Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Agrofert neuspěl s ústavní stížností v boji o 20 miliard

Ústavní soud ČR
Ústavní soud ČR
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Agrofert neuspěl s ústavní stížností v dlouholetému sporu s polskou firmou PKN Orlen o 20 miliard korun. Firma, kterou vlastnil ministr financí Andrej Babiš (ANO), loni v létě nepochodila ani u Nejvyššího soudu (NS).

Společnost se peněz domáhala jako odškodnění za údajné porušení dohod při privatizaci Unipetrolu. Neuspěla však v arbitráži a následně ani u soudu.

Dovolání Agrofertu odmítl NS. Institut návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže podle jeho stručného usnesení sloužit jako opravný prostředek proti rozhodčímu nálezu

Justice má v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pouze zkoumat, zda v konkrétním řízení dostaly obě strany prostor k uplatnění práv a zda se procesním postupem rozhodčího soudu jedna strana nedostala do nerovného postavení. Ve sporu Agrofertu s PKN Orlen byla podle pravomocného rozsudku rovnost stran zachována a k porušení procesních práv nedošlo. S výhradami k postupu arbitrů neuspěl Agrofert ani u ústavních soudců.

Státní podíl v Unipetrolu původně v roce 2001 tehdejší vláda ČSSD v čele s nynějším prezidentem Milošem Zemanem nabídla Agrofertu. Babišovi se ale zdála cena 11,7 miliardy korun vysoká, a když stát nechtěl slevit, z privatizace nakonec sešlo.

Podíl posléze od státu koupil v roce 2004 za 14,7 miliardy polský podnik PKN Orlen. Úzce ale při privatizaci spolupracoval s Agrofertem, kterému prý za pomoc slíbil výhodně odprodat kontrolní podíly v dceřiných firmách Unipetrolu - Kaučuku, Agrobohemii, Aliachemu, Paramu a Chemopetrolu. Po privatizaci však PKN Orlen Agrofertu podíly neprodal.

Témata:  Agrofert PKN Orlen Ústavní soud ČR

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).