Prezident republiky Petr Pavel dal jasně najevo, co po podzimních volbách nebude akceptovat – a tím jsou ministři, kteří zpochybňují ukotvení České republiky v NATO a Evropské unii. Využívá svůj mandát aktivně, důsledně vymezuje mantinely a obnovuje autoritu úřadu, který v minulosti působil spíše pasivně. Ukazuje, že prezident může být skutečnou oporou ústavnosti i hodnotového zakotvení státu.
Už se stalo tradicí, že Kreml ujišťuje o svém zájmu o mír, načež svá slova vzápětí doprovodí dalšími útoky na civilní cíle či posilováním útočných kapacit. Ani tento týden nepřinesl výjimku. Zatímco Vladimir Putin veřejně prohlašoval, že je otevřen jednáním o míru, nad ukrajinskými městy zněly letecké poplachy a v ruském zázemí přibývalo jednotek, které se zjevně připravují na rozsáhlejší jarní nebo letní ofenzívu.
Ve světle aktuálního odmítnutí Vladimira Putina zúčastnit se jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Istanbulu je na místě znovu si připomenout, oč v této válce skutečně jde – a proč vůbec začala. Tento krok ze strany ruského prezidenta jen dále potvrzuje dlouhodobý postoj Kremlu. Nejde o hledání kompromisu, ale o vnucení vlastních podmínek prostřednictvím síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden veřejně vyzval ruského diktátora Vladimira Putina, aby se ve čtvrtek osobně dostavil na jednání do Istanbulu. Reagoval tak na předchozí (a zjevně neupřímný) návrh Moskvy o možném setkání v Turecku. Co však Kreml zřejmě neočekával, bylo, že se Zelenskyj rozhodne obrátit jejich hru proti nim a přenést odpovědnost za (ne)účast přímo na Putina. Tím Zelenskyj zasadil ruskému režimu strategický úder, na nějž nebyl připraven.
Legendární francouzský herec Gérard Depardieu byl shledán vinným ze sexuálního obtěžování dvou žen při natáčení filmu Zelené okenice (Les Volets Verts) v roce 2021. Pařížský soud mu za to vyměřil osmnáctiměsíční podmíněný trest odnětí svobody.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj postavil Moskvu před nevyhnutelnou volbu. Buď zastavíte vraždění, nebo ponesete plnou odpovědnost za pokračující válku. Teď je všechno na ruském vůdci Vladimiru Putinovi. A jeho reakce ukáže, jestli je jen zbabělý diktátor, nebo jestli mu ještě zbyl alespoň nástin racionálního uvažování.
Ve středu se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sešli kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.
Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.
O hrůzách války v Evropě víme téměř všechno. Utrpení, které ve stejné době způsobilo Japonsko v Asii, ale západní svět většinou ignoruje. Miliony mrtvých, masakry civilistů, biologické experimenty – to vše zůstává na okraji naší historické paměti. A právě v tom spočívá jedno z velkých morálních selhání poválečného světa.
Slovenský premiér Robert Fico se v pátek chystá do Moskvy, aby se po boku Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka zúčastnil vojenské přehlídky ke Dni vítězství. Přitom právě Slovenský štát, předchůdce dnešní Slovenské republiky, stál na straně nacistického Německa a aktivně se podílel na jeho zločinech. Místo pokory a reflexe tak Fico volí podporu novodobé imperiální agresi.
Izrael podle nejnovějšího rozhodnutí tamní bezpečnostní rady plánuje nejen eliminovat teroristickou organizaci Hamás, ale obsadit celé Pásmo Gazy. Tento krok je vyústěním desetiletí trvajícího arabsko-izraelského konfliktu, v němž roli tradičních armád a mezistátní diplomacie postupně převzaly paramilitární a nestátní struktury odporu.
Izrael vystupuje v Sýrii jako ochránce ohrožených menšin a zastánce humanitárních zásahů, zatímco v Pásmu Gazy čelí obviněním z kolektivního trestání civilistů, blokád humanitární pomoci a válečných zločinů.
