Nastal čas vystavit komunistům účet. Padne konečně spravedlivý rozsudek?

Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost novela trestního zákoníku, která výslovně kriminalizuje založení, podporu nebo propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Explicitně se přitom zmiňuje nacismus, komunismus a další ideologie, jejichž praxe v dějinách vedla k represím, pronásledování a masovým zločinům.

Zatímco nacismus je v evropském veřejném prostoru téměř univerzálně – a právem – považován za jednu z nejzločinnějších ideologií moderních dějin, komunismus tomuto morálnímu soudu často uniká. Nacistická ideologie, která ve 30. a 40. letech minulého století vedla ke vzniku totalitního státu, rozpoutání světové války a vyhlazení milionů lidí, byla postavena mimo zákon téměř okamžitě po válce. Její symboly, projevy i organizace jsou ve většině evropských států zakázány a jakákoli snaha o jejich obnovu je považována za ohrožení základních hodnot demokracie.

U komunismu je přitom historická bilance rovněž katastrofální – a v mnohém srovnatelná. Počet obětí komunistických režimů se podle různých odhadů pohybuje v řádu desítek milionů. Umírali ve stalinských gulazích, v čínských pracovních táborech, při hladomorech organizovaných státní politikou, v krvavých čistkách, na popravištích nebo pod koly tanků. Místa jako Kolymá, Kambodža a Maovy venkovské oblasti nebo i politické procesy v Československu 50. let zůstávají temnými mementy této ideologie.

Navzdory této minulosti komunismus v české politice zcela nezmizel. Ba co víc – až do roku 2021 seděli zástupci Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) pravidelně v Poslanecké sněmovně. Ve volbách sbírali podporu, vystupovali v médiích, účastnili se debat a spoluutvářeli veřejný diskurz. Dnes se sice pod hlavičkou KSČM už do parlamentu nedostávají, ale jejich představitelé zůstali aktivní.

Mnozí z nich se přesunuli do nově vzniklých uskupení na krajní levici politického spektra. Jedním z nich je i „koalice“ Stačilo!, v jejímž čele stojí europoslankyně Kateřina Konečná. Tento subjekt nejenže ostře útočí na současnou vládu a demokratické instituce, ale také využívá rétoriku připomínající dobu minulou – plnou nostalgie po autoritativních „pořádcích“ a konfrontačních výzev.

V tomto kontextu nabývá novela trestního zákoníku, která vstoupí v platnost 1. ledna 2026, zcela nového významu. Nově bude možné trestně stíhat nejen nacistická, ale i komunistická hnutí, pokud budou směřovat k potlačování práv a svobod. V praxi to znamená, že nebude stačit jen forma, ale bude se hodnotit i obsah činnosti, programy, projevy a skutečný vliv daného uskupení.

Otázka je, zda česká justice najde odvahu pojmenovat věci pravými jmény. Bude na soudech, aby posoudily, co je ještě legitimní politická činnost a co už naplňuje znaky podpory ideologie, která má na svědomí miliony životů. Sdružení kolem Kateřiny Konečné – a jim podobní – tak mohou čelit zásadní právní zkoušce. Možná poprvé od listopadu 1989 začne český stát účinně reagovat na to, že se pod hlavičkou legální politiky stále šíří myšlenky, které s demokracií nemají nic společného.

Možná teď konečně nastal čas, aby nejen česká společnost, ale i soudní moc, důsledně vystavila účet komunistům za desetiletí diktatury, za zničené životy a za zločiny, na které se příliš dlouho zapomínalo.

Témata:  komunismus,  komentář