Pohonné hmoty v Česku prudce zdražují, řidiči by měli rychle tankovat „plnou“. A kvůli nynějšímu zapojení USA do izraelsko-íránské války bude ještě hůř, výrazně zdražovat může i zemní plyn v EU.
Pohonné hmoty v Česku včera vykázaly nejvýraznější jednodenní zdražení od začátku srpna 2023. Benzín včera během jediného dne zdražil o 27 haléřů na litr, na 34,31 Kč/l, nafta pak dokonce o 28 haléřů na litr, na 32,79 Kč/l, plyne z dat společnosti CCS. Tak výrazně pohonné hmoty během jediného dne tedy nezdražily za poslední takřka dva roky.
Ovšem výrazné zdražení ze začátku srpna 2023 souviselo se zvýšením spotřební daně z nafty, resp. s jejím navrácením na původní úroveň k 1. srpnu 2023. Takže poslední den, kdy pohonné hmoty během 24 hodin narostly výrazněji než včera, aniž by přitom růst souvisel se zvýšením daně, nastal ještě v roce 2022, a to v polovině října toho roku.
Během dneška lze očekávat podobně výrazné, ne-li ještě vydatnější zdražení, než jaké bylo to včerejší. Další zásadní růst cen pak přijde v nadcházejícím týdnu. Důvodem prudkého růstu cen je totiž strmý vzestup cen ropy související s izraelsko-íránskou válkou. Nynější přímé zapojení Spojených států do ní podle všeho způsobí již zítra, po otevření burz, další zásadní nárůst cen ropy. Přitom za uplynulé dva týdny cena ropy Brent již tak poskočila o výrazných zhruba šestnáct procent.
V nadcházejícím týdnu lze očekávat, že se ropa Brent bude obchodovat v pásmu od 80 do 90 dolarů za barel. V pátek přitom uzavřela na ceně přibližně 77 dolarů za barel. V případě razantnější odpovědi Teheránu na nynější americké údery na jeho jaderná zařízení lze předpokládat, že se barel ropy Brent může vydat až ke stodolarové cenovce.
Čtěte také
Velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu, jež je určující i pro ceny pohonných hmot v Česku, zdražují ještě výrazněji než ropa. Například velkoobchodně prodávaná nafta za uplynulé dva týdny zdražila o zhruba 25 procent. Ve čtvrtek uzavřela na nejvyšší ceně za poslední více než rok (viz graf Bloombergu níže). Zítra lze navíc očekávat také znatelný vzestup referenční burzovní ceny zemního plynu v EU. Už jen proto, že podstatná část kontraktů na něj je v Evropě vázána právě na cenu ropy.
Čím dříve tedy tuzemští řidiči natankují „plnou“, tím lépe.
Je to přitom jen pár dní od doby, kdy mohli tuzemští motoristé se značnou nadějí vyhlížet nejlevnější léto novodobé historie. Zdálo se, že pohonné hmoty budou o těchto prázdninách v poměru k průměrnému čistému výdělku v ČR tak levné jako nikdy za celou dobu minimálně od 80. let minulého století. Dokonce panovala naděje, že Spojené státy dojednají s Íránem novou jadernou dohodu, jeho ropa se vrátí na světové trhy, takže ceny pohonných hmot v Česku poklesnou ještě o to výrazněji. Vždyť ještě o minulé neděli měla příslušná ománská jednání mezi Washingtonem a Teheránem pokračovat, jak dlouho věřil sám Trump.
Nyní je vše jinak a ještě více než jen před několika hodinami hrozí rozsáhlý blízkovýchodní konflikt, který může vést například k blokádě Hormuzského průlivu. Ten představuje jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem a patří mezi nejdůležitější strategická místa světa. V nejužší části „hrdla“ má přitom šířku pouze lehce před 50 kilometrů. Denně se jím na normálních podmínek přepraví přibližně osmnáct milionů barelů ropy – což je zhruba čtvrtina veškeré celosvětově námořně přepravované ropy. Kompletní blokáda této úžiny by podle výpočtu největší americké banky JP Morgan v nejhorším scénáři zvedla cenu ropy Brent až na 130 dolarů za barel.
K úrovni 130 dolarů za barel se cena ropy naposledy přechodně přiblížila v březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Benzín se tehdy v Česku prodával průměrně celorepublikově až za více než 47 Kč/l a cena nafty atakovala hranici 50 Kč/l.
Témata: USA, Donald Trump, Írán, ceny ropy, čerpací stanice