Ekonomové i přední světová média na to opakovaně upozorňovali. Přesto administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdohlavě pokračovala v konfrontační a krátkozraké zahraničněobchodní politice, která systematicky ignorovala základní makroekonomické zákonitosti. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Americká ekonomika aktuálně klesla o 0,3 %. Nejde sice o dramatický pád, ale je to první jasný signál oslabení od pandemického otřesu v první polovině roku 2020. Iluze o slibovaném „zlatém věku“ Spojených států se začíná drolit pod tíhou reálných čísel.
Přesně před osmdesáti lety se svět zbavil dvou z nejhorších diktátorů historie lidstva. Dne 28. dubna zemřel italský fašistický vůdce Benito Mussolini, o dva dny později ho následoval německý diktátor Adolf Hitler.
Michal Chládek, předseda Mladé ODS a zeť premiéra Petra Fialy, čelí kritice kvůli souběhu funkcí a absencím na jednáních. Po zveřejnění údajů o neúčasti rezignoval na část postů. Odmítá, že by za jeho kariérou stál rodinný vztah, a zdůrazňuje vlastní dlouhodobé angažmá v ODS od roku 2018.
V Ostravě začala stavba nové vědecké knihovny Černá kostka. Projekt má být dokončen do 26 měsíců a slibuje stát se moderním centrem vědy, kultury i komunitního života. Otevření pro veřejnost je plánováno na rok 2027.
Elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2024 je třeba provést nejpozději do pátku 2. května 2025. Nejzazší termín pro úhradu vypočtené daňové povinnosti je totožný.
Desítky milionů Španělů a Portugalců mají po rozsáhlém blackoutu opět elektřinu, dopravní chaos ale trvá. Úřady příčinu selhání zatím neznají, premiéři se vzájemně obviňují. Incident odhalil slabiny iberské infrastruktury a znovu otevřel debatu o propojení evropských energetických sítí.
Vyhlášení Svazové republiky Jugoslávie dne 27. dubna 1992 bylo zoufalým pokusem Srbska a Černé Hory udržet moc nad rozpadající se federací. Následovala série krvavých válek, etnických čistek a izolace. NATO nakonec po několika letech utrpení zasáhlo. Ne z humanistického idealismu, ale ze strachu před šířením chaosu a ztrátou vlivu na Balkáně.
Australané, Novozélanďané a Tongané si v pátek připomněli ANZAC Day – den věnovaný památce Australského a novozélandského armádního sboru. Na první pohled by se Evropanům mohl zdát tento svátek marginální, ba dokonce nepodstatný. Takový názor by však svědčil spíše o neznalosti než o skutečném porozumění dějinám. Právě jednotky ANZAC sehrály klíčovou roli v podpoře spojeneckých sil během první světové války, často za cenu obrovských obětí. A jejich závazek pomoci Západu tím neskončil – tradice odvahy, solidarity a ochoty nést tíhu světových konfliktů zůstala v Austrálii a na Novém Zélandu živá dodnes.
22. května 2025 22:38
22. května 2025 20:35
22. května 2025 19:07
22. května 2025 18:20
22. května 2025 17:31
22. května 2025 16:14
22. května 2025 15:44
22. května 2025 14:56
22. května 2025 14:19
22. května 2025 13:33
22. května 2025 12:56
22. května 2025 11:58
22. května 2025 11:44
22. května 2025 11:10
22. května 2025 10:27
Už ve středu večer byl k vidění v dějišti hokejového světového šampionátu, tedy ve Stockholmu, útočník Toronta David Kämpf, očekávaná posila ze zámořského Toronta. Krátce po svém příletu se zúčastnil tréninku s národním týmem, za nějž by měl nastoupit ve čtvrtek večer v klíčovém čtvrtfinále proti domácímu Švédsku.
Zdroj: David Holub
