Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Vládní blok se během celé debaty snažil voličům prezentovat kontinuitu, odpovědnost a prozápadní ukotvení, ovšem často působil spíše defenzivně – jako by obhajoval, že vůbec stojí za to v tomto kurzu pokračovat. Opozice naopak vsadila na jednoduché slogany a emoce, které se sice snadno pamatují, ale z hlediska proveditelnosti vyvolávají více otázek než odpovědí. Superdebata tak byla spíše střetem o to, zda veřejnost uvěří narativu o stabilitě, nebo se nechá strhnout příslibem rychlých, ale riskantních změn.
Zároveň se ukázalo, jak málo prostoru zůstává pro kompromis. Společné styčné body mezi tábory prakticky neexistují, ať už jde o energetiku, evropskou integraci nebo bezpečnostní politiku. Rozdělení na „demokraty“ a „populisty“ není jen předvolební slogan, ale faktický obraz dvou diametrálně odlišných cest. To je pro voliče možná výhoda – mají před sebou jasně vymezené alternativy. Je to ale i varování, že povolební atmosféra se může stát ještě vyhrocenější, než jakou nabídla samotná debata.
Země snů
Premiér Fiala představil svou zemi snů jako stát, kde mladí lidé dosáhnou na bydlení, kde funguje dálniční síť, kde jsou vysoké mzdy a kde je bezpečnost garantována pevným ukotvením v EU a NATO. Podle něj letošní volby rozhodují o tom, zda Česko zůstane mezi nejúspěšnějšími evropskými zeměmi, nebo se posune „na východ“ do nejistoty a strachu.
Jeho hlavní rival Havlíček oponoval, že klíčová je především důvěra lidí ve stát. Tu podle něj současná vláda ztratila a je nutné obnovit hospodářský růst, nikoli prostřednictvím půjček a přerozdělování, ale díky výkonu soukromého sektoru. ANO se podle Havlíčka hlásí k NATO i EU, ale požaduje zásadní reformu evropských institucí a důraz na „tradiční hodnoty“.
Do diskuse se zapojil i lídr Pirátů Hřib, který akcentoval plán na snížení daní pro devadesát procent občanů, masivní výstavbu bytů a přijetí eura do roku 2029. Znovu zopakoval, že Piráti jsou „jediná strana bez korupčních kauz“.
Rakušan mluvil o letošních volbách jako o střetu „101 demokratů proti 101 strachu“ a varoval před proruskými politiky, kteří podle něj staví svou kariéru na manipulacích a šíření obav. Připomněl také cestu premiéra Fialy do Kyjeva jako symbol odvahy a kontrastoval ji s Havlíčkovými kontakty na ruský Rosatom.
Na opačné straně barikády zaznívaly výroky lídrů Stačilo!, SPD a Motoristů. Konečná zdůraznila potřebu suverenity, referend a odmítnutí toho, aby Česku „kdokoli diktoval“. Okamura opakovaně sliboval „více peněz v peněženkách“ a prosazoval znárodnění minoritního podílu v ČEZ, jehož cena by se podle něj pohybovala kolem 200 až 250 miliard korun.
Okamura zároveň tvrdě útočil na migrační pakt EU, odmítal „africké a islámské migranty“ a volal po revizi povolení k pobytu Ukrajinců. Macinka se vymezoval vůči evropské „zelené agendě“ a obvinil premiéra Fialu ze zrady a neefektivního vládnutí. Ten mu vrátil úder, když poznamenal, že pravicová politika není extremismus: „Pravice není to, když někdo hajluje a bije ženy.“
Do debaty vstoupil i Šlachta, který zaútočil na Rakušana s obviněním, že jeho resort kryje korupční praktiky a perou se přes něj peníze drogovým dealerům. Podle Šlachty Česko potřebuje reprezentaci, na kterou budou lidé hrdí.
Největší střet večera se odehrál mezi Fialou a Havlíčkem. Havlíček opakovaně mával letákem s ekonomickým programem ANO, který slibuje masivní výdaje ze státního rozpočtu. Premiér mu oponoval, že jde o populismus ohrožující stabilitu země. Výměna postupně sklouzla k osobním výpadům – Havlíček se posměšně ptal, zda Fiala „nevysadil nějaký prášek“, a ironizoval premiérovy akademické znalosti, Fiala mu vracel obvinění z nedůvěryhodnosti a servilních vazeb.
Když přišla otázka na to, kdo je nejbližší spojenec a kdo největší nepřítel, ukázaly se rozdíly ještě ostřeji. Hřib, Fiala i Rakušan označili Rusko přímo za „zlo“ a největší ohrožení bezpečnosti České republiky.
Oproti nim byli Macinka a Šlachta opatrnější v rétorice, ale nakonec i oni za největší hrozbu označili právě Rusko. Naopak Konečná a Okamura za hlavního škůdce považují Evropskou unii a Evropskou komisi, které podle nich Česku škodí „nesmyslnými zákony“. Odmítli označit Rusko za největší hrozbu; Konečná pouze připustila, že Moskva stejně jako Izrael porušila mezinárodní právo.
Kdo s kým bude vládnout?
Debata se stočila i k povolebnímu vyjednávání. Fiala trval na pokračování současné vládní spolupráce se STAN a případně i s Piráty. Rakušan potvrdil, že STAN vidí jako jedinou realistickou variantu právě tuto trojkoalici, jinak je podle něj lepší zůstat v opozici.
Hřib zdůraznil, že Piráti nikdy nevstoupí do vlády s ANO, SPD, Stačilo ani Motoristy. Opačně se vymezila opozice. SPD tlačí na dvoukoalici s ANO, Šlachta naznačil ochotu spolupracovat právě s hnutím Andreje Babiše a dokonce označil Havlíčka za možného premiéra, zatímco Stačilo i Motoristé slibovali ukončit vládu Spolu a STAN.
Celý večer tak ukázal dvě zcela rozdílné podoby možného Česka. Na jedné straně prozápadní blok Spolu, STAN a Pirátů, který staví na členství v EU a NATO, stabilitě a odolnosti proti ruskému vlivu. Na straně druhé opozici v podobě ANO, SPD, Stačilo!, Motoristů a částečně Přísahy, která slibuje více peněz lidem, levnější energie a návrat „suverenity“, přičemž neváhá sahat k jednoduchým heslům, strašení migrací a požadavku referend.
Témata: volby do Poslanecké sněmovny 2025, volby, Česká televize
