Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku nadále zlevňují pohonné hmoty, litr stojí méně než 40 korun

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

V Česku nadále klesají ceny pohonných hmot pod hranici 40 korun za litr, ačkoliv v říjnu byla průměrná cena nad touto úrovní. Experti ale upozorňují, že existuje hrozba opětovného zvýšení cen v návaznosti na vývoj konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás.

Benzin za poslední týden zlevnil o 21 haléřů na 38,85 Kč za litr, cena nafty poklesla o čtrnáct haléřů na 39,41 Kč za litr, uvedl ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na údaje společnosti CCS. Ceny po předchozím zdražování klesají pět týdnů v řadě.

Podle CCS činila průměrná říjnová cena pohonných hmot 40,30 Kč za litr, byla tak o 35 haléřů vyšší než v září. Paliva zdražila především v průběhu léta, kdy průměrná srpnová cena byla o více než tři koruny vyšší než ta červencová.

"V příštích sedmi dnech benzin zlevní, a to v rozsahu kolem 20 haléřů na litr, zatímco nafta z důvodu začínající topné sezóny zlevní méně, zhruba o 10 haléřů na litr. S nastupující topnou sezonou totiž stoupá poptávka po topné naftě, používané v průmyslu," podotkl Kovanda.

Ekonom vidí jako důvod zpomalení cenového poklesu napjatou situaci na Blízkém východě. Pokud by se střet mezi Hamásem a Izraelem rozšířil, mohou ropa a ropná paliva výrazněji zdražit.

"Ropa Brent může výrazně zdražit – ze současné úrovně kolem 85 dolarů za barel až citelněji nad úroveň 100 dolarů za barel – zejména právě v případě rozšíření současného střetu," konstatoval Kovanda s tím, že ke zvýšení ceny by mohlo stačit i striktnější vynucování embarga na vývoz íránské ropy. Ceny pohonných hmot v Česku by v takovém případě mohly vystoupat k úrovni 45 korun za litr.

Témata:  pohonné hmoty čerpací stanice

Související

Aktuálně se děje

19. září 2024 11:01

Turecko hodí Západ přes palubu? Erdogan chce prohlubovat vztahy s Východem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na fóru v Ankaře prohlásil, že Turecko bude nadále rozvíjet vztahy s Východem, a to i přesto, že v zahraniční politice zůstává orientováno na Západ. Zdůraznil, že svět už není "černobílý" a Ankara nemusí spolupracovat pouze s jednou stranou.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy