Tvrdá imigrační politika USA dopadá už nejen na migranty z Latinské Ameriky, ale nově i na občany tradičně spřátelených zemí, jako je Německo či Kanada. Turisté i lidé s platnými vízy bývají zadržováni bez jasného důvodu a týdny tráví v detenčních centrech s velice špatnými podmínkami.
Izraelská armáda je považován za jednu z nejmocnějších a technologicky nejvyspělejších ozbrojených sil světa. Přesto se už více než rok a půl marně snaží definitivně zlomit odpor militantního hnutí Hamás, které pevně drží kontrolu nad Pásmem Gazy.
Během úterního telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem Putin přislíbil ukončení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Realita na bojišti však ukazuje pravý opak – ruské ostřelování nejenže neustalo, ale v následujících hodinách a dnech ještě zesílilo.
Srbskou metropolí Bělehrad prošel o víkendu zřejmě největší protest v historii země. Podle dostupných informací se ho zúčastnilo až 325 tisíc lidí, kteří po listopadové tragédii požadují změny ve způsobu vládnutí.
Moskva během úterního telefonátu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem přislíbila přerušení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tento krok však nic neřeší – ukrajinská města nadále čelí raketovým a dronovým úderům, útokům na civilní objekty i taktice double-tap, mířící na záchranáře.
Donald Trump v posledních týdnech chrlil jedno silné prohlášení za druhým, přičemž každé další se zdálo být ještě razantnější než to předchozí. Když Ukrajinci v saúdskoarabské Džiddě souhlasili s návrhem na třicetidenní příměří s Ruskem, americký prezident nečekaně změnil tón a varoval, že pokud Moskva dohodu odmítne, odpověď USA bude „destruktivní“. Přestože ruské vedení příměří skutečně zavrhlo, uplynul už téměř týden – a svět stále čeká na onu slibovanou „destruktivní“ reakci.
Brutální sektářské násilí otřásající Sýrií se paradoxně stalo katalyzátorem nečekaného příměří mezi kurdskými silami a novou vládou vedenou Ahmadem Husajnem aš-Šárem. Chaos a krveprolití, které zasáhly pobřeží Středozemního moře, vytvořily politický prostor pro nové dohody – a této příležitosti se chopily nejen místní frakce, ale i globální mocnosti. Rusko a Spojené státy okamžitě zareagovaly a za zavřenými dveřmi v Radě bezpečnosti OSN zahájily jednání o budoucnosti Sýrie.
Iniciativa ukončit válku na Ukrajině stojí na rozcestí – buď se otevřou dveře k mírovým jednáním, nebo konflikt ještě více eskaluje. Rozhodující nyní bude postoj Moskvy k výsledkům jednání mezi Kyjevem a Washingtonem v saúdskoarabské Džiddě. Šéf Bílého domu Donald Trump je klidně připraven podpořit Ukrajinu i natolik, aby jí umožnil provést úspěšný protiútok – pokud Rusko neprojeví ochotu ke kompromisu. Klíčové je sledovat také zejména bezpečnostní zájmy Evropské unie, jimž se dostalo podpory dokonce až z Austrálie.
Evropská unie stojí před hromadou domácích úkolů, jeden složitější než druhý. Tentokrát však nejde jen o obchod, zemědělství či regionální politiku – v sázce je samotné přežití unie. Ať už se evropským lídrům chce nebo ne, tyto úkoly musí splnit, jinak hrozí, že se EU nedožije ani poloviny tohoto století.
Jednání mezi ukrajinskou a americkou delegací v saúdskoarabské Džiddě odstartovala ve velmi konstruktivním duchu, uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jermak se schází mimo jiné s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Mikem Walzem.
Pokud Donald Trump cynicky požaduje peníze a vděčnost od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, měla by Evropa postupovat stejným způsobem. Pokud bude Trump pokračovat v podobných prohlášeních, měly by evropské státy žádat finanční kompenzaci za škody, které utrpěly – za zničenou techniku, ekonomické ztráty i lidské životy. Když USA jako jediná země v historii aktivovaly článek 5 NATO, Evropa nezaváhala a věrně splnila své spojenecké závazky. Nastal tedy čas, aby Spojené státy uznaly svou odpovědnost. Pokud Trump chce účtovat spojenectví v dolarech, pak by měl nejprve začít splacením svého vlastního dluhu vůči Evropě.
