Mobilizace, bunkry i odvody. Jak se Evropa připravuje na třetí světovou válku?

Podle Evropské komise by mohl Vladimir Putin v případě úspěchu na Ukrajině v roce 2030 zahájit další útok, jehož cílem by bylo vytlačit NATO z východní Evropy a obnovit moc Ruska.

Francouzská vláda připravuje 20stránkový manuál, který občanům poskytne návod, jak se bránit invazi. Kromě možnosti zapojit se do obranných jednotek nebo rezerv obsahuje také tipy na vytvoření krizového balíčku s vodou, konzervami, bateriemi a léky.

Prezident Emmanuel Macron také oznámil, že francouzské stíhačky s hypersonickými jadernými střelami nyní hlídkují na hranici s Německem. Berlín tak podle analytiků spadá pod francouzský jaderný deštník, což znamená, že pokud by Rusko napadlo Německo, Francie by odpověděla jadernou silou. O stejnou ochranu nyní žádá i Polsko.

Polsko se chystá zavést povinnou vojenskou službu pro muže, přičemž posiluje svou armádu a hledá jadernou ochranu buď od Francie, nebo Spojených států. Pobaltské státy staví rozsáhlé obranné linie na hranicích s Ruskem, včetně bunkrů, protitankových příkopů a minových polí.

Litva, Lotyšsko a Estonsko zároveň zrušily mezinárodní zákaz proti pěchotním minám, aby mohly lépe čelit případné ruské agresi.

Norsko, které sdílí hranici s Ruskem, plánuje masové evakuační cvičení pro obyvatele severních oblastí. Simulované ruské invazi by musely čelit nejen armádní jednotky, ale také civilisté, kteří by prchali směrem na západ či do Finska.

Norové obdrželi příručku s pokyny, jak přežít týden bez státní pomoci, zatímco ve Švédsku se domácnostem rozdával manuál s názvem „Pokud přijde krize nebo válka“. Dánská vláda varovala občany, že musí být připraveni na tři dny přežití bez zásobování.

Finsko a Švédsko, které v roce 2022 opustily neutralitu a vstoupily do NATO, zesilují svou obranu a připravují obyvatelstvo na potenciální hrozbu.

Německá vláda pracuje na tajném 1000stránkovém plánu „Operace Deutschland“, který se zaměřuje na ochranu klíčové infrastruktury v případě války. Plán zahrnuje přehled budov, které by bylo nutné bránit, seznam veřejných i soukromých objektů, které by se mohly přeměnit na bunkry a plány na přesun 200 000 vozidel a 800 000 vojáků NATO přes německé území v případě války. Vláda také zvažuje využití podzemních stanic metra, garáží a státních budov jako úkrytů pro civilisty.

EU oznámila bezprecedentní zbrojní investici ve výši 800 miliard eur (přibližně 20 bilionů korun), která má posílit evropskou obranu, zajistit vojenskou podporu Ukrajině a vytvořit „dronový štít“ od Baltu po Černé moře. Tento obranný systém by měl odradit Rusko od útoku a učinit jakoukoli invazi příliš nákladnou a riskantní pro Putina.

Zatímco některé evropské země už znovu zavedly povinnou vojenskou službu, v Británii roste tlak na její obnovení. Odborníci varují, že Británie musí navýšit počet vojáků, pokud chce být připravena na hrozbu z východu.

Od vojenských cvičení po výstavbu bunkrů – Evropa se systematicky připravuje na možný válečný konflikt. Zatímco ruské ambice zůstávají nejasné, státy NATO nechtějí podcenit nebezpečí, které by mohlo přijít po válce na Ukrajině. Vzhledem k obrovským investicím, rostoucím armádám a přípravě obyvatelstva se zdá, že Evropa vstupuje do nové éry obrany a vojenské připravenosti.

Témata:  válka,  EU,  Armáda Francie,  Bundeswehr,  Finsko