Rodiče musí hlídat děti v "onlajnu". Nebezpečné výzvy kolují internetem, umírají nejen mladí lidé

Francouzský streamer Raphaël Graven byl nalezen mrtvý ve svém domě v Conres nedaleko jihofrancouzského města Nice. Podle místních médií zemřel šestačtyřicetiletý muž poté, co byl během několika dní vystaven fyzickému násilí a extrémní spánkové deprivaci. Smrt ho zastihla během živého vysílání. Nejvíce zarážející na celém případu je, že všechno toto utrpení podstoupil dobrovolně. Na případ upozornila britská stanice BBC.

Tragický případ se odehrál na pozadí stále rostoucího fenoménu internetových výzev, které jsou na platformách jako Twitch, YouTube nebo Instagram běžnou součástí života influencerů. Snahy o zvýšení sledovanosti často vedou k překračování fyzických i psychických hranic – a v některých případech, jako byl ten Gravenův, s fatálními následky.

Francouzská ministryně pro umělou inteligenci a digitální technologie Clara Chappaz uvedla, že úřady zahájily soudní vyšetřování okolností Gravenovy smrti. Případ označila za „absolutní hrůzu“ a upozornila, že streamer byl „měsíce ponižován“. Ministryně zároveň vyzvala k větší regulaci online platforem a odpovědnosti jejich provozovatelů.

Podle americké stanice CNN patřily mezi formy ponižování a násilí, kterým byl Graven vystaven, i praktiky zjevně překračující hranice zdravého rozumu. Jeho okolí ho například podrobovalo škrcení, kdy experimentálně sledovalo, jak dlouho dokáže vydržet. V jiných případech byl cíleně ostřelován paintballovými kuličkami.

Extrémní podmínky vyvrcholily během jeho posledního živého přenosu, který trval téměř 300 hodin. Účastníci, kteří se přidali k experimentu, byli opakovaně probouzeni umělým hlukem – například zvukem motorky přímo v místnosti nebo výkonným foukačem na listí. V jednom z momentů byl Graven probuzen tím, že na něj někdo vylil kbelík vody.

Vše nasvědčuje tomu, že Raphaël Graven podstupoval všechny popsané praktiky výhradně kvůli penězům a online popularitě. Na platformě Twitch si díky extrémním živým přenosům přišel na desítky tisíc eur. Princip byl jednoduchý – čím bizarnější, drastičtější a vyčerpávající obsah, tím vyšší sledovanost, a tím více finančních příspěvků od sledujících. Ponižování, bolest i spánková deprivace se tak staly součástí mechanismu, který je nejen tolerován, ale přímo podporován platformou, jejíž ekonomika stojí na pozornosti diváků.

Jednou z prvních virálních internetových výzev, která výrazně odhalila limity digitální kultury, byla tzv. cinnamon challenge. Mladí lidé se natáčeli při pokusu spolknout lžíci mleté skořice bez zapíjení. Výsledkem byly záchvaty kašle, zvracení a panika. Nic z toho však nezabránilo masovému šíření a milionům zhlédnutí. Na první pohled se mohlo zdát, že jde o neškodnou absurditu. Ve skutečnosti však výzva jasně ukázala, že online svět neodměňuje dovednosti či kreativitu, nýbrž ochotu riskovat vlastní zdraví pro sledovanost. Nešlo o hru, ale o mechanismus, v němž bolest, ponížení a sebezničení generují pozornost a zisk – skryté za nálepkou „zábavy“.

Po skořicové výzvě se objevila další a podstatně nebezpečnější. Blackout challenge spočívala v úmyslném navození krátkého bezvědomí prostřednictvím škrcení nebo omezení dýchání. Cílem byla krátká euforie, následkem však mohlo být poškození mozku, zástava dechu, a v některých případech i smrt. Zvláště u dětí a dospívajících se tato praxe ukázala jako vysoce riziková.

Vedle toho existují i další výzvy, které se pohybují na hranici zdraví, zákona i soudnosti. Například tzv. salt-and-ice challenge, kdy si účastníci sypou na kůži sůl a přikládají kostku ledu, vede k prudkému ochlazení až na minus osmnáct stupňů Celsia. Dochází k hlubokým popáleninám, omrzlinám a trvalému poškození tkání.

Ještě znepokojivější je výzva door-kicking challenge. Mladí lidé v jejím rámci v noci přicházejí k cizím domům a kopou co nejhlasitěji do vchodových dveří za účelem natočení reakce. V prostředích, kde je běžné držení zbraní, například v USA, však může takové „žertování“ skončit tragicky – střelbou ze strany majitele domu. Jedna vteřina hlouposti tak může znamenat konec života.

Na první pohled nevinné se může zdát i tzv. UrbanEx, tedy průzkum opuštěných objektů. Záběry z opuštěných továren, nemocnic nebo šachet však skrývají vážná rizika. Tato místa jsou často strukturálně nestabilní, plná toxických látek a fyzických pastí. Navíc se účastníci vystavují riziku trestního stíhání za neoprávněný vstup. Růst popularity „urbexových“ videí zároveň zvyšuje ochotu riskovat kvůli „exkluzivnímu obsahu“.

Dalším důkazem nebezpečného posunu je Run It Straight, známá také jako Rugby-Style Tackle Challenge. Dva lidé se proti sobě rozeběhnou plnou rychlostí a bez jakékoli ochrany se srazí. Co kamera zachytí jako „drsnou zábavu“, může ve skutečnosti skončit zlomeninami, otřesy mozku nebo smrtí. Tak tomu bylo v případě devatenáctiletého Ryana Satterthwaitea, který zemřel na následky zranění hlavy po jedné takové „výzvě“.

Rodiče by neměli podceňovat vliv digitálního prostředí na své děti, obzvlášť v době, kdy se extrémní a nebezpečné výzvy stávají běžnou součástí online kultury. To, co se na první pohled může jevit jako nevinná zábava nebo „trend“, může mít vážné zdravotní, právní nebo i tragické následky. Je důležité vědět, co děti sledují, co je inspiruje, kdo je ovlivňuje a být připravený s nimi o tom otevřeně mluvit. V online prostoru totiž často neexistuje žádná brzda, jen algoritmus, který odměňuje risk a bolest. Tím větší odpovědnost pak leží na těch, kteří mohou ještě včas zasáhnout.

Témata:  komentář,  sociální sítě,  internet,  YouTube,  Instagram