Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského podporují pouze čtyři procenta Ukrajinců. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění ale lhal.
Během pouhých pár dní se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa proměnily ve spojence Ruska a noční můru pro Ukrajince i Evropany.
Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že Ukrajina „začala“ válku s Ruskem, čímž vyvolal vlnu kontroverzí. Zároveň vyzval Kyjev k uspořádání prezidentských voleb, přestože ukrajinská ústava jejich konání během válečného stavu může znemožnit.
Ukrajinci odmítají účast na setkání s ruskými a americkými představiteli v rámci Mnichovské bezpečnostní konference, které avizoval americký prezident Donald Trump. Přesto, pokud by se rozhodli k jednání přistoupit, mohlo by to znamenat nejen první krok k míru, ale také symbolickou rehabilitaci Mnichova – města, jehož jméno je dodnes spojováno s historickou zradou. Zároveň by šlo o šanci pro Evropu, která postupně ztrácí svůj vliv pod tlakem Trumpova Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem opakuje scénář let 1938–1939. Evropské mocnosti bezmocně přihlížejí likvidaci ukrajinské suverenity a hrozbě války. Co si však Trump neuvědomuje – USA se jí nevyhnou, stejně jako Francie a Británie po Mnichovu.
Evropská unie se nyní naplno potýká s důsledky druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Kontinent, kdysi dějiště brutálních konfliktů, se během posledních dekád proměnil v umírněnou a často bezradnou strukturu, která nedokáže efektivně čelit ruské hrozbě. Přesto existuje naděje – kombinace východoevropské odhodlanosti a nekonvenčního lídra v Bílém domě by mohla Evropu přimět k probuzení. Klíčová otázka zůstává: bude o svou vlastní záchranu vůbec usilovat?
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Jordánsko a Egypt, hrozí jim zastavením finanční pomoci, pokud nepřijmou jeho kontroverzní plán na vysídlení až dvou milionů Palestinců z Pásma Gazy. Mezitím se příměří mezi Izraelem a Hamásem hroutí a celý region se ocitá na pokraji dalšího ničivého konfliktu.
Případné nasazení evropských jednotek na Ukrajině by si podle analytiků vyžádalo podporu Spojených států, minimálně v oblasti zpravodajství a letectva. Západní vojenská aktivita po ukončení války však nemusí mít nutně rozsáhlý charakter – k odrazení Ruské federace od další agrese lze využít několik osvědčených strategií, od mírových misí přes tripwire až po deterence.
Moskva dlouhá léta mistrně tkala síť klamů a polopravd, aby zakryla své skutečné zájmy na Ukrajině. Již v roce 2021 ruské jednotky opakovaně manévrovaly v těsné blízkosti ukrajinských hranic pod záminkou běžných vojenských cvičení. Navzdory rostoucím obavám mezinárodního společenství ruské elity neúnavně ujišťovaly svět, že žádná plnohodnotná invaze není na stole.
Americký prezident Donald Trump uvalil vysoká cla na veškerý dovoz hliníku a oceli do Spojených států. Cla ve výši 25 procent vstoupí v platnost 12. března a ovlivní obchod s klíčovými materiály mezi USA, Kanadou, Mexikem i Evropskou unií. Ta už plánuje tvrdá protiopatření, jak ujistili vysoce postavení unijní činitelé.
Online bezpečnost čelí bezprecedentní výzvě. Sociální sítě, sdružující miliardy uživatelů, se mohou ocitnout pod kontrolou hrstky jedinců napojených na Bílý dům.
Dva vlivní muži, americký prezident Donald Trump a nejbohatší člověk světa Elon Musk, se ocitli v ostrém střetu s principy demokracie a ústavního pořádku. Zatímco Trump od prvních dnů v úřadu vede neúnavný boj proti ministerstvu spravedlnosti a Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), Musk využívá svou platformu X k šíření propagandy a manipulaci veřejného mínění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že pokud jeho země nebude přijata do NATO, jedinou bezpečnostní zárukou by bylo opětovné získání jaderných zbraní. Jakkoli bláznivě tento plán zní, pro Ukrajinu je naprosto klíčové, aby tyto zbraně měla k dispozici. Nikdy je však nedostane, a v dohledné době ani nevyrobí.
Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.
Donald Trump během svého prvního prezidentského období v letech 2017 až 2021 výrazně otřásl světovým politickým děním. Jako šéf Bílého domu prosazoval kroky, ke kterým by se jeho předchůdci neodvážili, a mnohdy šokoval nejen své odpůrce, ale i spojence. Nyní se triumfálně vrací k moci – silnější, ambicióznější a odhodlanější než kdy dřív.
Zatímco studená válka mohla být varováním a impulzem k modernizaci i hlubšímu pochopení důsledků ozbrojených konfliktů, globalizace spolu s lidskou povahou vedly k pravému opaku. Dnes stojíme na prahu dalšího globálního střetu, jehož následky by mohly být mnohem ničivější než ty, které přinesly předchozí dvě světové války.
Německo od konce druhé světové války systematicky potlačuje nacistickou ideologii prostřednictvím zákonů, cenzury i zákazů extremistických skupin. Nedávné debaty o zákazu AfD a její účast na setkáních s neonacisty vyvolaly ostrou reakci politiků. Kancléř Olaf Scholz varoval před rozdělováním společnosti, zatímco ministryně vnitra Nancy Faeserová upozornila na nebezpečí normalizace krajní pravice.
Slovenský premiér Robert Fico obvinil Českou republiku ze zasahování do vnitřních záležitostí jeho země. Obvinil politickou a mediální scénu, že o slovenské politické reprezentaci vytváří zkreslený obraz.
Donald Trump představuje hrozbu pro americké demokratické zřízení. Dokud pouze vyjadřoval své názory, bylo to zcela legitimní. Ve chvíli, kdy je však začal prosazovat silou exekutivních příkazů, aniž by bral ohled na Kongres či vůli amerických občanů, posunul se od demokratického lídra k autoritářskému vládci – ne nepodobnému Vladimiru Putinovi.
Latinskoamerické země čelí tlaku protiimigrační politiky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, která prosazuje masové deportace. Kolumbie, zpočátku odmítající deportační let, ustoupila až po uvalení tvrdých sankcí. Země Latinské Ameriky se tak začínají dostávat do pasti, z níž bez dostatečné kooperace nedokážou uniknout.
20. února 2025 21:58
20. února 2025 21:06
20. února 2025 20:21
20. února 2025 19:33
Policie obvinila šestnáctiletého mladíka podezřelého z útoku v obchodě v Hradci Králové z dvojnásobné vraždy. Jako mladistvému mu hrozí maximálně desetiletý trest odnětí svobody. Strážci zákona zároveň v tiskové zprávě shrnuli všechny dosud známé okolnosti tragického případu.
Zdroj: Jan Hrabě
