Hnutí ANO jasně ovládlo volby do Poslanecké sněmovny. Jeho předseda Andrej Babiš na tiskové konferenci vyzdvihl práci celého hnutí a poděkoval za hlasy voličů. Do práce se chce pustit hned, koaliční jednání povede s SPD a Motoristy sobě. Chce jednobarevnou vládu, možná právě s Motoristy, ideálně za pouhé podpory SPD bez jeho účasti ve vládě.
Předvolební debata mezi premiérem a lídrem koalice Spolu Petrem Fialou šéfem hnutí ANO a expremiérem Andrejem Babišem se nesla v duchu ostrých osobních výpadů, obviňování a mávání grafy. Oba lídři se střetli v klíčových otázkách od inflace, daní a zadlužování státu přes důchodovou reformu a rodinnou politiku až po obranu, vztah k Ukrajině a klimatické závazky. Fiala obviňoval Babiše z nezodpovědnosti a z politických výmluv, zatímco Babiš vykresloval premiéra jako nekompetentního vůdce, který prý zadlužuje stát a selhává doma i v Bruselu.
Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Volba „menšího zla“ se stala běžným způsobem uvažování českých voličů. Místo naděje volíme často ze strachu – nikoliv pro někoho, ale proti někomu. Jenže právě tím oslabujeme demokracii a rezignujeme na odpovědné rozhodování. Skutečná volba vyžaduje víc než strach. Vyžaduje informovanost, zájem a odvahu hlasovat podle vlastního svědomí. Jinak se může stát, že zlo přestane být menší, a my si toho všimneme příliš pozdě.
Smrt francouzského streamera Raphaëla Gravena během přímého přenosu znovu otevřela otázku extrémních internetových výzev. Graven podstupoval spánkovou deprivaci, násilí i ponižování – a to vše dobrovolně, jen kvůli sledovanosti a příjmům. Jeho případ není ničím výjimečným, jde o důsledek online kultury, která odměňuje bolest. Rodiče by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, co jejich děti na internetu sledují.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl spekulace o možné schůzce mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americký prezident Donald Trump mezitím získal pochvalu od spojence Kremlu, běloruského lídra Alexandra Lukašenka, realita v terénu však naznačuje, že Putin nemá zájem na skutečném urovnání konfliktu.
Českou politiku může po podzimních volbách čekat zásadní otřes. Průzkumy ukazují, že ANO, SPD a Stačilo mohou získat ústavní většinu, což by otevřelo cestu k přepisování ústavy, oslabení institucí i ovládnutí klíčových ministerstev. V ohrožení by nebyla jen bezpečnost občanů, ale i samotné demokratické zřízení. Historie varuje, že takové změny přicházejí plíživě a návrat zpět bývá velmi těžký.
Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.
Bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, možnost summitu Zelenskyj–Putin a diplomatická přítomnost Evropy u klíčových jednání – to byly hlavní body večerní schůzky v Bílém domě, které se účastnili americký prezident Donald Trump, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Podle Keira Starmera panovala jednota, Emmanuel Macron vyzdvihl ochotu USA spolupracovat. Trump si během večera vyhradil čas na telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně po 19. hodině středoevropského času dorazil do Bílého domu, s nečekaně vřelým přivítáním na něj čekal americký prezident Donald Trump. Úvodní tisková konference byla poklidná, oba lídři zodpověděli otázky novinářů a asi po pětačtyřiceti minutách se odebrali na jednání bez pozornosti médií.
Zatímco ruské rakety zabíjely ukrajinské civilisty a ruská armáda postupovala v Donbasu, americký prezident Donald Trump vítal šéfa Kremlu Vladimira Putina s červeným kobercem a vojenskými poctami. Američané se nyní musejí zpovídat světu. Proč hostili vůdce obviněného z válečných zločinů právě v den, kdy jeho armáda vraždila další civilisty?
Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.
Dvouletý chlapec v indickém státě Bihár zabil kobru, která ho napadla a omotala se mu kolem rukou. Místo úniku se do ní zakousl tak silně, že had na místě zemřel. Dítě poté upadlo do bezvědomí, ale díky včasnému zásahu lékařů přežilo.
Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo ve vojenský střet, a s ním padl další dílek v mozaice selhání mezinárodních institucí. ASEAN znovu prokázal, že není schopen reagovat ani na krize přímo ve svém jádru. OSN mezitím selhává globálně. Nedokáže přimět Rusko k odpovědnosti za agresi na Ukrajině, ani zastavit humanitární katastrofu v Gaze. Místo diplomatických řešení přichází jen rostoucí chaos. Události v jihovýchodní Asii nejsou výjimkou, nýbrž jen dalším důkazem, že současný mezinárodní řád bez radikální reformy ztratí smysl i důvěru.
Není to Rusko, Írán ani Evropská unie, co dnes budí amerického prezidenta Donalda Trumpa ze spaní. Skutečným geopolitickým soupeřem, který určuje jeho zahraničněpolitickou agendu, je Čína. Peking se v posledních letech stal nejen konkurentem, ale v řadě oblastí již i přímým rivalem, který Spojené státy dohání – a v některých směrech dokonce jasně překonává.
Od ledna příštího začne platit novela trestního zákoníku, která umožní stíhat nejen nacistická, ale i komunistická hnutí, pokud směřují k potlačení práv a svobod člověka. Zatímco nacismus je v Evropě právem považován za zločinný režim, komunismus často uniká obdobnému odsudku, přestože i jeho oběti se počítají na desítky milionů. Česká justice tak po více než třiceti letech dostane příležitost reálně odsoudit totalitní praktiky, které ještě stále nevymizely.
Na Terminálu 2 pražského letiště bylo ve čtvrtek dočasně přerušeno odbavování cestujících kvůli podezřelému zavazadlu, ke kterému se nikdo nehlásil. Na místě operovala policie i pyrotechnik, podle informací serveru EuroZprávy.cz se na letišti pohybovala i zásahová jednotka.
Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, Spojené státy zvažují vyškrtnutí syrské HTS ze seznamu teroristů. Dva subjekty s násilnou minulostí tak získávají legitimitu, aniž by se vzdaly své radikální povahy. Svět tím riskuje precedent, že moc uchvácená silou a bez respektu k právům může být cestou k mezinárodnímu uznání. Svět v tuto chvíli nesmí ztratit morální kompas.
Války o ropu možná pomalu končí, ale svět se může připravovat na novou éru konfliktů, tentokrát o vodu. Klimatická krize, zrychlené tání ledovců a nerovnoměrné rozložení vodních zdrojů mění vodu v klíčový strategický faktor 21. a 22. století. Zatímco ropa pomalu a velmi postupně ztrácí na významu, přístup k pitné vodě se stává jedním z nejvýbušnějších bezpečnostních témat současnosti.
20. října 2025 21:52
20. října 2025 21:05
20. října 2025 19:53
20. října 2025 19:14
20. října 2025 17:46
20. října 2025 16:20
20. října 2025 15:38
20. října 2025 14:57
20. října 2025 14:15
20. října 2025 13:33
20. října 2025 12:51
20. října 2025 12:04
20. října 2025 11:22
20. října 2025 10:39
20. října 2025 10:04
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Zdroj: Ludmila Plachá
