Autentické záznamy z vykonstruovaného procesu s právničkou Miladou Horákovou dnes zazněly v pražském metru. Šlo o součást vzpomínkové akce k výročí smrti Milady Horákové, která byla před sedmdesáti lety popravena komunistickým režimem. První koláž nahrávek zazněla dopoledne a trvala přibližně tři minuty. Cestující si mohli poslechnout obvinění a rozsudek nad Horákovou a záznam z dopisu, který Horáková psala z vězení.
"Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná," zněla z reproduktorů slova Milady Horákové. Záznam poté končil dopisem, který psala Horáková před popravou: "Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada."
Některým lidem ve vestibulu metra, které ČTK oslovila, se iniciativa líbila: "Myslím si, že je to dobrý nápad a že to má smysl, lidé si vzpomenou na to, čím jsme prošli. Spíše ale ti, kterým to něco říká. Myslím, že mladí lidé ani nevědí, o kom je řeč," řekla ČTK prodavačka ze stanice Národní muzeum Renata Klausová. Cestující Ondřej Hotzel ale uvedl, že nahrávka nebyla příliš kvalitní. "Vůbec jsem nevěděl, o co jde, bylo tomu špatně rozumět," řekl ČTK.
Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou připomněli také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty připravila transparenty s podobiznou Horákové a nápisem "Zavražděna komunisty". Objevily se už na budově libereckého krajského úřadu, na objektech některých pražských městských částí a Univerzity Karlovy a také na pražském Rudolfinu. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory.
Historik a někdejší děkan Filozofické fakulty UK @MichalStehlik o podstatě odkazu Milady Horákové a způsobech, jakými s ním (také) nakládá současnost. https://t.co/QuRVJOU58D
— FF_UK (@FF_CUNI) June 26, 2020
Výročí si dnes připomněli také zástupci Karlovy univerzity, kteří položili v přízemí Karolina u busty Milady Horákové věnce a vzpomenuli na její život. "Pevná osobnost Milady Horákové může být jednak inspirací i pro dnešní generaci - jak svojí neústupností, tak svojí pokorou a statečností, které projevovala i těsně před popravou," uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena pak byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Byla popravena 27. června 1950.
Témata: Milada Horáková, komunismus, Praha, metro, Univerzita Karlova
Související
10. srpna 2020 12:09
27. června 2020 20:52
27. června 2020 13:13
27. června 2018 22:18
27. června 2018 17:49
28. března 2018 16:40
