Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Tým ze Stanfordské univerzity nejprve geneticky upravil myši tak, aby se jim téměř nevyvinula vlastní mozková kůra. Tato vnější vrstva mozku, označovaná jako šedá hmota, odpovídá za vyšší myšlenkové funkce, paměť i smyslové vnímání. Výzkumníci následně odebrali lidské kožní buňky a přetvořili je do podoby takzvaných organoidů, což jsou žijící struktury připomínající mozkovou tkáň. Po umístění do mozku hlodavců se lidské buňky začaly dělit a úspěšně se napojily na existující nervové obvody i míchu.
Vedoucí výzkumného týmu Sergiu Pașca vysvětlil, že cílem práce je lépe pochopit poruchy lidského mozku, které nelze zkoumat na běžných zvířatech. Psychiatrie se v současnosti potýká s jednou z nejnižších úspěšností klinických testů ze všech lékařských oborů. Mnoho léků, které vykazují výborné výsledky na zvířecích modelech, při testování na lidech selhává. Zachycení lidské biologie přímo v živém organismu je proto podle vedoucího vědce klíčové pro vývoj léčby onemocnění, jako jsou epilepsie, autismus nebo mozková obrna.
Ačkoliv snímky mozku transplantovaných myší vypadají podle odborníků poněkud neuspořádaně, lidské buňky po několika měsících začaly plnit funkci vnější mozkové kůry. Neurovědkyně Ilary Allodiová upozornila, že v těle hlodavců se dokonce spontánně vytvořily typy buněk, které se běžně vyskytují pouze u lidí a primátů. Vědkyně tento proces přirovnala k situaci, kdy tělo myši slouží jako inkubátor pro lidský genetický program.
Šest měsíců po zákroku podrobili výzkumníci myši základním testům chování v malém testovacím prostoru. Sergiu Pașca potvrdil, že se geneticky upravená zvířata pohybovala a chovala prakticky stejně jako běžné laboratorní myši. U implantovaných hlodavců nebylo zaznamenáno žádné vylepšení smyslových ani intelektuálních schopností. Bioetička Sarah Chanová z Edinburské univerzity rovněž uvedla, že neexistují žádné známky toho, že by výzkumníci vytvořili myši schopné lidského myšlení.
Navzdory technologickému pokroku odborníci upozorňují, že využití těchto zvířecích modelů zůstane v praxi omezené. Neurovědec James Ainge z Univerzity v St Andrews poukázal na etické otázky spojené s pěstováním živé lidské tkáně v těle hlodavců a na dopady na samotná zvířata. Ilary Allodiová doplnila, že výzkum lidských nemocí naráží na limity, ať už vědci pracují s počítačovými modely, buňkami v misce nebo hlodavci. Upravené myši se proto budou využívat pouze v omezeném počtu specializovaných laboratoří k výzkumu konkrétních mozkových poruch.
Témata: vědci
Související
10. června 2025 17:17
18. prosince 2024 17:19
10. října 2024 13:38
8. října 2024 17:11
29. dubna 2024 13:32
23. dubna 2023 14:49
