Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unipetrol se po loňské ztrátě opět dostal do zisku

Unipetrol
Unipetrol
Foto: unipetrolrpa.cz

Praha - Petrochemický holding Unipetrol se v letošním prvním čtvrtletí po ztrátě na začátku loňského roku vrátil do zisku, který dosáhl 2,8 miliardy korun. Tržby vzrostly na 29,9 miliardy korun. V tiskové zprávě to dnes oznámila firma. Loni v prvním čtvrtletí tržby naopak klesly kvůli odstávkám o více než čtvrtinu a Unipetrol skončil v čisté ztrátě 25 milionů. Za celý loňský rok už pak ale dosáhl zisku 7,98 miliardy korun.

Podle firmy je hlavním důvodem meziročního obratu v prvním čtvrtletí obnovení výroby v etylenové jednotce v Litvínově. Tržby tak meziročně stouply o více než dvě třetiny. Holding také zaúčtoval miliardu korun jako pojistné plnění za ušlý zisk a škody, které loni způsobila havárie krakovací jednotky v rafinerii Unipetrolu v Kralupech nad Vltavou.

V rámci segmentu downstream, který se skládá z rafinérské a petrochemické části, vykázal holding v prvním čtvrtletí 2017 provozní zisk EBITDA LIFO 3,4 miliardy, meziročně o 3,2 miliardy více. Využití kapacity rafinerií holdingu stouplo meziročně z 66 procent na 88 procent a objem zpracované ropy vzrostl o 35 procent na 1,9 milionu tun.

Prodejní objemy rafinérských produktů se zvýšily o tři procenta na 1,6 milionu tun, a u petrochemických produktů dokonce o 136 procent na 456.000 tun. Neratovická chemička Spolana, kterou Unipetrol loni koupil po deseti letech zpět od polské firmy Anwil, přispěla prodaným objemem 106.000 tun.

V maloobchodním segmentu měl holding provozní zisk 265 milionů, což bylo oproti loňsku o 64 milionů více. Podle firmy stály za růstem vyšší prodeje pohonných hmot díky příznivé ekonomické situaci i lepší výsledky v nepalivové části maloobchodu díky konceptu občerstvení Stop Cafe.

Unipetrol uvedl na trh nový typ pohonných hmot Efecta 95 a Efecta Diesel. Pokračoval také v postupném přebírání 68 čerpacích stanic od společnosti OMV. Během prvního čtvrtletí jich převzal 16, a navýšil tak celkový počet stanic své sítě Benzina na 380. Benzina zvýšila podle údajů za letošní leden svůj podíl na trhu na 18,1 procenta, v loňském prvním čtvrtletí činil její podíl 16,3 procenta.

Již ve středu Unipetrol oznámil, že představenstvo holdingu navrhuje letošní valné hromadě firmy výplatu dividendy 8,30 koruny na akcii. Celkem by tak bylo akcionářům vyplaceno 1,5 miliardy Kč. Akcie Unipetrolu na pražské burze poté posílily o více než pět procent.

V letošním prvním čtvrtletí také začala fungovat Nadace Unipetrol, která chce letos rozdělit nejméně šest milionů korun mezi středoškolské a vysokoškolské studenty a střední školy. Plánuje podporovat studenty přírodních a technických oborů a popularizovat přírodní vědy prostřednictvím stipendií a stáží pro studenty či grantů pro školy.

Unipetrol je od roku 2005 součástí polské skupiny PKN Orlen, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě. PKN drží v Unipetrolu 63procentní podíl. Dalších zhruba 20 procent akcií vlastní společnost Paulinino Limited, za kterou stojí česko-slovenská finanční skupina J&T.

Témata:  Unipetrol ekonomika PKN Orlen

Související

Aktuálně se děje

22. února 2026 19:03

Rozhodlo prodloužení. Zlato při návratu hráčů z NHL vydřeli Američané

Na závěr 25. her zimní olympiády se již tradičně pod pěti kruhy v zimním provedení konalo velké hokejové finále. Došlo v něm k očekávanému zámořskému souboji mezi Kanadou a USA, což se čekalo především díky účasti hráčů z kanadsko-americké NHL na těchto hrách. Celý turnaj nabídl skvělý hokej, možná ten nejlepší za posledních 12 let, a finále nezůstalo v tomto ohledu pozadu. Byl to zápas vyrovnaný natolik, že ho muselo rozhodnout až prodloužení. V něm se trefil Jack Hughes a potvrdil tak, že v tomto utkání byly Spojené státy přeci jenom o špetku lepší. Po posledním světovém šampionátu tak tedy vyhrávají i olympiádu a potvrzují svoji nadvládu nad světovým hokejem. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy

Donald Trump

Trump musel změnit cla. Expert prozradil, kdo jsou vítězové současné situace

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pátek během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívala nejprve v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby, kterou ovšem včera Trump zvedl na maximální možnou úroveň patnácti procent. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.