Obce a kraje v Česku loni hospodařily s přebytkem 32,8 miliardy korun. Uvedla to dnes Česká televize (ČT) na základě údajů ministerstva financí. I v předchozích letech bylo hospodaření samospráv v plusu. Meziročně ale loni přebytek klesl, předloni totiž činil 41,4 miliardy. Přesto je podle ČT výsledek za rok 2022 třetím nejlepším od vzniku samostatné České republiky.
Česko i v únoru patřilo v Evropské unii mezi země s nejvyšší inflací. Rychleji rostly ceny stejně jako v minulých měsících v Pobaltí a v Maďarsku, nově se česká inflace dostala pod úroveň Polska. Meziroční tempo růstu cen v Česku se proti lednu snížilo o 0,8 procentního bodu na 16,7 procenta, v eurozóně inflace zpomalila o 0,1 procentního bodu na 8,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici.
Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak páté čtvrtletí za sebou. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká koruna za rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu oslabila k rublu o téměř 12 procent na 29,90 Kč za 100 rublů. Naopak k ukrajinské hřivně česká měna posílila o 19 procent na 0,6 koruny za hřivnu. ČTK to dnes řekl analytik makléřské společnosti XTB Štěpán Hájek. Ve světě zpevňoval americký dolar.
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil.
Inflace v ČR letos v lednu proti prosinci 2022 zrychlila, a to zejména kvůli cenám energií a tradičním úpravám ceníků na počátku roku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Odhady lednové inflace se ale rozcházejí. Podle některých odborníků byl lednový meziroční růst cen 16,2 procenta, jiní odhadují až 19 procent. Prognóza České národní banky (ČNB) počítá s hodnotou nad 17 procent.
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí.
Téměř třetina Čechů letos musela omezit výdaje nebo sáhnout do úspor. Více než polovina lidí v končícím roce řešila nedostatek peněz šetřením na běžných výdajích, zejména při nákupu potravin či oblečení. Vyplývá to z prosincového průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
Zahraniční dluh Česka ke konci letošního června dosáhl 4,567 bilionu korun. Ve druhém čtvrtletí klesl o 64 miliard korun, v meziročním srovnání je ale o 338 miliard korun vyšší. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 74,3 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se v ČR zvětšuje, obrat směrem k udržitelnosti není na obzoru. Nerovnováha veřejných financí dosáhla takového rozsahu, že může být odstraněna pouze zvýšením daňových příjmů ve spojení se změnou zákonů. Vyplývá to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes vydala Národní rozpočtová rada.
Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
Dluhy českých domácností u bank v červnu meziměsíčně stouply o 18,3 miliardy na 2,102 bilionu korun. Zadlužení nefinančních podniků stouplo o zhruba 1,4 miliardy na 1,23 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci června vyšší o téměř 160 miliard Kč a dluhy firem vyšší o 82 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu. Snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. Pesimismus spotřebitelů sílí pět měsíců a v prvním prázdninovém měsíci se jejich důvěra propadla na nejnižší hodnotu od ledna 2003, tedy od začátku zjišťování důvěry.
Meziroční růst cen výrobců pokračoval v Česku i v červnu a ve většině oborů zrychlil. Nejvíc, o 42,5 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, které o měsíc dříve meziročně stouply o 39,2 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen z květnových 27,9 na 28,5 procenta.
Podíl problematických bankovních úvěrů, tedy těch po splatnosti, se v Česku v květnu opět snížil. U hypoték klesl od začátku roku o 0,02 procentního bodu na rekordní minimum 0,64 procenta. U spotřebitelských úvěrů to bylo o 0,22 bodu na 4,07 procenta, u podniků o 0,02 bodu na 3,63 procenta. ČTK o tom informovala Česká bankovní asociace (ČBA). I v květnu tak podíly problematických úvěrů u firemních půjček i v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku patřily mezi nejnižší v Evropě.
Ode dneška již neplatí starší vzory bankovek v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 korun z let 1995 až 1999. Následující dva roky je lze bez poplatků vyměnit na pokladnách bank a na všech sedmi územních zastoupeních České národní banky. Od 1. července 2024 pak bude možné bankovky vyměnit pouze u ČNB, a to neomezenou dobu. Vyplývá to z informací, které centrální banka dnes zveřejnila na webu.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků, které ČTK oslovila. Vysoká inflace přitom podle ekonomů bude růst mezd celý letošní rok znehodnocovat, přičemž v druhém čtvrtletí lze čekat ještě větší reálný pokles. Nominálně, tedy bez zahrnutí inflace, průměrná mzda podle odhadů stoupla v prvním čtvrtletí v průměru o zhruba 7,2 procenta.
Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla dnes bez dalších podrobností Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.
Celkový dluh obyvatel Česka dosáhl na konci prvního čtvrtletí 3,07 bilionu korun a meziročně se zvýšil o rekordních 407 miliard Kč. Růst zadlužení tak byl ještě vyšší než na konci roku 2021. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Důvodem byl pokračující zájem o hypotéky doplněný oživením poptávky po úvěrech na spotřebu.
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v České republice podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to dnes řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové.
8:24
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Zdroj: Ludmila Plachá
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval prezidenta Petra Pavla, aby se s ANO, které bude stát v čele nové vlády, zabýval předvolebními sliby hnutí ohledně důchodů. Podle Jurečky by jejich naplnění stálo spoustu peněz, které stát nemá.
