Tuskova polská vláda chce daň z mimořádných zisků Orlenu a dalších energetických společností zavést co nejdříve. Daň má vynést přes 4 miliardy zlotých (přes 23 miliard korun). Varšava si od ní slibuje, že pokryje náklady spjaté se snížením spotřební daně a DPH na pohonné hmoty, které činí zhruba 1,6 miliardy zlotých měsíčně.
Orlen je výhradním vlastníkem rafinérií v Česku, kde současně představuje největšího provozovatele čerpacích stanic.
Nová zpráva největší švýcarské banky UBS konstatuje, že během letošního března evropské rafinérie inkasovaly vysoké marže, zvláště výrazně ovšem provozní zisk narostl právě Orlenu, mezičtvrtletně o 12 procent.
V praxi to vypadalo takto. Orlen nakoupil ropu za určitou cenu, ale než ji zpracoval a dovezl k pumpám v ČR, ceny na světových trzích (a obavy z jejich růstu) vyhnaly ceny benzínu a nafty nahoru. Orlen jako dominantní hráč na českém trhu mohl držet ceny u stojanů vysoko, i když jeho náklady na výrobu zdaleka tak rychle nerostly. To UBS označuje za „vysokou vnitrozemskou prémii“, která podle ní představuje klíčový příspěvek ke zmíněnému výraznému nárůstu ziskovosti Orlenu letos v březnu a celém prvním čtvrtletí.
Situace částečně přetrvala také letos v dubnu. Zatímco totiž v Polsku zavedli od 31. března strop na přirážku k průměrné velkoobchodní ceně (stát Orlenu zakázal až příliš rýžovat), v Česku stropování začalo později, až 8. dubna.
Orlen se tak i v mezidobí v Česku mohl „zahojit“ a kompenzovat alespoň zčásti to, o co přicházel v Polsku kvůli tamní regulaci cen. Čeští řidiči tak v podstatě dotovali zisky celé skupiny, které pak Orlen vyplatí akcionářům jako dividendu (UBS za roku 2025 odhaduje dividendu nad tržním konsensem, 7,4 zlotého na akcii).
Související
23. května 2018 8:44
20. prosince 2017 13:25
5. června 2017 14:10
22. května 2017 10:19
27. dubna 2017 10:50
26. dubna 2017 17:53
