Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trumpova cla připraví Česko letos o 76 miliard korun. Green Deal ale stojí víc

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Fox News

Možné nové clo amerického prezidenta Donalda Trumpa na dovoz z EU by mělo být ještě vyšší než to, které na import z Unie uvalil začátkem dubna. Tehdy mělo činit 20 procent. O tomto víkendu ovšem oznámil clo třicetiprocentní. Přesto náklady takového ještě vyššího cla pro české hospodářství nelze srovnávat s náklady Green Dealu. Plyne to z údajů české vlády.

Ministerstvo financí ČR začátkem letošního dubna uvedlo, že Trumpova cla, tehdy ta 20procentní, sníží letošní růst české ekonomiky o 0,6 až o 0,7 procentního bodu. Ve své lednové prognóze přitom ještě resort počítal s letošním reálným růstem ekonomiky ve výši 2,3 procenta. V následující, dubnové prognóze pak ministerstvo financí redukovalo svůj odhad na rovná dvě procenta. Nominální hrubý domácí produkt ČR by tak dle dubnové prognózy vzrostl z loňských 8011 na letošních 8391 miliard korun.

Nová 30procentní cla by českou ekonomiku zpomalila výrazněji než cla pouze 20procentní, ačkoli nelze předpokládat vztah přímé úměrnosti. A padesát procent vyšší celní sazba neznamená o padesát procent výraznější zpomalení české ekonomiky. Lze předpokládat mírnější vzestup zpomalení, a sice o zhruba 0,8 procenta ročně. Tedy o zhruba 0,4 procenta ve druhé polovině letoška, která právě začala.

Na druhou stranu, nejistota v mezinárodním obchodu, související ponejvíce právě s hrozbou rozsáhlé celní války, si vyžádala svoji oběť v české ekonomice již v prvním letošním pololetí. A to i když Trumpovo zmíněné 20procentní reciproční bylo v platnosti pouze přibližně jeden týden. Spojené státy navíc vedle něj ponechaly v platnosti clo univerzální, se sazbou 10 procent.

Pokud by tedy ekonomický růst ČR měl kvůli novým, 30procentním clům činit jen 1,6 procenta, namísto rovných dvou procent, za jinak stejných podmínek, při ministerstvem financí předpokládaném letošním růstu příslušné cenové hladiny o 2,7 procenta, to znamená letošní nominální nárůst tuzemské ekonomiky o 4,3 procenta, namísto do ledna 2025 ministerstvem odhadovaných 5,3 procenta. Růst z úrovně 8011 miliard Kč o 4,3 procenta by značil letošní úroveň nominálního HDP čítající zhruba 8355 miliard korun. To je o 76 miliard nižší údaj, než jaký ministerstvo financí předpokládalo ve své lednové prognóze, sestavené ještě před Trumpovým nástupem do Bílého domu, tedy než údaj 8431 miliard. Nejistota v mezinárodním obchodě spjatá s Trumpovým nástupem a pak jeho faktické zavedení nejprve 10procentního univerzálního cla a nyní tedy 30procentního cla recipročního na dovoz z EU tedy českou ekonomiku letos má připravit – přímo a nepřímo – o 76 miliard korun.

Přitom současně nynější vládní plán, s nímž pracuje i Národní rozpočtová rada (zde), počítá s tím, že dekarbonizační cíle, tedy Green Deal, si v Česku do roku 2030 vyžádají vydání celkem 1,3 bilionu korun. To je při ročním rozpočítání, zahrneme-li i letošek, průměrně 217 miliard korun ročně.

Roční náklady Green Dealu jsou tedy v tuto chvíli pořád přibližně takřka třikrát vyšší než náklady Trumpových cel.

Pokud by se tedy Green Deal podařilo o polovinu zmírnit, co se souvisejících výdajů týče, vytvořená úspora by mohla kompletně pokrýt náklady vzniklé Trumpovými cly. Nebylo by tedy třeba dekarbonizační úsilí zcela opustit, jen o polovinu snížit jeho ambicióznost, která při svých současných parametrech stejně ve světě nemá obdoby.

Témata:  komentář Donald Trump clo Česká republika EU Klimatické změny

Aktuálně se děje

12. září 2026 17:48

11. září 2026 17:20

Lela Vémola a výživné od Karlose. Život v Česku je prý drahý

Lela Vémola se opět vyjádřila ke sporu o výživné, který vede s manželem Karlosem. Před lidmi se pokusila odůvodnit, proč požaduje tolik peněz, kolik požaduje. Připustila také možné stěhování pryč z České republiky. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Český průmysl v červenci rostl. Má to ale háček

Červencová čísla českého průmyslu jsou ve výsledku spíše příznivá, i když po velmi silném červnu přišlo meziměsíční ochlazení. Průmyslová produkce po očištění o vliv počtu pracovních dnů meziročně vzrostla o 3,1 procenta, zatímco proti červnu se po sezonním očištění snížila o 1,1 procenta. Meziroční růst tak pokračuje už osmnáctý měsíc v řadě. Nejvíce k němu přispěla výroba motorových vozidel a výroba elektřiny, růst ale zaznamenala také výroba elektrických zařízení, kovů či počítačů a elektroniky.