Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
Dluhy českých domácností u bank v červnu meziměsíčně stouply o 18,3 miliardy na 2,102 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků stouplo o zhruba 1,4 miliardy na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci června vyšší o téměř 160 miliard Kč a dluhy firem vyšší o 82 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů sílí pět měsíců a v prvním prázdninovém měsíci se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu od ledna 2003, tedy od začátku zjišťování důvěry.
Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku i v červnu a ve většině oborů zrychlil. Nejvíc, o 42,5 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, které o měsíc dříve meziročně stouply o 39,2 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen z květnových 27,9 na 28,5 procenta.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, se v Česku v květnu opět snížil. U hypoték klesl od začátku roku o 0,02 procentního bodu na rekordní minimum 0,64 procenta. U spotřebitelských úvěrů to bylo o 0,22 bodu na 4,07 procenta, u podniků o 0,02 bodu na 3,63 procenta. ČTK o tom informovala Česká bankovní asociace (ČBA). I v květnu tak podíly problematických úvěrů u firemních půjček i v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku patřily mezi nejnižší v Evropě.
Ode dneška již neplatí starší vzory bankovek v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 korun z let 1995 až 1999. Následující dva roky je lze bez poplatků vyměnit na pokladnách bank a na všech sedmi územních zastoupeních České národní banky. Od 1. července 2024 pak bude možné bankovky vyměnit pouze u ČNB, a to neomezenou dobu. Vyplývá to z informací, které centrální banka dnes zveřejnila na webu.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Vysoká inflace přitom podle ekonomů bude růst mezd celý letošní rok znehodnocovat, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles. Nominálně, tedy bez zahrnutí inflace, průměrná mzda podle odhadů stoupla v prvním čtvrtletí v průměru o zhruba 7,2 procenta.
Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.
Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard Kč. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Důvodem byl pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové.
Bankovní rada České národní banky na dnešním mimořádném měnovém zasedání rozhodla kvůli výraznému oslabení kurzu koruny z posledních dní zahájit intervence na devizovém trhu. Banka o tom informovala na webu. Podle ČNB je cílem nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. Banka zároveň po dobu intervencí pozastavila program odprodeje části výnosů z devizových rezerv. Během několika hodin od oznámení kurz koruny posílil pod 25 korun za euro.
Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 procent lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z březnového průzkumu Generali Investments mezi tisícovkou respondentů, který dnes firma představila novinářům.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci mimořádné navýšení minimální mzdy od července. Žádá zvednutí nejnižšího výdělku o 2000 korun na 18.200 korun. Na sjezdu odborové centrály ČMKOS to řekl její předák Josef Středula. Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta.
Máme rekordní inflaci za skoro 24 let. V březnu ceny meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tedy nejvíce od května 1998. Inflace tak překonává očekávání, která byla už tak vyšponována. Počítalo se totiž inflací 12,4 procenta, konstatuje Lukáš Kovanda. Inflace ovšem překonává očekávání také svojí meziměsíční dynamikou. Meziměsíčně totiž činí 1,7 procenta, zatímco mezinárodní analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů růst cen mezi únorem a březnem „pouze“ o 1,4 procenta.
Dopadů rostoucí inflace na svoje finance se obává 95 procent lidí. Tři čtvrtiny Čechů za poslední rok změnily pod vlivem pandemie, inflace a zdražování energií svoje uvažování o financích či úsporách, více investovat však začala pouze pětina Čechů. Vyplývá to z průzkumu Generali Investments CEE, který se konal od 11. do 15. března mezi 1050 respondenty.
Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu.
Téměř 90 procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. Vedlo to k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu.
Ukrajinští uprchlíci v Česku si prakticky nemohou směnit svoji hotovost v ukrajinských hřivnách za české koruny. Možnosti směny jsou ve směnárnách extrémně omezené a nevýhodné, v bankách nulové.
Společnost Cyrrus, která je obchodníkem s cennými papíry, očekává letos kvůli konfliktu na Ukrajině zpomalení růstu české ekonomiky na 2,2 procenta z loňských 3,3 procenta. Průměrná inflace by měla stoupnout na 10,7 procenta z loňských 3,8 procenta.
Česká národní banka začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. ČNB má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, jejichž využití ve výjimečné situaci, jaká momentálně nyní je, je plně opodstatněné, uvedla banka na internetu.
Česká měna dál ztrácí na hlavní světové měny, k dolaru je nejslabší od listopadu 2020. Koruna si dnes k 17:00 pohoršila proti předchozímu závěru vůči dolaru o 54 haléřů na 23,21 Kč/USD, což je nejslabší úroveň od 2. listopadu 2020. K euru oslabila o 43 haléřů na 25,69 Kč/EUR. Na horší úrovni k euru byla koruna naposledy loni 28. listopadu. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
12:24
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě
Na neplatné bankovky v oběhu upozornila policie ve čtvrtek na sociálních sítích. Na Vysočině totiž došlo k několika případům platby falešnými dvoutisícovkami. Lidé by podle strážců zákona měli zvýšit svou ostražitost.
