Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Každá smrt novináře s sebou vezme i střípek pravdy. Situace je nejhorší za desítky let

Ve válce na Ukrajině zemřelo už několik novinářů.
Ve válce na Ukrajině zemřelo už několik novinářů.
Foto: Pixabay

Nedávný incident v ukrajinském Kramatorsku, při němž byl zabit bezpečnostní poradce agentury Reuters Ryan Evans, opět upozornil na nebezpečí, jimž čelí novináři. K úmrtím dochází prakticky na denním pořádku už od začátku ruské invaze na Ukrajinu či v dalších konfliktech, jako je válka mezi Hamásem a Izraelem.

Předminulou sobotu byl během ruského útoku na ukrajinský Kramatorsk zabit bezpečnostní poradce agentury Reuters Ryan Evans, jak informovala americká stanice CNN. „Jeden z našich kolegů je nezvěstný a dva další byli převezeni do nemocnice, kde jim byla poskytnuta pomoc,“ uvedla původně Reuters.

Novináři umírají už od začátku války na Ukrajině. Jen pár týdnů po začátku ruské invaze byl v Irpini zastřelen pracovník časopisu Time Brent Renaud. Podle náčelníka kyjevské policie se stal terčem útoku ruských vojáků. 

„Někdo nám nabídl, že nás odveze na druhý most, přejeli jsme kontrolní stanoviště a oni na nás začali střílet. Tak se řidič otočil a oni stříleli dál; byli jsme dva. Můj kamarád se jmenuje Brent Renaud, postřelili ho a nechali ho tam... Viděl jsem, jak ho střelili do krku,“ vylíčil podle BBC jeho kolega Juan Arredondo.

Novináři často vyrážejí do oblastí postižených válkou, přírodními katastrofami nebo třeba protesty. Proto jde v některých oblastech o jedno z těch rizikovějších povolání. 

Například minulý rok v říjnu, nedlouho po začátku války mezi teroristickou organizací Hamás a Izraelem, bylo v jižním Libanonu zabito sedm osob, mezi nimiž se nacházel i kameraman tiskové agentury Reuters. „Útok na pozice novinářů byl přímo zaměřen na ně,“ uvedla podle amerického listu New York Times lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Tento úmyslný útok přišel ze strany izraelské armády – konkrétněji od posádky tanku. „Důkazy, které nyní máme a které jsme dnes zveřejnili, ukazují, že izraelská posádka tanku zabila našeho kolegu Issama Abdalláha,“ informovala šéfredaktorka Reuters Alessandra Galloniová. Požádala Izrael o vysvětlení a dovedení zodpovědných vojáků ke zodpovědnosti.

Podle předběžných šetření v Pásmu Gazy od začátku války mezi Izraelem a Hamásem zahynulo nejméně 116 novinářů. Jde o nejsmrtelnější období pro tuto profesi od roku 1992, kdy Sdružení na ochranu novinářů (CPJ) začalo sbírat data. 

Za úmrtími těchto lidí stojí mimo jiné ničivé izraelské nálety, hladomor a hromadné vysídlování. CPJ vyšetřuje dalších více než 130 případů možného zabití. „Od začátku války v Gaze platí novináři za své zpravodajství tu nejvyšší cenu – své životy. Bez ochrany, vybavení, mezinárodní přítomnosti, komunikace nebo jídla a vody stále vykonávají svou klíčovou práci, aby světu sdělili pravdu,“ prohlásil programový ředitel CPJ Carlos Martines de la Serna. 

„Pokaždé, když je novinář zabit, zraněn, zatčen nebo nucen odejít do exilu, ztrácíme střípky pravdy. Ti, kdo jsou za tyto oběti zodpovědní, čelí dvojímu soudu: jednomu podle mezinárodního práva a druhému před nelítostným pohledem historie,“ zdůraznil. 

Jak se novináři chrání v nebezpečných oblastech?

Novináři nemají mnoho prostředků k sebeobraně. Kupříkladu novináři z Reuters, AFP a Al-Džazíry, kteří byli přítomni u smrti Abdalláha, byli oblečeni do antibalistické vesty s nápisem „Press“ a měli auto s nápisem „TV“. Tento útok kromě jedné smrti a šesti zranění zničil takto označené auto Al-Džazíry.

Na bojišti nebo blízko něj je primárním úkolem novináře odlišit se od vojenského personálu. „Jejich označení mělo poskytnout izraelským silám dostatečnou informaci, že se jedná o novináře a civilisty, a nikoli o vojenský cíl,“ informovala lidskoprávní skupina Amnesty International. 

Je logické, že pokud se novinář vyskytne na bojišti v khaki kalhotách a vojenské bundě, hrozí mu újma na zdraví. I proto existují neprůstřelné vesty či klasické reflexní vesty s jasným označením „Press“ neboli tisk. 

Novináři v každém případě zůstávají civilisty, kteří jsou chráněni mezinárodním právem. Útok na novináře tedy znamená válečný zločin. 

Heroický přístup nemusí vždy fungovat

Když v prosinci minulého roku David K. střílel po studentech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, novinář Jiří Forman z agentury Aktu.cz zachoval jiný přístup než se před střelcem skrýt. „Hej, ty zm*de! Střílej na mě! Hej, tady jsem,“ křičel na střelce, kterého spatřil na ochozu univerzitní budovy. 

Jako držitel zbrojního průkazu teoreticky na útočníka mohl vystřelit Forman sám ve chvíli, kdy na něj mířily dvě rány. „Já bych ho smahnul odsud. To chce odstřelovače, ať ho sundá. Já mám u sebe akorát 19 Glocka,“ říkal tehdy policistovi, který se kryl společně s ním. 

„Ten policista, klobouk dolů, když viděl volný výhled, tak prostě začal střílet. Bylo to daleko, mohlo to být 70 metrů. Pachatel evidentně nečekal, že po něm někdo bude střílet, a hned potom se zastřelil,“ popsal Forman později pro server tn.cz. 

Témata:  novináři válka na Ukrajině válka noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

13:30

Primátor Opavy žádá vládu, aby odložila krajské a senátní volby

Primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) plánuje požádat vládu o odložení krajských a senátních voleb, které se mají konat v pátek a sobotu. Důvodem jsou závažné problémy způsobené povodněmi, které zasáhly Opavu a další místa v Česku.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy