Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vydavatelé zřejmě získají silnější pozici vůči internetovým platformám

Logo společnosti Google
Logo společnosti Google
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Vydavatelé zřejmě získají silnější pozici vůči poskytovatelům informačních služeb na internetu při sjednávání poplatků za využívání článků. Změnu má přinést novela autorského zákona, jejíž přijetí dnes umožnil Senát. Normu zhruba po dvouhodinové debatě neschválil, nezamítl ani nijak neupravil. Novela tak poputuje k podpisu prezidenta republiky jako přijatá po 7. prosinci, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou má Senát podle ústavy na posouzení zákonů.

Přijetí novely bez úprav požadoval nejen ministr kultury Martin Baxa (ODS), ale také Unie vydavatelů a nebo Sdružení pro internetový rozvoj, proti byla například společnost Google, která je provozovatelem nejužívanějšího internetového vyhledávače. Její mluvčí Alžběta Houzarová sdělila ČTK, že novela v přijaté podobě představuje "tak nepřiměřené finanční a provozní riziko", že Google přestane v Česku zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu a uzavře program News Showcase..

Googlu vadí zejména pasáž o vztahu vydavatelů a provozovatelů internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků. Výhrady k němu měly rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu, Hospodářská komora nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ustanovení se týká povinnosti firem jako Google, Twitter nebo Facebook, které budou muset získat od vydavatelů nebo jejich kolektivního správce licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela stanoví také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu, což se nelíbí zejména Googlu.

Zástupkyně jeho české pobočky již dříve uváděly, že společnost v případě přijetí sněmovní verze novely bude muset zrušit dosavadní smlouvy s vydavateli a zároveň začít zobrazovat pouze titulky, což sníží návštěvnost stránek vydavatelů, a tím i jejich příjmy. Zastánci novely to označili za pohrůžky. Podle nich má novela zajistit vydavatelům možnost dojednání spravedlivé odměny a zabránit provozovatelům vyhledávačů ve zneužívání jejich dominantního postavení na trhu.

Kritici novely neprosadili ani zrušení postihu za nadměrné blokování uživatelů internetu, ani dílčí osvobození drobných živnostníků od autorských poplatků za zákonem vymezených podmínek.

Novela má umožnit soudně zakázat provoz sdílení obsahu on-line, tedy například prostřednictvím YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku uživatele, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Asociace producentů v audiovizi pokládá úpravu postihu za vadnou a neúměrně přísnou, neboť zrušení služby by zasáhlo do práv všech jejích uživatelů. Ustanovení podpořily naopak proticenzurní spolky Iuridicum Remedium a Za bezpečný a svobodný internet. Baxa chce věc upravit novelou o audiovizuálních službách, kterou chce předložit do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

Kritizovaná je také pasáž, podle níž by živnostníci nemuseli do budoucna platit autorské poplatky za to, že například v zázemí prodejny měli puštěnu reprodukovanou hudbu, která by byla nahodilá a nevýdělečné povahy. Proti úpravě jsou Ochranný svaz autorský nebo Mezinárodní federace hudebního průmyslu, podle nichž bude ustanovení zneužíváno. Baxa slíbil, že ministerstvo by v případě zneužívání výjimky navrhlo její úpravu.

Témata:  novináři noviny a tisk Google

Související

Aktuálně se děje

30. ledna 2026 11:39

Dobrý výsledek pro Česko. Ekonomika rostla, v EU byla mezi nejlepšími deseti

Česká ekonomika loni přidala solidní 2,5 procenta, jak dnes uvedl Česká statistický úřad. To by ji řadí – vyjdeme-li údajů agentury Bloomberg a Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU, za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. V celé Evropě by se pak ocitla na dvanáctém místě, když by se před ní umístily ještě navíc Kosovo, Albánie a Severní Makedonie.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.