Ceny pohonných hmot v Česku. Už se promítá střet na Blízkém východě

Dolarová cena ropy Brent stoupla od začátku června o výrazných zhruba 21 procent.  V přepočtu do korun to z důvodu zpevnění české měny vůči dolaru bylo „jen“ o přibližně 19,5 procenta, avšak i to stačí na to, aby paliva v nadcházejícím týdnu ještě zrychlila svůj cenový růst. Řidiči se musí připravit na vzestup cen o zhruba 50 haléřů na litr.

Masivně zdražuje nejen ropa, ale také velkoobchodně prodávaná paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Například nafta tam v dolarech od začátku června zdražila dokonce o 25,5 procenta.

Výrazný vzestup ceny ropy či velkoobchodní ceny nafty plyne z enormního růstu napětí na Blízkém východě. Obavy obchodníků budí stále pravděpodobnější zapojení Spojených států do střetu mezi Izraelem a Íránem a možná blokáda či výrazné narušení přepravy Hormuzským průlivem.

Blokáda průlivu by znamenala zásadní šok pro celý mezinárodní obchod, varoval dnes Wael Sawan, generální ředitel společnosti Shell, která patří k největším světovým obchodníkům s ropou a zemním plynem.

Hormuzský průliv představuje jedinou spojnici mezi Perským zálivem a oceánem a patří mezi nejdůležitější strategická místa světa. Denně se jím na normálních podmínek přepraví přibližně osmnáct milionů barelů ropy – což je zhruba čtvrtina veškeré celosvětově námořně přepravované ropy. Kompletní blokáda této úžiny, která má ve svém nejužším bodě šířku pouze 54 kilometrů, by podle výpočtu největší americké banky JP Morgan v nejhorším scénáři zvedla cenu ropy Brent až na 130 dolarů za barel.

Dnes se ropa Brent obchodovala zatím až za 77,7 dolaru za barel, což je její nejvyšší cena od konce letošního ledna. 

K úrovni 130 dolarů za barel se cena ropy naposledy přechodně přiblížila v březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Benzín se tehdy v Česku prodával průměrně celorepublikově až za více než 47 Kč/l a cena nafty atakovala hranici 50 Kč/l.     

Hormuzským průlivem se ale také přepravuje hned zhruba pětina celosvětového exportu zkapalněného zemního plynu. Blokáda by tak podle výpočtu agentury Bloomberg zvýšila burzovní cenu zemního plynu v EU nad úroveň 50 eur za megawatthodinu. Plyn by tudíž v EU zdražil o zhruba třetinu oproti nynější cenové úrovni přibližně 40 eur za megawatthodinu. To vše v době, kdy v EU probíhá doplňování zásobníků pro nadcházející topnou sezónu, která začne s příchodem podzimu.

Od ceny plynu se v EU odvíjí také burzovní cena elektřiny, neboť prostřednictvím plynu se vyrábí její podstatná část.

Hormuzská úžina představuje výhradní exportní cestu pro zkapalněný zemní plyn z Kataru a ze Spojených arabských emirátů. Plyn z těchto části světa pak tvoří zhruba právě 20 procent celkových globálních dodávek.

Katarský plyn sice tvoří zhruba jen deset procent celkových dodávek zkapalněného plynu do Evropy, a méně než pět procent jejích celkových potřeb plynu, avšak blokáda úžiny by vedla k výraznému výpadku světových dodávek. Takový výpadek by zostřil konkurenční boj o plyn mezi evropskými a asijskými odběrateli, což by šponovalo i právě jeho burzovní cenu v EU. Ta včera dosáhla své nejvyšší úrovně od začátku dubna. Během pozdního jara a léta jsou ale ceny plynu nižší obvykle, z důvodu sezónnosti.

Navíc, růst ceny plynu by byl umocněn zmíněným růstem ceny ropy, neboť cena více než poloviny jeho dodávek do Evropy se v rámci daných kontraktů odvíjí právě od ceny ropy.

Témata:  pohonné hmoty,  čerpací stanice,  ropa