Babiš pod tlakem. V Evropě už obnovují regulace cen pohonných hmot

Nejnověji návrat k regulovaným cenám signalizuje Polsko. Premiér Donald Tusk včera uvedl, že pokud zůstane trh nestabilní a ceny budou dále růst, vláda může regulaci obnovit alespoň na poslední dva týdny srpnových prázdnin. Polsko cenové stropy zavedlo už v březnu, pozastavilo je však na konci června, kdy se ropa a paliva přechodně stabilizovaly.

Itálie včera obnovila dočasnou daňovou úlevu na naftu. Spotřební daň snížila tak, aby diesel pro konečného zákazníka zlevnil o 17 eurocentů na litr, zatím do 6. srpna. Nejde tedy o klasický cenový strop, ale o rozpočtově financované snížení ceny. Italská vláda navíc nevylučuje další kroky. Průměrná cena nafty totiž překročila 2,18 eura za litr a na dálnicích stojí více než dvě eura oba hlavní druhy paliv.

K přímějším zásahům už dříve sáhly další země. Rumunsko zastropovalo obchodní přirážky, omezilo vývoz paliv a následně snížilo spotřební daň z nafty. Nyní Rumunsku nově hodlá dočasně zavést institut variability v nastavení spotřební daně z paliv, který by pružně krotil jejich prudší zdražování.  

Rakousko snížilo daň z benzinu a nafty a současně zavedlo omezení marží v dodavatelském řetězci; opatření mají platit po zbytek letošního roku. Německo cenu přímo nezastropovalo, čerpacím stanicím ale od dubna dovoluje zdražit pouze jednou denně, zatímco zlevňovat mohou kdykoli.

Maďarsko v březnu zavedlo maximální cenu benzinu 595 forintů a nafty 615 forintů za litr pro vozidla registrovaná v zemi. Strop však 27. června zrušilo, protože tržní ceny klesly pod regulovanou úroveň. Nová legislativa přesto umožňuje regulaci rychle obnovit, pokud by došlo k dalšímu mimořádnému narušení trhu.

Roste proto i pravděpodobnost návratu regulace v Česku. Podle údajů společnosti CCS zdražila nafta během posledních dvou týdnů přibližně o sedm korun na 43,77 koruny za litr. Jen za poslední celý týden vzrostla její průměrná cena o tři koruny. Významná část skoku souvisí s ukončením snížené spotřební daně, která cenu nafty držela níže o 2,35 koruny včetně DPH. Zbytek odráží růst zejména růst velkoobchodních cen, nedostatek dieselu na evropském trhu či fakt, že se některé čerpací stanice po ukončení regulace „hojí“ a stanovují opět relativně vysoké marže.

Česká vláda při ukončení regulace výslovně uvedla, že je připravena opatření znovu zavést, pokud by došlo k dramatickému růstu cen ropy nebo dalšímu vyostření situace na Blízkém východě. Čím více okolních zemí nyní ceny administrativně tlumí, tím silnější bude i domácí politický tlak. Cenové rozdíly se totiž promítají do přeshraničního tankování i do nákladové konkurenceschopnosti českých dopravců.

Regulace sama o sobě vysokou cenu ropy neodstraní, pouze přesouvá část nákladů. Daňová úleva zatěžuje státní rozpočet, zatímco příliš tvrdý cenový strop může oslabit motivaci palivo dovážet a v krajním případě zhoršit zásobování. Ekonomicky obhajitelný je proto především krátkodobý a přesně vymezený zásah proti mimořádným maržím a panickému zdražování. Politicky se však prostor pro nečinnost české vlády rychle zužuje.

Témata:  pohonné hmoty,  čerpací stanice,  ropa,  Andrej Babiš,  vláda ČR