Dobré zprávy pro řidiče. Nafta se navzdory dění kolem Íránu vrátila pod 40 Kč za litr

Před čtrnácti dny, když stropování cen začínalo, rádoby experti tvrdili, že pumpy stanoví ceny těsně u stropu; tam, kde ne, budou dlouhé fronty; nebo benzínky „zavřou krám“, takže ve výsledku tak pohonné hmoty zdraží. To není obhajoba vládního zásahu do trhu. Pokud jej ale kdokoli chce účinně kritizovat, musí užít relevantních argumentů, které čas nevyvrátí, jinak je z něj skutečně expert jen rádoby.

Proč by například měly třeba právě pumpy Tank ONO, které dlouhodobě vykazují marži do jedné koruny na litr náhle zdražit tak, že budou mít marži 2,50 Kč/l (maximum, které vládní opatření umožňuje)? Nemá to dostatečnou oporu ani v ekonomické teorii a akademické literatuře. Například studie zveřejněná v Journal of Economic Behavior & Organizationpod názvem „Collusion through price ceilings? In search of a focal-point effect“ (viz abstrakt níže) nepotvrzuje, že by strop fungoval jako kotva pro ceny. To tedy nyní potvrzuje i česká praxe. Průměrné ceny benzínu se předevčírem pohybovaly o zhruba 60 haléřů na litr pod příslušným stropem, ceny nafty přibližně o 40 haléřů. A podobně je tomu po celou dobu stropování cen.

Autoři uvedené studie se snažili prokázat to, že maximální výše administrativně stanoveného stropu (maržového, cenového) představuje referenční bod, k němuž se ceny ukotví. Pokoušeli se tedy, jak plyne z názvu jejich práce, doložit existenci efektu fokálního bodu, tedy administrativně daného maxima, jehož určení a vymáhání povede ke koluzi čili k jakési tiché kartelové dohodě na cenách. A to k takové koluzi, která právě bude spočívat v tom, že se všichni aktéři na trhu tiše dohodnou na uplatňování marže v rozsahu administrativně stanovaného maxima.

Pokoušeli se tedy doložit, že i když má Tank ONO dlouhodobě marži do jedné koruny na litr, vládní regulace marží ji přiměje marži v rámci koluze zvýšit na 2,50 Kč/l, coby nový referenční bod. Nic takového nedoložili. Nepotvrdili, že by strop fungoval jako kotva.

Na dálnicích samozřejmě marže bývají vyšší než mimo dálnice, takže tam jejich stropování v průměru vede k výraznějšímu zlevnění. Stropování marží je však třeba chápat i jako opatření, které přiměje čerpadláře promítnout paralelní snížení spotřební daně z nafty o takřka 2 Kč/l (bez DPH) do koncových cen co možná nejúplněji.

Pokud by si chce řetězec čerpacích stanic kompenzovat omezení marže na dálnici zvýšením cen pohonných hmot mimo dálnici, naráží na konkurenci typu Tank ONO (která přímo na dálnicích ostatně ani žádné pumpy neprovozuje), nezávislých pump či těch přidružených k nákupním centrům a hypermarketům, jejichž konkurenční tlak by měl zamezit kompenzujícímu růstu cen pohonných hmot mimo dálnici.

Znovu. Vládní opatření jistě lze kritizovat, ale mělo by se tak činit relevantními argumenty, opřenými o platnou ekonomickou teorii i empirii.

Témata:  pohonné hmoty,  čerpací stanice