Nafta v Česku zdražuje, přestože ropa ve světě výrazně zdražuje. Jak je to možné? Došlo k tomu, čeho se mnozí obávali, a sice že čerpadláři se budou po ukončení vládní regulace cen „hojit“ a kompenzovat si nižší marže z doby regulace? Nelze to vyloučit. Současně ovšem nelze přehlížet mimořádně tísnivou situaci na světovém trhu s naftou.
Evropa se kvůli opětovnému zdražování ropy a pohonných hmot vrací k mimořádným zásahům do trhu. Ne vždy jde přímo o stanovení maximální ceny u čerpacích stanic. Některé země zastropovávají maloobchodní ceny nebo marže, jiné snižují spotřební daně či administrativně omezují zdražování. Společným jmenovatelem je snaha zabránit tomu, aby další energetický šok rychle zasáhl domácnosti, dopravu, inflaci a konkurenceschopnost průmyslu.
Tuzemský trh s pohonnými hmotami se od příštího týdne nebude muset řídit rozhodnutími úřadů ohledně maximálních cen. Vláda se rozhodla dále neprodlužovat daňová a regulační opatření mířící na ceny paliv u českých čerpacích stanic.
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Nafta v Česku zlevnila za uplynulých 14 dní o přibližně osm korun na litr. Z toho až polovinu tohoto zlevnění má na svědomí vládní stropování cen pohonných hmot, vyjdeme-li z dat roku 2022, kdy se sice snižovala spotřební daň z nafty, ale bez stropování.
Nafta se včera bez fanfár a při nadále zavřeném Hormuzu vrátila pod 40 Kč/l, po více než měsíci. U Tank ONO stojí 39,50 Kč/l. Fronty se tam netvoří. Benzínky nekrachují. Čerpadláři nestanovují své ceny přesně na úrovni vládního stropu. Nedošlo ke zvýšení cen pohonných hmot. Nafta za dva týdny trvání vládních stropů zlevnila průměrně o historicky mimořádných zhruba 8 Kč/l, což má širší protiinflační dopad do celé ekonomiky, a zlevnil také benzín.
Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.
Zítra zřejmě neotevře více pump než v pátek. Ministerstvo financí totiž dnes stanovilo maximální cenu nafty na úrovni 44,36 Kč/l. To je o 54 haléřů na litr nižší cena než dnešní ceníková cena společnosti Tank ONO (44,90 Kč/l), která je známá svojí cenovou politikou mimořádně nízkých marží.
Nafta zítra zlevní průměrně celorepublikově oproti dnešku o zhruba 3 Kč/l, což je poměrně výrazná redukce. Vláda totiž právě stanovila nové maximální povolené ceny. Strop na benzínu pro zítřek zhruba odpovídá dnešním cenám, takže čerpadláři si zlevnění nafty nebudou kompenzovat zdražením benzínu.
Řidiči od půlnoci z úterý na středu tankují s vědomím, že již platí státem stanovené maximální ceny pohonných hmot. Vláda se tak rozhodla reagovat na prudký růst cen paliv v posledních týdnech v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.
Čeští řidiči se dnes poprvé dozvědí, jak vysoké budou státem stanovené maximální ceny pohonných hmot. Ve 14 hodin by mělo být jasné, kolik bude zítra stát benzin a nafta. Od středy budou také zastropované výše marží u čerpacích stanic.
Cena ropy se může vyšplhat až k psychologické úrovni 200 dolarů za barel, pokud válka v Íránu potrvá do letošního června. Prognózuje to největší australská investiční banka Macquarie, která zároveň představuje světově největšího správce majetku v oblasti infrastruktury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek rozčílil kvůli vysokým cenám pohonných hmot, které podle jeho zjištění překročily hranici 50 korun za litr. Problém má především se dvěma firmami, které neváhal jmenovat. Dokonce jim pohrozil zásahem antimonopolního úřadu.
V České republice zdražila motorová nafta v reakci na válku v Perském zálivu nejvýrazněji ze všech zemí EU. Naopak na Slovensku skoro nejméně ze všech zemí EU výsledkem je tak naprosto mimořádný rozdíl v cenách nafty v Česku a na Slovensku, který aktuálně překročil 0,2 eura na litr, jak plyne z včera zveřejněných dat Evropské komise. V přepočtu do korun dle aktuálního kursu činil k 16. březnu 2026 zhruba 5,20 Kč/l.
Výrazně rostoucí cena pohonných hmot v Česku je sice tématem těchto dní, v historickém ohlédnutí však bývaly i mnohem „dražší“, tedy alespoň v reálném vyjádření, které je však rozhodující z hlediska dopadu na peněženky domácností a rozpočty firem.
Vláda by mohla ztrátu ze čtyřměsíčního snížení spotřební daně z pohonných hmot, které navrhuje část opozice, plně pokrýt díky vyššímu inkasu DPH. Postačilo by, například, aby ceny paliv zůstaly v důsledku války v Íránu po zbytek letošního roku o 7 Kč/l vyšší, než by byly bez této války. Ztráta sedmi miliard korun ze snížení spotřební daně by totiž v takovém případě byla více než kompenzována dodatečným inkasem DPH z dražších pohonných hmot, ve výši zhruba devíti miliard korun.
Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.
Ropa Brent hned při samém začátku dnešního obchodování překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel a zamířila dále vzhůru. Je takto drahá poprvé od roku 2022. Řidiči musí v tomto týdnu počítat se zdražením pohonných hmot o 3 až 5 Kč/l.
Ceny pohonných hmot v Česku zpravidla reagují na výraznější pohyby ve světových cenách ropy i na cenové pohyby na komoditní burze v Rotterdamu se zpožděním. Oproti vývoji na rotterdamské burze činí zpoždění obvykle jeden až dva týdny, což odpovídá cyklu obměny zásob a časové náročnosti související logistiky. V tomto týdnu však ceny na totemech tuzemských čerpacích stanic zareagovaly mimořádně rychle. Konflikt v Íránu se v nich projevil totiž už v úterý, pouhý jeden den poté, co začaly v jeho důsledku výrazněji narůstat velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu.
Ceny pohonných hmot v uplynulém týdnu začaly růst. Benzín od minulého úterý do úterý tohoto týdne zdražil o šestnáct haléřů na litr, na 33,34 Kč/l, zatímco cena nafty vzrostla ve stejném období o patnáct haléřů na litr, na 32,90 Kč/l.
Ceny pohonných hmot se v uplynulém týdnu měnily jen nepatrně. Benzín od minulého úterý do úterý tohoto zlevnil o šest haléřů na litr, na 33,18 Kč/l, zatímco cena nafty klesla ve stejném období o čtyři haléře na litr, na 32,75 Kč/l.
Rozdílný byl trend vývoje cen benzinu a nafty v Česku během uplynulých dní. Benzin nepatrně zlevnil, nafta mírně zdražila. V následujících dnech se očekává nárůst ceny pohonných hmot kvůli rostoucí ceně ropy.
Průměrná cena benzinu v ČR proti předchozímu týdnu opět mírně klesla, u nafty se nezměnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u tuzemských čerpacích stanic prodává v průměru za 32,93 Kč, před týdnem byl o pět haléřů dražší. Cena nafty stagnovala na průměrných 32,19 Kč za litr.
17. srpna 2026 21:52
17. srpna 2026 20:37
17. srpna 2026 19:20
17. srpna 2026 18:02
Charlotte Štiková oznámila pohlaví svého nadcházejícího potomka, kterého očekává se svým manželem Martinem Stefanem. Budoucí rodiče se těší na narození dcery, což potvrdili během oslavy uspořádané pro své přátele. Odhalení pohlaví proběhlo při rozkrojení dortu s růžovou náplní.
Zdroj: Libor Novák
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek narazil u Ústavního soudu s námitkami ohledně vyšetřování bitcoinové kauzy, v níž byl nedávno obviněn. Někdejší politik nenechal rozhodnutí bez reakce.
