došlo v roce 2024 k nárůstu počtu útoků na ubytovnách pro žadatele o azyl. Celkově rovněž vzrostl počet trestných činů s extrémně pravicovým motivem.
V německém městě Mannheim došlo dnes k vážnému incidentu, kdy automobil vjel do skupiny chodců v centru města. Podle svědků citovaných místním deníkem Mannheimer Morgen černé SUV vysokou rychlostí projelo městem a zasáhlo dav na trhu.
Německo bylo dlouho vnímáno jako světový lídr v oblasti ochrany klimatu. Ambiciózní plány na snížení emisí skleníkových plynů a silná pozice Zelených po volbách v roce 2021 tomu nasvědčovaly. Jenže po necelých čtyřech letech se situace radikálně změnila, píše CNN.
Bez silného Německa nemůže být Evropa bezpečná – a ani nebude. Mandát k zajištění, aby Německo neoslabilo, nyní drží v rukou lídr CDU/CSU Friedrich Merz. Na co nový kancléř musí myslet?
Německo má po předčasných volbách nového pravděpodobného kancléře. Friedrich Merz, dosud opoziční lídr a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU), se chystá převzít vedení největší evropské ekonomiky poté, co jeho strana spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) zvítězila se ziskem 28,6 % hlasů. Merz, který nikdy nezastával vládní funkci, nyní stojí před klíčovou výzvou – sestavením nové vlády a řešením hlubokých politických rozporů v zemi.
Ačkoli sčítání hlasů stále probíhá, analytici už spekulují o tom, jak by mohla vypadat budoucí vládní koalice v Německu. K sestavení vlády je potřeba získat alespoň 316 mandátů z celkových 630 křesel v Bundestagu.
Parlamentní volby v Německu přinesly triumf konzervativní unie CDU/CSU pod vedením Friedricha Merze, která podle prvních projekcí získala 29 procent hlasů. Navzdory vítězství však uvnitř CDU nepanovalo nadšení – strana doufala v dosažení psychologické hranice 30 procent. Naopak Alternativa pro Německo (AfD) slaví svůj historicky nejlepší výsledek, když se umístila na druhém místě s téměř 20 procenty hlasů. Sociální demokraté (SPD) Olafa Scholze utrpěli drtivou porážku, když se s pouhými 16 procenty propadli na třetí místo.
V Německu se podle předběžných odhadů vítězem parlamentních voleb stala konzervativní unie CDU/CSU vedená Friedrichem Merzem. Podle prvních exit pollů získala 29 procent hlasů a výrazně předstihla ostatní politické strany.
V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.
Němečtí voliči dnes vyrazili k volbám, ale svět, ve kterém se volební kampaň rozběhla před několika týdny, se od té doby zásadně změnil. Německo, třetí největší ekonomika světa a nejlidnatější země Evropské unie, se nachází na křižovatce, kdy se musí vypořádat s rozpadáním transatlantické aliance pod vedením Donalda Trumpa, novými hrozbami pro evropskou bezpečnost a s ekonomickým modelem, který se ocitá v krizi.
V Německu dnes začalo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které budou určovat směřování země na další roky. Volby přicházejí po intenzivní kampani, během níž dominovala témata ekonomické stagnace, bezpečnostních hrozeb a migrační politiky.
Německo se chystá k předčasným parlamentním volbám, které se kvůli vládní krizi a rozpadu semaforové koalice uskuteční už v únoru místo původního podzimního termínu. Jaké strany mají podle průzkumů největší šanci na vítězství, kdo je jejich lídrem a jak probíhá samotné hlasování?
Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.
V německém Mnichově došlo k vážnému incidentu, při kterém vozidlo vjelo do skupiny lidí. Podle serveru BBC vůz řídil čtyřiadvacetiletý Afghánec a šlo o útok, nikoliv o nehodu. Při incidentu bylo zraněno 28 lidí včetně dětí.
Německo od konce druhé světové války systematicky potlačuje nacistickou ideologii prostřednictvím zákonů, cenzury i zákazů extremistických skupin. Nedávné debaty o zákazu AfD a její účast na setkáních s neonacisty vyvolaly ostrou reakci politiků. Kancléř Olaf Scholz varoval před rozdělováním společnosti, zatímco ministryně vnitra Nancy Faeserová upozornila na nebezpečí normalizace krajní pravice.
Německou politickou scénu i veřejnost zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 81 let zemřel bývalý spolkový prezident Horst Köhler. Informoval o tom deník Bild. Köhler, který byl prezidentem mezi lety 2004 až 2010, zemřel v sobotu brzy ráno po krátké těžké nemoci.
V Německu je nadále velkým tématem středeční útok Afghánce v bavorském Aschaffenburgu, při kterém dva lidé zemřeli a další tři utrpěli zranění. Mezi oběťmi je i malé dítě. V neděli proběhla bohoslužba za oběti tragédie, která se stala i předmětem debat v rámci předvolební kampaně.
Tisíce lidí zaplavily podle webu Aussiedlerbote v sobotu ulice německých měst, aby demonstrovaly proti vzestupu pravicového extremismu a strany AfD. V Berlíně účastníci podvečerního pochodu vytvořili symbolické „moře světel“ a dali jasně najevo svůj odpor vůči posunu politické scény doprava. Organizátoři zdůraznili, že jakákoli spolupráce s AfD je nepřijatelná, a varovali před „povstáním slušných lidí“, pokud k ní dojde.
Krvavý útok nožem v Bavorsku, jehož oběťmi se staly děti, otřásl politickou scénou v Německu. Opoziční konzervativní lídr reagoval přislíbením tvrdých reforem v oblasti azylové a hraniční politiky, čímž zásadně ovlivnil průběh předvolební kampaně.
Německo, největší ekonomika Evropy, čelí třetímu po sobě jdoucímu roku recese, což je nejdelší období ekonomické stagnace od druhé světové války. Podle prvních odhadů Spolkového statistického úřadu se ekonomika v roce 2024 snížila o 0,2 %, čímž navázala na pokles o 0,3 % v roce 2023. Tyto údaje mohou být podle SkyNews ještě revidovány, nicméně pokud budou potvrzeny, poukazují na hluboké hospodářské problémy země.
10:57
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahájil druhý den své oficiální návštěvy České republiky návštěvou Poslanecké sněmovny. Krátce před desátou hodinou jej přivítala předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Jednání se zúčastnili také všichni místopředsedové Sněmovny, včetně zástupců opozičních hnutí ANO a Pirátů.
Zdroj: Libor Novák
V Česku již došlo k několika případům předávkování syntetickými opioidy, což jsou velmi silné a nebezpečné látky. Smrtelnou intoxikaci může způsobit mikroskopické množství. Na problém upozornila Národní protidrogová centrála, která varuje před experimentováním s těmito drogami.
