Třetí světová válka? Experti popsali, jestli doopravdy hrozí

Diskuze probíhala za účasti plukovníka ve výslužbě Józsefa Kis-Benedeka, bývalého důstojníka vojenské rozvědky, a Ference Kaisera, docenta katedry mezinárodních bezpečnostních studií na Národní univerzitě veřejných služeb. Oba odborníci hovořili o konfliktu na Blízkém východě, v Evropě i o napětí v Asii.

József Kis-Benedek zdůraznil, že události směřují ke světové válce. Ale ačkoliv se situace může zdát dramatická, zatím se nejedná o světovou válku. Podle Kaisera je pravděpodobnost třetí světové války pod jedno procento, neboť žádná z mocností o eskalaci nestojí. Rusko má dost problémů s válkou na Ukrajině a v případě konfliktu mezi asijskými mocnostmi experti nepředpokládají bezprostřední nebezpečí.

V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou Kaiser připomněl, že NATO má nad Ruskem konvenční vojenskou převahu, což je faktor, který snižuje riziko eskalace. Kis-Benedek dodal, že po celém světě momentálně probíhá více než čtyřicet ozbrojených konfliktů, přičemž mechanismy vyjednávání mezi USA a Ruskem jsou srovnatelné s dobou studené války.

Oba odborníci vyjádřili obavu, že se svět může opět přiblížit studenoválečnému rozdělení a že role jaderných zbraní opět nabývá na významu. Kaiser zmínil, že v 90. letech měly Kazachstán a Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu více jaderných hlavic než Velká Británie, Francie a Čína dohromady. Tento stav ale ukončila dohoda z roku 1994, kdy Ukrajina předala svůj jaderný arzenál Rusku výměnou za příslib respektování svých hranic – což Moskva v posledních letech porušila.

Kaiser zdůraznil důležitost Indie, která má významné ekonomické i vojenské ambice a rozvíjí se rychlým tempem. Indie si buduje vliv nejen na poli vojenského průmyslu, ale také ve snaze hrát roli prostředníka v rusko-ukrajinském konfliktu a balancovat vztahy mezi USA a Čínou. Odborníci hovořili o možném rozdělení světa na tři mocenské bloky s dominancí USA, Indie a Číny, což by podle nich dlouhodobě mohlo změnit geopolitické uspořádání.

Dalším tématem diskuze byla Severní Korea, která by mohla sehrát nečekanou roli na ukrajinsko-ruské frontě, kde by se mohla aktivně zapojit do konfliktu. Podle Kis-Benedeka a Kaisera je angažmá Ruska v Severní Koreji znakem jeho vojenské slabosti a logistických problémů. Odborníci také upozornili na to, že nadcházející prezidentské volby v USA mohou zásadně ovlivnit i Evropu, přičemž cílem Donalda Trumpa by bylo udržet Čínu pod kontrolou.

Odborníci se shodli, že mír v ukrajinsko-ruském konfliktu je zatím vzdálenou možností. Podle Kaisera Rusko vnímá jako svůj strategický cíl zabránit Ukrajině, aby se stala členem NATO. Takový stav by mohl přetrvávat ve formě nízké intenzity bojů a bránit Ukrajině v připojení k západnímu vojenskému společenství.

Témata:  válka