Naše mysli se staly bitevním polem globální kognitivní války. Sociální sítě nenápadně, ale systematicky formují naše smýšlení, a světové mocnosti to moc dobře vědí. Využívají Facebook, Instagram, X, Telegram a další platformy jako nástroje v informačním boji, kde neexistují jasné hranice ani pravidla. Každý uživatel se stává pěšákem v této neviditelné válce – ať chce, nebo ne. A co je nejhorší? Je to boj, který žádný jednotlivý uživatel nemůže vyhrát.
Američtí veteráni zuří. Vládní škrty prosazené šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem a jeho vedoucím Úřadu pro efektivitu vlády Elonem Muskem už připravily o práci šest tisíc z nich – a tento počet podle všeho poroste. Mezi postiženými institucemi je i ministerstvo pro záležitosti veteránů. Trump měl vojáky padlé během první světové války dokonce označit za „cucáky a ztroskotance“.
Šéf Bílého domu Donald Trump během svého úterního projevu v Kongresu opět nešetřil nepravdami, sebechválou a útoky na všechny kolem. Stejně jako vždy – nezklamal a vyvolal maximum možných kontroverzí. Jeho projev byl přehlídkou ega a manipulace, kde jen málokterá věta postrádala přehánění nebo lež.
Evropa, poučena dosavadními zkušenostmi s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, si již nemůže dovolit slepě spoléhat na bezpečnostní záruky Washingtonu. Ty přitom po desetiletí tvořily základ nejen evropské, ale i transatlantické bezpečnostní architektury – dokonce i poté, co se Francie a Velká Británie zařadily mezi jaderné mocnosti. Nyní Evropa stojí před nevyhnutelnou výzvou: musí si svou bezpečnost zajistit sama.
Šéf Bílého domu Donald Trump se rozhodl přerušit vojenskou pomoc Ukrajině. Zahrává si s ohněm, který nakonec bude muset hasit sám. Kreml mezitím dostává přesně to, o co usiluje, aniž by musel budovat vlastní vyjednávací pozici, protože Trump to dělá za něj. Oslabuje ukrajinský odpor, až ho nakonec může zlomit úplně.
Uplynulý víkend znovu otřásl světovým pořádkem a přepsal pravidla mezinárodních vztahů i geopolitiky – alespoň tak, jak jsme je dosud znali. Napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským vygradovalo natolik, že Washington začíná přicházet o podporu většiny svých evropských spojenců. Ti se nyní ocitají před zásadním dilematem: setrvat po boku Spojených států, které se k nim pomalu obracejí zády, nebo je předběhnout a odejít dřív, než odejdou ony samy?
V posledních dnech sílí obavy o zdravotní stav amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejprve vyvolala pozornost modřina na jeho ruce, následně pak jeho nesourodé vyjadřování v souvislosti s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se během jediného týdne výrazně změnilo.
Pražští policisté ve čtvrtek čelili nebezpečné situaci, když zasahovali u muže, který vyhrožoval sebevraždou. Navzdory opakovaným výzvám nereagoval a při vstupu zásahové jednotky do bytu se na policisty vrhl s noži. Strážci zákona nejprve použili taser, situace se však vyhrotila natolik, že museli sáhnout i po služební zbrani.
Ukrajinské snahy o vyřešení konfliktu s Ruskem se ocitají v troskách. Spojené státy, vedené Donaldem Trumpem, převzaly iniciativu a využily nefunkčnosti Rady bezpečnosti OSN k prosazení vlastních zájmů. Mezitím Velká Británie a Francie zůstaly stranou a nevyužily práva veta – nástroje, kterým mohly situaci zásadně ovlivnit.
8:43
Počasí v Česku zůstává pod vlivem rozsáhlé tlakové výše, která se pomalu přesouvá na východ. O víkendu začne od jihu přicházet teplejší vzduch, který přinese i saharský prach. Tento jev způsobí znečištění ovzduší, které se vyčistí až v první polovině příštího týdne, kdy se dostaví srážky doprovázené tzv. krvavým deštěm.
Zdroj: Adam Skála
