Dotační program Nová Zelená úsporám dnes po třinácti letech čeká „malá revoluce“. Premiér Andrej Babiš společně s ministrem životního prostředí Igorem Červeným totiž představí jeho nové podmínky. Ty spočívají zejména ve výrazném omezení dosavadní páteře programu, tedy přímých dotací, místo nichž bude převážně možné čerpat „jen“ bezúročný úvěr. Přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace.
Zelená úsporám a jeho následovník Nová zelená úsporám (NZÚ) se zapsaly do historie České republiky jako vůbec nejúspěšnější a nejvyhledávanější státní podpora zaměřená na energetické úspory bydlení. Od spuštění původního projektu v dubnu 2009 do listopadu loňského roku, kdy musel být příjem žádostí kvůli enormnímu zájmu dočasně zastaven, proteklo programem přes 109 miliard korun. Financování, které pomohlo statisícům tuzemských domácností snížit účty za energie a modernizovat nemovitosti, prochází radikální od letošního jara. Pro běžné žadatele tedy končí éra přímých dotací „na ruku“ a hlavní formou podpory se stávají státem garantované bezúročné úvěry. Může to přinést výrazné ochlazení zájmu.
Poptávka po energetických inovacích zažila během uplynulých šestnácti let několik zásadních vln. Historicky první program Zelená úsporám, běžící mezi lety 2009 a 2012, rozdělil mezi přibližně 75 tisíc žadatelů 20,2 miliardy korun. Tyto prostředky stát tehdy získal z jednorázového prodeje emisních povolenek do zahraničí, zejména do Japonska. Po krátké pauze a pilotním restartu v roce 2013, kdy se vyčerpala jedna miliarda, nastoupila v roce 2014 Nová zelená úsporám, financovaná již průběžně z výnosu z prodeje emisních povolenek EU, resp. z Modernizačního fondu, kam výnosy z povolenek tečou. Nová zelená úsporám v letech 2014 až 2021 stabilně rozdělovala průměrně dvě až tři miliardy korun ročně a celkově v této etapě vyplatila 16 miliard korun.
Zlomový moment nastal s příchodem energetické krize na podzim roku 2021. Mezi lety 2021 a 2023 se v rámci Národního plánu obnovy vyčerpalo 22 miliard korun a zájem občanů začal lámat rekordy. Absolutní vrchol pak přišel v modernizované etapě mezi lety 2023 a 2025, kdy lidé z dotačního rozpočtu odčerpali závratných 50,1 miliardy korun. Enormní poptávku hnaly kupředu nejen obavy z drahých energií, ale také zavedení bonusových podprogramů Oprav dům po babičce a zejména NZÚ Light, který nabídl stoprocentní zálohovou podporu pro seniory a nízkopříjmové domácnosti. V listopadu 2025 však Ministerstvo životního prostředí muselo příjem žádostí kvůli vyčerpání peněz z emisních povolenek předčasně stopnout.
Letošní rok 2026 přináší „malou revoluci“, kterou tedy premiér a ministr životního prostředí konkretizují dnes. Stát od března nejprve kompenzuje žadatele zablokované loňským stop stavem, avšak od září 2026 začnou komerční banky a stavební spořitelny poskytovat nový hlavní nástroj podpory – bezúročné úvěry s nulovým úrokem spojené s povinným zavedením takzvaného renovačního pasu. Přímé dotace zůstávají zachovány výhradně pro zranitelné skupiny v programu NZÚ Light.
Lze čekat, že revoluční změna programu zájem veřejnosti citelně utlumí. Pro řadu domácností představuje nutnost bankovního schvalování a transformace dotace v dluh silnou psychologickou i finanční bariéru. Zatímco u komplexních zateplení za miliony korun bude bezúročná půjčka nadále atraktivní, u menších projektů, jako jsou solární panely nebo výměna kotle, lze předpokládat propad poptávky. Stabilní zájem si naopak udrží segment bytových domů, resp. společenství vlastníků jednotek, pro které je nulový úrok vítaným benefitem při plánovaných rekonstrukcích.
Témata: zelená úsporám, Ministerstvo životního prostředí České republiky, domy, ekologie
Související
1. září 2017 18:25
14. června 2016 14:14
